Výhra Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách udělala řadě lidí radost. V Česku jmenovitě například prezidentu Miloši Zemanovi a jeho předchůdci Václavu Klausovi. Jenže miliony dalších lidí volba Trumpa vyděsila. Shrňme si, kdo a proč by se měl nastupujícího prezidenta USA bát.
V první řadě by strach měly mít ženy, zmiňuje britská televize BBC. Ještě v žádné volbě amerického prezidenta nehrála právě příslušnost k pohlaví tak významnou roli. Bylo to dáno především tím, že se poprvé v historii o post prezidenta USA reálně ucházela žena. A Hillary Clintonová chtěla této skutečnosti náležitě využít. Do karet jí v tomto ohledu nahrál sám Donald Trump svými neopatrnými a mnohdy i vulgárními výroky vůči něžnému pohlaví. Právě proto mohla Clintonová Trumpa snadno vylíčit jako „problém pro ženy“, který je neustále ponižuje, uráží a napadá.
Nakonec se však ukázalo, že mnoho žen to tak dramaticky nevidí. Podle průzkumu CNN Trumpa během volby podrželo 42 procent z nich. Spíše než na Trumpovy výroky daly na jeho sliby ohledně navýšení pracovních míst či placení mateřské těm, kterým to zaměstnavatel neumožní.
Mnoho žen se ale obává Trumpova postoje ohledně potratů. Nastupující americký prezident má v tomto ohledu neměnný názor. Už v roce 1999 prohlásil, že „potraty nesnáší“. Právo na potrat garantuje díky rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 1973 všech 50 států USA. Trump by však rád, aby otázka spadala do kompetence jednotlivých států. V prezidentské debatě s Hillary Clintonovou pak prohlásil, že by jmenoval konzervativní soudce, kteří by se stavěli proti potratům. V názorech na potraty má oporu také ve svém viceprezidentovi Pencovi, který prohlásil, že je „jednoznačně pro život“.
Mnoho žen mu také nemůže zapomenout nahrávku z roku 2005, ve které se o nich vulgárně vyjadřuje. K tomu je třeba také připočíst údajné sexuální obtěžování, ze kterého Trumpa několik žen veřejně obvinilo, a také urážku televizní moderátorky, o které prohlásil, že „je zlá kvůli tomu, že má menstruaci“.
Další skupinou, která pravděpodobně není nadšena z vítězství republikánského kandidáta, jsou muslimové. Vůči těm se totiž Trump ve své kampani hodně tvrdě vymezoval. Prohlásil například, že by měly být pečlivě sledovány všechny mešity a že ho nezajímá, zda je to „politicky nekorektní“. Po teroristickém útoku v San Bernardinu prohlásil, že by prosadil „úplný zákaz vstupu muslimů na území Spojených států“. Později tento svůj kontroverzní výrok mírnil a naznačil, že by se spokojil jen se sledováním mešit.
Známý je také Trumpův výrok ohledně amerického vojáka muslimského vyznání Humayuna Khana, který zemřel během mise v Iráku. Na adresu jeho otce, který ho za předchozí protimuslimské výroky kritizoval na kongresu Demokratické strany, prohlásil, že mluvil pouze on, protože to své ženě podle muslimských zvyklostí nedovolil.
Největší obavy z Donalda Trumpa však mají nejspíše Hispánci. Donald Trump totiž slíbil, že vyhostí 11 milionů nelegálních migrantů, z nichž podstatnou část tvoří právě obyvatelé latinskoamerických zemí v čele s Mexikem. Pokud Trump dostojí svým slibům, měl by se deportační proces výrazně zrychlit a počet vyhoštěných by měl dosáhnout 1,2 milionu za rok.
Hranici USA s Mexikem navíc plánuje Trump obestavět vysokou zdí, aby zabránil přílivu nových migrantů nebo těch, kteří by se po deportaci pokoušeli dostat zpět na americké území. „Postavil bych obrovskou zeď – a nikdo nestaví zdi tak dobře jako já. Věřte mi, že ji postavím velice levně,“ narážel Trump v červnu 2015 na to, že náklady za stavbu bariéry hodlá naúčtovat Mexiku.
Špatně by však mohla skončit také Trumpova neúspěšná soupeřka v boji o Bílý dům Hillary Clintonová. Během kampaně republikán několikrát prohlásil, že se zasadí o to, aby bývalá ministryně zahraničí skončila kvůli své e-mailové kauze za mřížemi. V den vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách šéfka kampaně nově zvoleného prezidenta nevyloučila, že hlava státu po nástupu do funkce zřídí zvláštní prokuraturu pro vyšetřování své neúspěšné konkurentky.
Podle agentury Bloomberg Rusko přiznalo spojení s volebním týmem Donalda Trumpa. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov oznámil, že ruská ambasáda ve Washingtonu byla v kontaktu s Trumpovým týmem. Rjabkov to označil za „součást každodenní pracovní rutiny“. Sporadické kontakty prý Rusové také navázali s týmem Hillary Clintonové, ne vždy však byly „přínosné“.
Trump už v minulosti prohlásil, že by byl ochotný uznat anexi Krymu, pokud by to zlepšilo vztahy s Ruskem. „Lidé na Krymu, podle toho, co jsem slyšel, by raději byli v Rusku než tam, kde byli dříve. A k tomu také musíme přihlížet,“ uvedl Trump pro televizní stanici ABC.
Ukrajinci se tak obávají změny amerického kurzu ohledně krize ve východní části Ukrajiny a anexe Krymu. Ukrajinská politička Nadija Savčenková dokonce adresovala Trumpovi dopis, ve kterém ho žádá, aby „zabránil třetí světové válce“ tím, že posílí sankce vůči Rusku.
Někteří experti se obávají Trumpovy výbušné povahy a nezkušeností s ohledem na americký jaderný arzenál. O použití atomových bomb totiž může podle americké ústavy rozhodnout prezident zcela sám. To znamená, že nepotřebuje ani svolení Kongresu. Sám Donald Trump se během kampaně ohledně použití jaderné zbraně příliš nevyjadřoval, nicméně například v rozhovoru pro televizi MSNBC uvedl: „Islámský stát na nás udeří, a vy byste mu neodpověděl jadernou zbraní?“
Sám Trump se považuje za „způsobilého“ a v jedné z prezidentských debat uvedl, že by udělal vše pro to, aby se USA nedostaly do pozice, kdy by musely jadernou zbraň použít. Experti však poukazují na to, že v případě ohrožení může být čas na rozhodnutí velice krátký – Trumpova impulzivní povaha by tak mohla představovat fatální problém.
Své obavy vyjádřil například bývalý šéf CIA Michael Hayden nebo také dosluhující prezident Barack Obama, který prohlásil: „Pokud někdo nedokáže zvládnout twitterový účet, nemůže mít pod kontrolou kódy k jaderným zbraním. Pokud začne tweetovat ve tři ráno, protože si z něj udělali legraci v pořadu Saturday Night Live, nedokáže prostě ty jaderné kódy zvládnout.“
7°C
