Svět stahuje své občany z Afghánistánu, USA a Británie evakuují ambasády

Evakuace zaměstnanců z americké ambasády podle ministerstva začne v nadcházejících dnech. Pomáhat s ní bude americká armáda, což je v bojových zónách standardní praxí. Price uvedl, že snížení počtu civilistů na ambasádě je preventivní krok, jenž navazuje na předchozí plány.

Washington podle Price také urychlí evakuaci tlumočníků a dalších afghánských pomocníků americké armády, kteří by se mohli ocitnout v ohrožení, pokud by Tálibán získal nadvládu. Pro tyto lidi Washington v nadcházejících dnech vypraví každodenní evakuační lety.

„Naše ambasáda zůstává otevřená a naše diplomatická mise vydrží,“ řekl Price na pravidelném brífinku. Americká civilní stopa v Kábulu však bude podle něj omezena na „základní diplomatickou přítomnost“.

Do 24 až 48 hodin mají do Afghánistánu přiletět první ze zhruba 3000 amerických vojáků, kteří budou mít evakuaci na starosti, uvedl mluvčí Pentagonu John Kirby. Pracovníci ambasády budou podle něj nejprve letecky přepraveni na kábulské letiště a odtud do vlasti. Původní plán počítal s tím, že po skončení vojenské mise USA v Afghánistánu 31. srpna v zemi zůstane asi 650 vojáků střežících letiště a ambasádu, uvedla agentura Reuters.

Britský ministr obrany Ben Wallace dnes oznámil, že do Afghánistánu odletí až 600 vojáků, kteří pomohou britským státním příslušníkům a afghánským tlumočníkům v evakuaci ze země. Na minimum budou omezeny počty pracovníků na velvyslanectví v Kábulu, které se navíc přemístí do bezpečnější lokality. První vojáci by podle Wallace měli do Afghánistánu přiletět do konce týdne. Evakuace se týká celkově několika tisíců osob.

Tálibán ovládl svou dřívější metropoli a postupuje dál. Radikálové můžou pašovat opium a heroin

Kvůli překotně se zhoršující bezpečnostní situaci německé velvyslanectví v Kábulu oznámilo, že všichni němečtí státní příslušníci by měli co nejrychleji opustit zemi pravidelnými leteckými spoji. Ambasáda zároveň upozornila, že kvůli svým omezeným kapacitám nemůže zaručit, že bude poskytovat konzulární pomoc, pokud se bezpečnostní situace bude nadále zhoršovat a budou zastaveny komerční lety.

K opuštění Afghánistánu vyzvaly své občany už v uplynulých týdnech také Spojené státy, Británie a další země. Francie a Indie vypravily zvláštní lety pro repatriaci svých občanů.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas dnes ráno televizi ZDF řekl, že Berlín neposkytne Afghánistánu žádnou finanční podporu, pokud moc převezme Tálibán a zavede v zemi islámské právo šaría. „Poskytujeme 430 milionů eur (téměř 11 miliard Kč) každý rok. Nedáme ani jeden cent navíc, jestliže Tálibán ovládne zemi a zavede právo šaría,“ prohlásil Maas.

Odporná praktika Tálibánu: Bojovníci dělají z dvanáctiletých dívek sexuální otrokyně

Německo ve středu oznámilo, že kvůli rychlému zhoršení konfliktu v Afghánistánu dočasně přeruší deportace afghánských žadatelů o azyl. Ke stejnému kroku přistoupilo také Nizozemsko a dnes i další státy včetně Francie.

Afghánské vládní síly i dnes pokračovaly v bojích proti Tálibánu v některých městech a kolem nich. Islamistické hnutí dnes dobylo důležité město Ghazní, povstalcům tak padlo do rukou správní středisko další afghánské provincie. Americké tajné služby se domnívají, že bojovníci Tálibánu by mohli do tří měsíců ovládnout rovněž afghánské hlavní město Kábul.

Tálibán už ovládá 11 z celkových 34 hlavních měst afghánských provincií, což představuje přes dvě třetiny rozlohy země. Dosáhl toho díky ofenzivě, jejíž úspěch z posledních týdnů souvisí s odchodem zahraničních jednotek NATO a Spojených států. V úterý americký prezident Joe Biden prohlásil, že svého rozhodnutí o stažení amerických vojáků z Afghánistánu nelituje a že bezpečnost země musejí nyní zajišťovat afghánské síly.

K úplnému stažení amerických i aliančních vojsk se zavázala už vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům ani žádným jiným organizacím využívat afghánského území k útokům na USA a jejich spojence. S útoky na mezinárodní síly sice Tálibán přestal, v bojích proti afghánské vládě ale pokračuje.