Sobota 27. dubna 2024
Svátek slaví Jaroslav, zítra Vlastislav
Polojasno 18°C

Generál Šnejdárek se jako dítě chtěl stát pašou: Pak dobyl Těšínsko a lstí vyhnal maďarské bolševiky

  • Autor: jel - 
    18. 6. 2023
    18:17

    Josef Šnejdárek se narodil v roce 1875 v Napajedlech na Zlínsku. Od dětství toužil po dobrodružství a velice brzy vstoupil od armády. Za svůj život se účastnil mnoha bojů. Během takzvané sedmidenní války v roce 1919 získal Těšínsko. Když si tentýž rok chtělo Maďarsko opět přivlastnit Slovensko, Šnejdárek vymyslel bizarní lest a vedl československou 2. pěší divizi ve známé bitvě o Zvolen.

  • 1.Chtěl se stát pašou

    Josef Šnejdárek Josef Šnejdárek | Reprofoto ČT

    Josef Šnejdárek se narodil v Napajedlech u Zlína. Maminka mu brzy zemřela a otec to nesl těžce, Šnejdárka proto vychovali prarodiče. Od dětství měl dobrodružnou povahu a ve třinácti letech se rozhodl, že se stane pašou v Cařihradu.

    Budoucí generál a válečný hrdina projevil už v útlém věku velké odhodlání a odvahu -  utekl z domova a skutečně se vydal na cestu do Cařihradu. Až tam se sice nedostal, ale dorazil až do Terstu, přístavního města u Jaderského moře, který je od Šnejdárkových rodných Napajedel vzdálený vzdušnou čarou téměř pět set kilometrů. V Terstu odvážnému chlapci došly peníze, a tak ho musel přijet vyzvednout jeho strýc.

  • 2.Pochoduj, nebo zemři

    Josef Šnejdárek Josef Šnejdárek | Reprofoto ČT

    V roce 1885 se Šnejdárek připojil k rakousko-uherské armádě a studoval kadetní školu. Sloužil v Budapešti a později jako poručík nastoupil službu v Innsbrucku. Opět ale zatoužil po dobrodružství a dezertoval. Na turecké straně jako dobrovolník bránil před Řeky město Preveza.

    Pak cestoval a po dvou letech vstoupil do francouzské cizinecké legie. S ní bojoval v Africe, kde utrpěl velké množství zranění. Na tuto událost vzpomíná ve svých pamětech, které vyšly celkem třikrát, dvakrát pod názvem Co jsem prožil a jednou s titulem Pochoduj, nebo zemři. 

    „Když nešla fronta za mnou, musel jsem jít já za ní,“ uvedl. Účastnil se také 1. světové války, působil i v rámci nově vznikajících českých legií ve Francii. Bojoval na západní frontě a dosáhl hodnosti majora. 

  • 3.Sedmidenní válka

    Josef Šnejdárek Josef Šnejdárek | Reprofoto ČT

    Po válce se Šnejdárek vrátil do vlasti. V lednu roku 1919 vedl československá vojska v sedmidenní válce. Jednalo se o spor Československa a Polska o Těšínsko ležící na hranicích obou zemí. 

    Československá vojska pod vedením Šnejdárka postupovala vpřed. Po rychlém obsazení Bohumína a Orlové 23. ledna se o Karvinou, Stonavu, Jablunkov, Třinec a Český Těšín vedly krvavé boje.

    Poláci se po prohře stáhli za řeku Vislu a Československo bylo připraveno obsadit i zbytek Těšínska. Plánovaný postup na Skočov však 31. ledna zastavily rezolucí státy Dohody (Francie, Velká Británie a Rusko) a území rozdělily mezi válčící země. Protivník porážku neunesl a obvinil československou armádu, že „zavraždila syna polského generála a z mrtvoly vyřízla oči“. Velitel Šnejdárek však nechal jeho hrob odkrýt a nic z těchto tvrzení se neprokázalo.

  • 4.Bizarní lest

    Josef Šnejdárek Josef Šnejdárek | Reprofoto ČT

    Po válce si Maďarsko ovládané bolševiky chtělo přivlastnit Slovensko. Do bojů se zapojily i Československé legie pod vedením Josefa Šnejdárka. Koncem května dobyla maďarská vojska část Slovenska. 

    Situace nebyla ideální, ale Šnejdárek vymyslel na Maďary zvláštní lest. Nedlouho před útokem si zkušený voják zavolal jednoho z důstojníků. Tomu dal rozkaz, aby si skupina vojáků z pražských Vršovic začernila tváře, oblékla se do plátěných uniforem a vyrazila vlakem směrem na Košice. S hlavami zakrytými bílými šátky měli hovořit nahlas neexistujícím jazykem tak, aby jediné srozumitelné slovo bylo Senegal. 

    Šnejdárek předpokládal, že je spatří maďarští agenti a zveličí zprávu o počtech vojáků, což se také stalo. Podle zpráv rozvědky Šnejdárkovi poslal vrchní velitel spojenecké armády dva pluky Senegalců. V řadách maďarského vojska vypukla naprostá panika a zprávy značně snížily morálku vojáků. Během třídenní vojenské operace se následně Čechoslovákům podařilo obsadit všechny potřebné kóty a zdecimovat maďarskou obranu.

  • 5.Konec života

    V roce 1996 byly Šnejdárkovy ostatky převezeny do rodných Napajedel V roce 1996 byly Šnejdárkovy ostatky převezeny do rodných Napajedel | Reprofoto ČT

    V roce 1930 byl Šnejdárek povýšen do hodnosti generála a o tři roky později odešel do penze. V roce 1939 uprchl s rodinou do Francie a až do své smrti žil v Casablance. 

    Zemřel krátce před koncem druhé světové války. 

    Jeho syn si přál, aby byly ostatky generála Šnejdárka i jeho manželky převezeny zpět do vlasti. 

    Tak se nakonec stalo, ale až v roce 1996. Nyní jsou uloženy na hřbitově ve Šnejdárkových rodných Napajedlech. 

  • 6.Galerie:

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi