Je to prestižní ocenění, které se uděluje každý rok za významný přínos na poli literatury, vědy, ale i politiky. Kromě mezinárodního uznání dostávají laureáti Nobelovy ceny finanční odměnu osmi milionů švédských korun (zhruba 23 milionů korun). A zatímco držitelé Nobelovy ceny za ekonomiku si musí počkat ještě do pondělí, zbytek letošních laureátů už již znám. Podívejte se na nejlepší z nejlepších za rok 2015.
Nobelovy ceny 2015: Kdo všechno letos získal prestižní ocenění?
1.Nobelova cena za literaturu pro běloruskou spisovatelku
Letošní Nobelovu cenu za literaturu získala běloruská spisovatelka Světlana Alexijevič. V češtině vyšla například její kniha Doba z druhé ruky - Konec rudého člověka. Loni autorka navštívila Prahu. Sedmašedesátiletá investigativní novinářka a prozaička Alexijevič byla oceněna za „mnohohlasou tvorbu, která je dokumentem utrpení a odvahy naší doby“.
2.Nobelova cena za mír míří do Tuniska
Nobelovu cenu za mír letos získal takzvaný tuniský kvartet pro národní dialog. Oceněnou skupinu tvoří čtveřice organizací, které přispěly k budování demokracie v Tunisku po událostech arabského jara z roku 2011. Výbor zmíněnou instituci, vytvořenou v říjnu 2013, ocenil „za rozhodující příspěvek k budování pluralitní demokracie v Tunisku po jasmínové revoluci v roce 2011“. Tuniský kvartet pro národní dialog „nastolil alternativní mírový politický proces v době, kdy byla země na pokraji občanské války“, konstatoval Nobelův výbor.
3.Nobelova cena za chemii za výzkum oprav DNA
Nobelovu cenu za chemii získali Švéd Tomas Lindahl, Američan Paul Modrich a Turek Aziz Sancar za výzkum oprav DNA. Královská švédská akademie věd oznámila, že práce všech tří mužů „poskytuje základní znalosti o tom, jak fungují živé buňky“. Jejich výzkum je využíván mimo jiné při vývoji nových způsobů léčby rakoviny, dodala akademie.
4.Nobelova cena za fyziku za potvrzení hmotnosti neutrin
Nobelovu cenu za fyziku získali Japonec Takaaki Kadžita a kanadský vědec Arthur B. McDonald, kteří potvrdili proměnlivost neutrin a dokázali tím, že tyto elementární částice mají hmotu. „Tento objev změnil naše chápání toho nejniternějšího fungování hmoty a může se stát klíčovým pro naše vnímání vesmíru,“ podotkla Královská švédská akademie věd. Neutrina, která jsou druhými nejhojnějšími částicemi v kosmu, vznikají při jaderných reakcích a jejich hmotnost je ve srovnání s většinou elementárních částic velmi malá. Neutrina také nereagují prakticky vůbec s okolním prostředím a je velmi obtížné je detekovat.
5.Nobelova cena za lékařství pro parazitology
Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali tři parazitologové - irský vědec působící v USA William C. Campbell a Japonec Satoši Omura za výzkum hlístic a Číňanka Tchu Jou-jou za výzkum přispívající k léčbě malárie. „Letošní laureáti vyvinuli způsoby léčby, které znamenaly revoluci v léčení jedněch z nejničivějších parazitických chorob, jež postihují stamiliony lidí ročně“ především v těch nejchudších oblastech světa, uvedl Karolinský institut v prohlášení.
Campbell a Omura si odnášejí polovinu ceny za objev nového léku zvaného avermectin, který pomáhá v boji proti lymfatické filariáze a říční slepotě. Druhou polovinu ceny si odnáší Číňanka Tchu za objev léku artemisinin, který významně snižuje úmrtnost pacientů trpících malárií. Navzdory pokroku při potlačování šíření malárie v posledním desetiletí tato nemoc přenášená komáry zabíjí ročně stále přes půl milionu lidí, převážně malých dětí v nejchudších částech Afriky.
Škoda, že se toho Vašík nedožil, miloval nade vše kecy o míru a demokracii