Masivní protesty v Moldavsku: Část země chce k EU, část chce připojení k Rusku

Podle organizátorů, občanské iniciativy Důstojnost a spravedlnost, se před sídlem vlády shromáždilo kolem 100 000 lidí. Podle policie byl počet účastníků demonstrace mnohem nižší, a to 35 000 až 40 000. Protestující se v projevech zaměřili hlavně na velmi bohaté oligarchy, kteří mají pod kontrolou důležitá odvětví ekonomiky, a pohrozili nepřetržitými demonstracemi v centru města, pokud nebudou splněny jejich požadavky.

Špioni v Česku: Rusové jdou po vědcích, Číňany zajímá politika

Zmizela miliarda dolarů

Kromě rozsáhlé korupce demonstranti kritizovali nedávno odhalené podvody, při kterých se z moldavského bankovního systému ztratila jedna miliarda dolarů (24,2 miliardy korun). To představuje zhruba osminu hrubého domácího produktu země. Podvod způsobil prudký pokles kurzu měny, zvýšil inflaci a zhoršil životní úroveň zhruba 3,5 milionu obyvatel. „Dnes přichází změna. Neodejdeme, dokud nesplní naše požadavky. Požadujeme rezignaci prezidenta, chceme nezkorumpované politiky a nové volby,“ prohlásil jeden z vůdců protestu, Vasilij Nastase.

Čtvrtina Moldavanů (až jeden milion) požádala o rumunské občanství

Země na skřipci

Naprosto jiné hlasy se ovšem čím dal častěji ozývají ze separatistického Podněstří, které de facto získalo samostatnost po ozbrojeném konfliktu s vládou v Kišiněvě na začátku 90. let. Odtamtud se naopak ozývá volání po připojení k Rusku.

Zatímco část země má kulturně, jazykově i etnicky blíže k Moldavsku, obyvatelé Podněstří by se rádi viděli jako součást Ruské federace. V roce 2006 dokonce Podněstří uspořádalo referendum, kde pro připojení hlasovalo 97 procent zúčastněných voličů, Moskva však o území vklíněné mezi Moldavskem a Ukrajinou neprojevila zájem. Jenže připojení Krymu k Rusku opět oživilo ideu o „návratu“ do Ruska. „I když s Ruskem nemáme společné hranice, máme s ním společnou historii. A navíc, Rusko nám pomáhá,“ sní o sjednocení Olga Vovčenko z Podněstří.