Obří zrcadlo vesmíru: Vědci objevili nejlesklejší planetu. Z kovových mraků prší titan

„Je to obří zrcadlo ve vesmíru,“ řekl astronom James Jenkins z Univerzity Diega Portalese a Centra pro excelenci v astrofyzice a přidružených technologiích (CATA) v Chile. Jenkins se na studii, kterou publikoval odborný časopis Astronomy & Astrophysics, podílel jako spoluautor.

Planeta odráží přibližně 80 procent dopadajícího světla, což z ní činí nejvíce reflexivní známý objekt ve vesmíru.

Venuše, která je kromě Měsíce nejjasnějším objektem na noční obloze, je nejvíce reflexivním objektem naší sluneční soustavy, zahaleným do jedovatých mraků kyseliny sírové. Venuše odráží přibližně 75 procent dopadajícího světla. Země odráží asi 30 procent.

1800 stupňů Celsia

Exoplaneta, pojmenovaná LTT9779b, a její hvězda se nacházejí v Mléčné dráze, tedy v naší galaxii, asi 264 světelných let od Země ve směru souhvězdí Sochaře. Průměr exoplanety je asi 4,7krát větší než průměr Země. LTT9779b obíhá velmi blízko své hvězdy - blíže, než je vzdálenost Merkura od Slunce, a 60krát blíže než oběžná dráha Země. Díky prudkému slunečnímu záření své hvězdy je teplota na jejím povrchu asi 1800 stupňů Celsia, což je více než teplota roztavené lávy.

Podle vědců je s ohledem na její blízkost zázrak, že exoplaneta má vůbec nějakou atmosféru. Pokud by tomu bylo jako na Zemi, atmosféru s mraky na bázi vody by už dávno rozmetalo sluneční záření. Oni se však domnívají, že její mraky jsou kovové, díky kombinaci titanu a křemičitanů.

„Dokonce si myslíme, že by mraky mohly kondenzovat do kapiček a v některých částech atmosféry by mohl padat titanový déšť,“ řekl Jenkins.

Vědci studovali planetu pomocí orbitálního teleskopu CHEOPS Evropské kosmické agentury (ESA), který vyletěl do vesmíru 18. 12. 2019. Jeho misí je blíže studovat hvězdné soustavy, u nichž už se planety našly jinými metodami, a lépe jejich oběžnice charakterizovat.

„Žádná jiná planeta podobná této nebyla dosud objevena,“ uvedl astronom a hlavní autor studie Sergio Hoyer z Astrofyzikální laboratoře v Marseille ve Francii. Podle astronoma a spoluautora studie Viviena Parmentiera z observatoře na Azurovém pobřeží ve Francii by taková exoplaneta neměla ani existovat, protože má atmosféru a zároveň obíhá tak blízko své hvězdy.

„Superreflexní oblačnost pravděpodobně pomohla zabránit tomu, aby se planeta příliš zahřála a byla zbavena své atmosféry,“ řekl Parmentier. „To je zcela unikátní, protože všechny ostatní planety s touto teplotou, které jsou dostatečně velké na to, aby si zachovaly atmosféru, jsou příliš horké na to, aby se na nich vytvořila oblaka, a jsou tedy tmavé jako uhel,“ dodal.

Hýbe kometami neznámá planeta za Plutem? Český astronom věří v černou díru

Zdá se také, že planeta kolem své hvězdy rotuje podobně jako Měsíc kolem Země, s trvalou denní stranou obrácenou ke hvězdě a trvalou noční stranou odvrácenou od ní.

Mimo naši Sluneční soustavu bylo objeveno více než 5000 planet, z nichž mnohé mají výrazně odlišné vlastnosti než osm planet naší sluneční soustavy. S přibývajícími výkonnými přístroji - v loňském roce byl uveden do provozu vesmírný dalekohled Jamese Webba a v Chile se staví extrémně velký dalekohled - vědce čekají další objevy.