18°C
„Zajímá mě zevnějšek. Obličej, prsa, nohy. Duši nefotím,“ říkal módní fotograf Helmut Newton. A přesto z každé jeho fotografie vyzařuje duše i příběh. Připomeňme si jednoho z nejkontroverznějších milovníků nahoty, který zemřel před 20 lety.
Sex, vulgarita a moc očima Helmuta Newtona: Milovník nahoty zemřel před 20 lety
1.Populární i dvacet let po své smrti
„Hodně mě přitahuje špatný vkus – je daleko zábavnější. Dobrý vkus je antimóda, antifotografie, antidívka, antierotika! Vulgárnost je život, zábava, touha, extrémní reakce!“ I to jsou slova muže, který se zapsal do dějin fotografie, a přestože zemřel před dvaceti lety, zájem o jeho tvorbu ani život neklesá.
Helmut Newton si zakládal na tom, že jeho snímky vzbuzují vášně, bourají tabu a pobuřují, konfrontují nás s vlastními předsudky. Miloval kritické dopisy, které chodily do módních časopisů, pro něž fotil. „Čím negativnější, tím lepší,“ usmíval se. Nic si z nich nedělal. Šel si svou cestou a dál fotil ženy tak, jak je viděl. A vnímal. O jeho životě vznikl v roce 2020 také dokument Nestoudná krása.
2.Ženy svlékal i ve chřtánech krokodýlů
„Nefotil vás, ale svůj nápad,“ říká v dokumentu jedna z jeho modelek. Miloval silné ženy, vzhlížel k nim, ale současně se jich trochu bál, protože si uvědomoval, jakou má sexualita moc a jak dokáže muže oslabit. I proto značnou část dívek a žen snímal z podhledu. Svlékal je, rval do tlamy krokodýla, nechal je pózovat s labutí (obé vycpané) nebo vykuchaným kuřetem.
Udával směr, provokoval, ovlivňoval, ale současně módu svým způsobem shazoval, když ukazoval, že silné ženy vlastně ani nejnovější trendy kolekce nepotřebují, což bylo hlavním poselstvím série snímků, kde jsou ženy oblečené a pak ve stejných pózách nahé. Na place dokázal improvizovat, ale vycházel z jasně vymyšlené kompozice. Jeho notes byl popsaný spoustou nápadů, ovšem inspiraci čerpal třeba i z novinových výstřižků.
3.Malá prsa nesnesl
Každou svojí fotkou vyprávěl příběh, nutil k přemýšlení, provokoval, nehrál si na to, že svět je asexuální. To na place ale panovala zábava. Byl šarmantní, vtipný a profesionální. Ráda na něj vzpomíná i zpěvačka Grace Jonesová, přestože několikrát z jejich společného focení sešlo. „Je mi líto, ale ty máš hrozně malá prsa,“ vysvětlil jí, proč s ní nemůže fotit.
„A to se několikrát opakovalo. Domlouvali jsme se a on mi pak vždy řekl, promiň, já zapomněl, že máš vlastně ta malá prsa,“ směje se dnes při vzpomínce. Nakonec tento její »handicap« akceptoval a pořídili spolu řadu fotografií. Na jedné sérii například pózuje nahá s akční hvězdou Dolphem Lundgrenem.
Když vyšla tahle fotostory, v níž je mimo jiné nahá v návěsu kamionu nebo v řetězech, ozvaly se feministky. A nejen ony. Přišlo jim to neuctivé. Urážlivé. Rasově nevyvážené. „Já na tom nic špatného neviděla ani nevidím. No co, v mládí jsem chlapy taky svazovala. I bílé chlapy,“ směje se v dokumentu. A nejen ona v něm pak tvrdí, že Helmut si k ní na place nic nedovolil a naopak dokázal vytvořit mimořádně důvěrné prostředí.
4.Zrod nahého génia
Jak se ale zrodila hvězda, která na vrcholu slávy mohla pracovat jen podle svého? Helmut Newton, původním jménem Helmut Neustädter, se narodil 13. října 1920 v Berlíně do dobře situované židovské rodiny a jeho tatínek předpokládal, že bude pokračovat v rodinném byznysu, tedy vyrábět knoflíky a přezky na opasky. Jenže to bylo to poslední, co Helmuta, který měl už od dětství slabost pro umění (a opačné pohlaví), lákalo. Své první fotky pořídil ve 12 letech.
