„StB! Hanba!“ Babiš spěchal do klidu kavárny se „zrzkou“ po zlobě na Národce
Do klidu pražské kavárny vyrazil Andrej Babiš (ANO) po nepříjemném zážitku z Národní třídy, kde ho čekaly v pondělí během svátku 17. listopadu nadávky do „estébáků“ a pískání. Babiš dlouhodobě vědomou spolupráci s StB odmítá. Na Národce se příliš dlouho nezdržoval, razil si po ránu cestu rychle pryč. V kavárně pak usedl vedle „zrzky“ Anety Zicklerové, která je havou Babišova PR týmu - a zanedlouho se k nim přidali i další blízcí spolupracovníci šéfa ANO.
Na pražskou Národní třídu v pondělí kolem 08:00 dorazil šéf ANO Andrej Babiš, společně s místopředsedy hnutí Alenou Schillerovou a Karlem Havlíčkem položili květiny u pietního místa připomínající události 17. listopadu 1989.
Někteří lidé na politiky, kteří po vítězných volbách jednají o nové vládě s SPD a Motoristy, pískali a volali „hanba“ či „StB“ v narážce na Babišovo jméno v evidenci spolupracovníka komunistické tajné policie. Z davu se ale ozvala i ojedinělá provolání „Ať žije Babiš“ nebo „Ať žije Andrej“.
Babiš se na Národce přiliš nezdržoval a spěchal pryč - z vřavy a zimy na Národce do klidu a tepla pražské kavárny, kde na něj již čekala mj. šéka PR týmu Aneta Zicklerová.
Babiš novinářům na Národní třídě stručně řekl, že význam 17. listopadu spočívá v tom, že země získala svobodu, demokracii či svobodné volby. Lidé mohou bez obav vyjadřovat svůj názor, cestovat nebo podnikat. Je podle něj třeba být vděčni těm, kteří tomu tehdy přispěli.
„To nejdůležitější nastalo a za to musíme být vděční těm, kteří k tomu tehdy přispěli. Stav naší společnosti - jaký je, o tom si můžeme povídat někdy jindy,“ dodal.
Babiš: Nikdy jsem nebyl estébák
Babiš pracoval v době sametové revoluce v zahraničním obchodu a byl v cizině. „Informace (o listopadových událostech) jsme neměli. Byli odkázáni na tisk, který chodil pozdě. Nebyl jsem přímým účastníkem,“ řekl později novinářům.
Pád totality a socialismu pro něho znamenal to, že mohl začít podnikat. Babiš založil společnost Agrofert. Tento holding je v současnosti jednou z největších firem v zemi.
Protesty proti sobě na Národní třídě dal Babiš do souvislosti s tím, že se podle něho opět aktivizoval spolek Milion chvilek. „Nikdy jsem nebyl estébák, já jsem nikdy nic nepodepsal, já jsem vyhrál všechny soudy, takže tady opakují nějaké lži,“ prohlásil. „Jsem překvapený, že dezinformační kampaň proti nám je teď po volbách ještě silnější než před volbami,“ dodal.
Bývalý a pravděpodobně budoucí premiér Babiš byl za normalizace členem KSČ a pracovníkem podniku zahraničního obchodu. Podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) se v roce 1980 stal důvěrníkem Státní bezpečnosti (StB) a o dva roky později ho komunistická tajná policie získala ke spolupráci jako agenta s krycím jménem „Bureš“.
Babiš vědomou spolupráci s StB popírá a roky vedl na Slovensku soudní spory. Nakonec uzavřel dohodu s tamním ministerstvem vnitra, které uznalo, že Babiš byl v dokumentech někdejší Státní bezpečnosti neoprávněně evidován jako agent a s StB vědomě nespolupracoval.












Ano, ale jak vidíš, tak právě na státním uspořádání, na zákonech a na liteře ústavy tyto vztahy a rizika, která z nich vyplývají, řeší každá země po svém. Jinými slovy to co je možné v Americe je u nás těžko prosaditelné. Ale současná situace nám ukazuje, že by právě ústava vyžadovala větší pozornost a nejspíš i malé změny, protože s mnohými možnostmi nepočítá a tak nastávají patové situace. Příkladem je toho výklad, kdy má již jmenovaný premiér do 30 ti dnů dát do pořádku své záležitosti, aby se nedostal do střetu zájmů, ale chybí tam důležité "nebo". Protože pokud už je jednou zvolený, žádný zákon ho nezavazuje k tomu, aby tak učinil a v případě, že to neudělá, není nástroj jak ho odvolat. Těžko lze předpokládat, že by nedostal důvěru od svých lokajů. A zároveň prezident nemůže klást pro jmenování žádné podmínky, ale také nesmí jmenovat člověka, který se tímto dostane do střetu zájmů, protože by se prezident dopustil nezákonného jednání. A teď babo raď.