Muži, kteří nenávidí ženy. Fenomén manosféry dorazil i do Česka

Hostem nového dílu podcastu Už budu! byl blogger a autor projektu MindTuber, který se dlouhodobě věnuje psychologii manosféry. Ta podle něj představuje „decentralizovaný online prostor, kde se muži baví o mužství, vztazích, seznamování a vlastní identitě“. „Dřív to bylo spíš na fórech, dnes už se to přesunulo hlavně na sociální sítě - YouTube, Instagram a další platformy,“ vysvětluje Honza s tím, že fenomén manosféry existuje prakticky od začátků internetu.

Z původně podpůrného prostředí se ale časem stal prostor, kde se šíří toxické narativy. „Na začátku to nebylo nijak radikální. Bylo to prostě místo, kde si muži sdíleli rady, zkušenosti, pocity. Postupem času se ale část té komunity posunula směrem k manipulativním a vyhraněným názorům,“ říká Honza.

Sex s vysoce citlivým jedincem může být problém, ale i ohňostroj, říká terapeutka

V podcastu zaznívá i téma incelů, tedy takzvaných nedobrovolných paniců, kteří za svůj neúspěch v lásce a sexu viní ženy, což s manosférou úzce souvisí. „Pojem incel vznikl v 90. letech a přišla s ním překvapivě žena. Původně to mělo být fórum pro všechny, ženy i muže, kteří nemohou navázat vztahy. A bylo to naprosto neškodné,“ vysvětluje Honza. To se však postupně změnilo. „Ženy byly z těch fór vytlačeny a muži, kteří zůstali, začali sdílet názory, které jsou dnes už silně toxické,“ dodává.

Na vině jsou nepřítomní otcové

Honza vysvětluje i další slavné pojmy manosféry, například red pill, blue pill a black pill, které vycházejí z popkulturní metafory filmu Matrix. „Red pill znamená probuzení, jakési pochopení toho, jak funguje mužsko-ženská dynamika. Blue pill jsou ti, kteří podle nich žijí v nevědomosti. A black pill už značí úplnou rezignaci. Přesvědčení, že pokud muž není genetický vítěz, nemá šanci,“ nastiňuje Honza posluchačům.

Z penisu už jsme vytahovali i rtuťový teploměr, říká přední český androlog

Honza i Zorya se shodují, že problém začíná často v dětství. „Mužské vzory se vytvářejí doma, u otců nebo dědečků. Ale v dřívějších generacích byli otcové často nepřítomní, i když byli fyzicky doma,“ říká Honza. Podle něj má právě tohle velký vliv na sebevědomí chlapců. „Když se to zdravé sebevědomí nevytvoří, tak jsou ti muži později mnohem snáz manipulovatelní do takovýchhle ideologických bublin,“ varuje.

Manosféra má podle něj i jasně definovaná pravidla vztahů: nízký body count, tedy počet sexuálních parnerů, žen, ideál „alfa samce“ a přesvědčení, že láska žen je zištná. „Věřím, že tohle je pro řadu kluků způsob, jak si vysvětlit vlastní neúspěchy, ale ty odpovědi jsou často falešné a škodlivé,“ říká Honza.

V bonusové části podcastu na uzbudu.blesk.cz  se dozvíte:

• Jaký historický kontext má manželství a tradiční genderové role
• Které vzory chování mužů a žen jsou v manosféře nejčastější
• Zda se Honza považuje za součást manosféry a co na ní sám vnímá pozitivně
• Proč sám v minulosti vyhledal terapii
• Co podle něj muže a ženy ve vztazích skutečně spojuje
• A jestli i v Česku existuje nějaký Andrew Tate