Kyjev hledá Koniáše: Vydal seznam zakázaných knih
Ukrajinci se netají evropskými ambicemi, nejraději by se stali členy EU. Jenže Kyjev čeká, aspoň co se týče k přechodu na demokracii evropského standardu, ještě dlouhá cesta. Zatím spíše totiž pouze zakazuje, úředníci zplodili seznam nežádoucích médií, umělců, filmů a teď se dostalo i na knihy. Na černé listině jich skončily skoro čtyři desítky.
Mezi zakázané knihy se dostala díla známých i méně známých autorů. Nežádoucí jsou např. knihy ruského filosofa Alexandra Dugina, zakladatele Euroasijského hnutí či levicového aktivisty Eduarda Limonova. Jako „nebezpečná“ byla však označena např. i kniha Porušování lidských práv na Ukrajině během občanského povstání.
Boj proti ruské propagandě
Zákaz spíše připomínající doby středověku úřady obhajovaly nutností boje proti údajné ruské propagandě. „Tyto kroky jsme museli přijmout, abychom ochránili ukrajinské občany před informační válkou a dezinformacemi ze strany Ruské federace, která šíří ideologii nenávisti, fašismu, xenofobie a separatismu,“ píše se na stránce Ukrajinské rady pro televizní a radiové vysílání. Pokud náhodou u některého z občanů úřady zakázanou knihu najdou, má být zabavena a následně zničena.
Zakážeme filmy, herce, média
Jenže kritici současné kyjevské vlády poukazují na to, že situace je zjevná státní cenzura nepohodlných hlasů. Kyjev totiž v poslední době přichází se stále novými a novými zákazy. Tak např. nedávno bylo na Ukrajině zakázáno 400 ruských filmů a seriálů. A přestože úřady chtěly opět bojovat s „ruskou propagandou“, na seznamu skončily i milostné telenovely jako „Ženy Kasanovy“ nebo „Těhotenský test“.
A aby zákazů nebylo málo, Kyjev též vydal seznam „nežádoucích umělců“. Kromě ruských herců a zpěváků Ukrajina zařadila na černou listinu např. Stevena Seagala (63), Gerarda Depardieua (66) nebo Gorana Bregoviče (65). Celkem je na seznamu neuvěřitelných 500 jmen „provinilců“, kteří „zpochybňovali územní celistvost Ukrajiny.“
Už v březnu si ovšem Kyjev posvítil na média. Na svém území zakázal vysílání mnoha ruských stanic, ale např. i ruskojazyčnou verzi Euronews. Hackeři ze skupiny Cyberberkut pak na svých stránkách zveřejnili další neoficiální seznam ukrajinské tajné služby SBU, kde je jako nežádoucí označen i zcela neruský Hlas Ameriky.
Kde není dialog, kraluje násilí
Oponenti Kyjeva dlouhodobě upozorňují na to, že vláda místo dialogu sahá po zkratkovitých řešeních a zákazech, které nejsou v souladu s proklamovanými demokratickými idejemi. V noci z pondělí na úterý též došlo k vážnému ozbrojenému střetu a obě dvě strany se ihned obvinily z porušení Minských dohod.
Kyjev mluví o odražené ofenzivě separatistů, zástupci Doněcké lidové republiky však použili daleko emotivnější slovník: „Brzy ráno, v souladu s tradicí svých nacistických předchůdců (Hitler zaútočil na SSSR v noci 22. června 1941, pozn. red.)… se soupeř pokusil prorazit naši obranu. Po několikahodinovém boji jsme donutili protivníka k tomu, aby se stáhl. O útoku jsme informovali OBSE,“ prohlásil zástupce ministra obrany DNR, Eduard Basurin (49).
Mezitím Moskva obvinila Kyjev, že svými „nezodpovědnými akcemi“ ohrožuje mírový proces na Ukrajině. Rusko poukazuje mimo jiné na to, že ukrajinská vláda při posledním jednání kontaktní skupiny 3. a 4. srpna v Minsku odmítla podepsat dohodu o stažení tanků, děl ráže do 100 milimetrů a minometů ráže do 120 milimetrů na vzdálenost 15 kilometrů od linie kontaktu z obou stran.
Fašistická vláda na Ukrajině podporovaná USA a jejím pohunkem EU začíná vymýšlet zákazy horší jak za dob té nejhlubší totality. To samozřejmě západu nevadí a byl by schopen s takovým plebsem jednat o vstupu do EU. Na jenáních v Minsku se potvrdilo že fašisté nemají zájem na ukončení konfliktu jednáním v bláhové naději že se jim podaří něco na východě Ukrajiny změnit.