„Nevím, odkud vzešla moje celoživotní láska k noci. Tato láska byla a je silná. Proto když mi bylo dvanáct, vzal jsem si svůj malý skříňkový foťák Brownie a skříňkový foťák Agfa zvaný Tengor do metra. Na filmu jsem měl osm fotek a už jsem vyfotil sedm, najednou jsem spatřil vysílač, co jsem vždycky miloval, a vyfotil ho. Pak jsem dal film na vyvolání do sámošky na rohu a všechno kromě vysílače bylo černé. Ale já se považoval za génia. Bylo mi jedno, že sedm fotek je černých.“
Učil se napodobováním, své kamarádky a přítelkyně fotil po vzoru modelek z časopisů, kterými tak rád doma listoval, inspiroval se i pro něj ještě zapovězenými knihami v tatínkově uzavřené knihovně, do níž se dokázal dostat.
5.Učil se od těch nejlepších
V šestnácti letech se stal učedníkem u jedné z prvních módních fotografek Yvy – Elsy Neuländer-Simonové. „Tam jsem se naučil všechno, celé řemeslo. Byl jsem učedník, skutečný učedník. Naučil jsem se upravovat negativ, nasvítit ateliér. Naučil jsem se ocenit každičkou píď filmu místo toho, abych jen mačkal tlačítka a dělal všechno mechanicky, se strojkem na foťáku.“ Po dvou letech, v roce 1938, ale byla Židovka Yva donucena podnik zavřít, zavražděna byla zřejmě v koncentračním táboře Majdanek roku 1942.
6.Útěk před továrnou smrti
To Helmut stihl nacistické Německo opustit včas. Po Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938, kdy byly zničeny synagogy, židovské podniky a mnoho Židů bylo zavražděno a další posláni na smrt do koncentračních táborů, se rozhodl rodnou zemi opustit. Vydal se do Číny, jeho rodiče do Jižní Ameriky. Bylo to naposledy, co se viděli. „Pátého prosince 1938 jsem z nástupiště ve stanici Zoo opustil Berlín směr Terst, abych se lodí Conte Rosso dostal do Číny.“
Tam ale nikdy nedoplul, protože zůstal v Singapuru, kde pracoval jako fotograf pro noviny Straits Times. Po dvou týdnech ale skončil bez prostředků na ulici. „Byl jsem špatný reportér. Než jsem si vše nachystal, všechno vyšumělo, událost byla pryč,“ komentoval to pak upřímně.
7.Osudové setkání?
Stěhuje se do Austrálie a otvírá si zde ateliér, do kterého se přichází nechat zvěčnit i herečka June Brownová. Podle vystavených snímků očekává postaršího zkušeného muže, seznamuje se ale s okouzlujícím mladíkem. V roce 1948 se berou a vytváří fungující tvůrčí dvojici, kdy on má čas věnovat se tvůrčí činnosti, zatímco ona se stará o zázemí.
Ale nejen o něj, sama velmi dobře fotila pod pseudonymem Alice Springs, byla kurátorkou Helmutových výstav i grafičkou jeho knih. Pojila je láska, přátelství, touha tvořit i podobný názor na fotografii, byť každý viděl svět objektivem aparátu jinak. A také se fotili navzájem.
8.Často se považoval za nájemného vraha. A děvkaře.
Přitahoval pozornost, ale některé ženy se ho bály. „Když jsem s ním jako začínající redaktorka měla jet na první cestu, raději jsem předstírala nemoc,“ přiznává v dokumentu po letech drsná šéfredaktorka Anna Wintourová. Ona v 70. letech začínala, on byl už tehdy hvězdou.
Než se jí ale stal a inkasoval stovky tisíc korun za pár hodin práce, často se považoval, jak říkal, za nájemného zabijáka. Nebo děv*aře. Život Helmuta Newtona vyhasl 23. ledna 2004. Osudnou se mu stala autonehoda v Los Angeles, které tak miloval a trávil v něm vždy značnou část evropské zimy. Jeho žena se s ním rozloučila stylově: společným snímkem na smrtelné posteli.
Témata:
I ten pes, co hledí ženské do rozkroku? 😨 👎