Kandidát na prezidenta USA Bush: Mučení může být v určitých případech nezbytné
Kontroverzi vyvolalo prohlášení Jeba Bushe (62), který kandiduje na prezidenta USA. Bratr exprezidenta George W. Bushe (69) se totiž domnívá, že mučení může být v některých případech efektivní, a odmítá plošný zákaz této praktiky.
Když byl Bush otázán, co si myslí o možnosti použít mučení vůči zajatcům USA, odpověděl takto: „Odmítám teď říkat nějaká definitivní prohlášení.“ Ani neslavně proslulý waterboarding, při kterém má oběť pocit, že se topí, Jeb Bush neodsoudil. „Nic nevylučuji,“ odvětil lakonicky.
Waterboarding začala praktikovat americká armáda v době, kdy byl prezidentem George W. Bush. Kritici namítali, že se jedná o druh mučení a že se pouze zneužívá mezera v mezinárodním právu, když se waterboarding nazývá „pokročilou vyslýchací metodou nepřátelských bojovníků“. Mučení zajatců totiž zakazuje Ženevská konvence, kterou podepsaly i USA. I kongres Spojených států přitom praktiku označil za „krutou, nelidskou a ponižující formu trestu.“
Mučit či nemučit?
Jeb Bush se domnívá, že mučení sice přináší výsledky, ale nyní jsou USA v „jiné situaci“. O kvalitě informací, které byly získány mučením, ovšem experti ze zpravodajských služeb pochybují.
Oběť se často pouze snaží vyhnout dalšímu mučení a raději si něco vymyslí, než aby snášela další bolest. Neslavně proslulé jsou pak fotografie z Abu Ghraib, kde vězně mučila americká armáda a CIA.
Další fotografie, na kterých bylo údajně zachyceno zneužívání žen, prezident USA Barack Obama (54) nařídil zničit z obavy, aby ve světě nevyvolaly protiamerické protesty. K omezení mučení zajatců došlo již za prezidenta Bushe, ale definitivní zákaz vydal právě až současný prezident Obama.
Brácha je „třída“
Jeb Bush zároveň na vystoupení v Iowě pochválil svého bratra George W. Bushe. „Něco vám řeknu – odstranění Saddáma byla dost dobrá práce. V roce 2009 byl Irák křehký, ale bezpečný. Mise byla ukončena, bylo tam bezpečno, a to díky hrdinným skutkům americké armády,“ je přesvědčen Bush.
USA v roce 2003 zaútočily na Irák bez požehnání OSN. Tehdejší generální tajemník OSN Kofi Annan dokonce válku označil za „ilegální“. Proti válce se zvedla vlna mezinárodního odporu a nelibost vyjádřily i náboženské autority, včetně Vatikánu.
USA tehdy tvrdily, že Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení, které se ovšem nikdy nenašly. Odborný lékařský časopis PLOS Medicine mluví o půl milionu Iráčánů, kteří zemřeli v důsledku války. Některé odhady dokonce hovoří o jednom milionu. Dnes Irákem zmítají radikálové z Islámského státu.
Z*kurvení demokrati