8°C
Polský Sejm schválil spornou novelu zákona o rozhlasu a televizi
Dolní komora polského parlamentu dnes večer schválila novelu zákona o veřejnoprávních médiích, která umožní nové vládě dosadit do vedení televize a do rozhlasu své lidi, zatímco až dosud byly řídící funkce a dozorčí rady obsazovány na základě veřejných konkurzů. Novela, jejíž přijetí vládní poslanci oslavili bouřlivým potleskem, vyvolala kritiku opozice a obavy Evropské komise. Sejm vedle ní schválil i další sporný zákon, na jehož základě bude vláda dosazovat i vedoucí pracovníky úřadů.
Hlasování o mediální novele, v němž novela prošla díky jednotnému postupu poslanců vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) poměrem hlasů 232 ku 152, předcházela bouřlivá debata. Političtí odpůrci v ní vyčítali jednobarevné vládě konzervativců, že se snaží ovládnout veřejnoprávní média. "To není mediální zákon, to je kádrový zákon," prohlásila Urszula Augustynová z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO).
"Za pár dnů se v Polské televizi a v Polském rozhlasu mohou objevit noví šéfové," předpověděl před hlasováním liberální list Gazeta Wyborcza, podle kterého "malá novela může přinést velké změny".
Novela se nezdá ani místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi, který podle agentury PAP dal své obavy najevo prostřednictvím dopisu adresovaného ministrům zahraničí a spravedlnosti. "Svoboda a pluralismus médií jsou zásadní pro pluralitní společnost v členské zemi, která respektuje společné hodnoty, na nichž stojí unie," napsal Timmermans. V dopise požaduje, aby Varšava vysvětlila, jakým způsobem bude zákon v případě přijetí zmíněné hodnoty respektovat.
Konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS), která po říjnových volbách dominuje v obou komorách parlamentu, odůvodňuje svůj postupu snahou "vrátit veřejnoprávní média Polákům". Zejména v televizi prý převažuje jediný "správný" názor, který však nepodporuje většina voličů, jak ukázaly parlamentní volby. "S tím je nutné přestat," prohlásila poslankyně Elžbieta Kruková (PiS) a vyčetla rozhlasu a televizi, že opomíjejí či diskreditují křesťanství a polské tradice.
PiS se zejména nezamlouvá, jak veřejnoprávní média referují o snaze vládního tábora ovládnout ústavní soud. "Pokud si média představují, že se budou v příštích týdnech věnovat kritice našich změn či našich návrhů změn, pak je nutné s tím přestat. Veřejnoprávní média nejsou od toho, aby byla stranou v politickém sporu. Jsou od toho, aby věcně informovala občany. Ale to nedělají," řekl předseda poslaneckého klubu PiS Ryszard Terlecki.
Novela počítá s tím, že stávající mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu skončí vstupem zákona v platnost jeho zveřejněním v úředním věstníku. Podle vlády půjde o první krok v mediální reformě, další změny by měly následovat na jaře příštího roku.
PiS, která je z mnoha stran kritizována za snahu potlačovat demokratické prvky v zemi, dnes v Sejmu prosadila i novelu zákona o veřejné správě, kterou si podle opozice chce zajistit kontrolu nad úřady. Zásadní změnou obsaženou v textu je fakt, že na významná místa ve státní či regionální správě budou úředníci jmenováni, zatímco podle dosud platného zákona o obsazení těchto pozic rozhodovaly konkurzy.
Kromě toho novela fakticky umožňuje vládní straně nominovat do vedení úřadů své členy. Dosud totiž nesměli být vedoucí úředníci před nástupem do funkce nejméně pět let členy žádné politické strany, nově bude stačit, že stranickou legitimaci odevzdají těsně před vstupem do úřadu.
Témata:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.