Děsivá nemoc ze Sýrie: Hrozí odporné kožní vředy v Česku?

„V konfliktních zónách pozorujeme nárůst nemocí, včetně leishmaniózy, a musíme s tím něco udělat. Lidé by měli dostat léky pro léčbu nemoci, jinak riskujeme podobnou situaci jako s ebolou v západní Africe v roce 2014,“ varuje americký vědec Peter Hotez z Národního ústavu pro tropické nemoci.

Nemoc není nová, po staletí je známa jako „zlo z Aleppa“ a až do 60. let minulého století se vyskytovala převážně právě v okolí Aleppa a Damašku. Jenže v souvislosti s konfliktem v Sýrii, kdy domovy musely opustit přes 4 miliony lidí, se choroba začala objevovat i v jiných oblastech Sýrie.

K jejímu rozšíření přispěly zejména špatné hygienické podmínky, Islámský stát např. nechává na ulicích hnít mrtvoly popravených lidí.

Kromě toho se však leishmanióza začala objevovat i v okolních státech. Tak např. Libanon v letech 2000–2012 zaznamenal jen šest případů leishmaniózy, ale v roce 2013 Bejrút překvapil prudký nárůst na rovných 1 033 nakažených. Stovky až tisíce nakažených též hlásí Jemen, Turecko, ale i Libye.

Desetiletý chlapec se pomalu mění v kámen! Má extrémně vzácnou nemoc, na kterou není lék

Hrozí tedy její zavlečení do Evropy? Dr. Waleed Al-Salem říká, že nemoc v Evropě nemá šanci, i když byl její výskyt zaznamenán na jihu Evropy ve Francii, Itálii či Španělsku. „Mnoho regionů v Sýrii s uprchlickými tábory má problémy s hromaděním odpadků, panují tam špatné hygienické podmínky a lidé nemají zajištěné adekvátní ubytování. Tyto faktory spolu s velkou populací ovádů tvoří ideální podmínky pro šíření nemoci,“ říká dr. Al-Salem, dle kterého je Evropa díky kvalitní zdravotní péči a dobrým hygienickým podmínkám před případným zavlečením chráněna.

Ačkoliv může být leishmanióza smrtelná, léčba bývá často úspěšná, pokud je nemoc včas podchycena. Nemoc se přenáší výhradně kousnutím ováda a z člověka na člověka se nepřenáší.