Nová vláda vs. evropská měna: Euro může Babišovi i pomoci, upozorňují experti

„Česká koruna je klíčem k naší ekonomické suverenitě. Zavazujeme se, že naše vláda nepřijme euro ani nepodnikne žádné kroky směrem k jeho zavedení. Navrhneme parlamentu ukotvit českou korunu v Ústavě ČR – stejně jako právo držet a používat hotovost jako zákonné platidlo.“

Tak zní část programového prohlášení vznikající vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů pod vedením Andreje Babiše v části Finance a hospodaření státu. Je však v zájmu Česka, aby příští vláda euro odmítala? A co znamená ukotvení koruny a hotovosti do ústavy? Blesk přináší odpovědi expertů.

Nelze vymáhat přijetí

Odmítnutí přijetí eura podle hlavního ekonoma skupiny ČSOB Jana Bureše není moc smysluplné hned z několika důvodů. „Výslovné odmítání eura nedává velký smysl zařazovat do vládního programu; stačí, když o něj vláda jednoduše nebude v nejbližších letech usilovat a nic dramatického se nestane,“ míní Bureš.

Z nepřijetí eura neplyne žádný následek. „Neexistuje právně vymahatelná povinnost přijmout euro do konkrétního data. Česká republika má v rámci přístupové smlouvy k EU sice závazek euro přijmout (nemá výslovný opt-out  - výjimku jako Dánsko, pozn. red.), ale tento závazek není časově specifikovaný a není spojen se sankcemi,“ dodal ekonom. „Z mého pohledu tedy není v otázce eura (pokud ho vláda nechce přijmout), co řešit – stačí podobně jako Poláci nebo Švédové jednoduše nepodnikat konkrétní kroky k jeho přijetí.“ 

Babišova koalice smetla Pavlovy požadavky: Nepřijatelné, nic měnit nebudeme!

Podobně to vidí i Ondřej Votruba, výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice AFI. Podle něj je samotná politická proklamace nepřijmout euro v nejbližších čtyřech letech v pořádku. „Naopak to, že je v programovém prohlášení vlády napsáno, že bude usilovat o ukotvení české koruny v ústavě, je nesmysl. Stále totiž platí náš závazek euro přijmout, a i když závazek nemá žádný termín, takto explicitně jít proti němu je špatně. Taková věta do programu vlády nepatří,“ říká expert.

Čirý populismus

Politicky to nevidí jako správný krok ani David Broul, politolog z Univerzity Palackého v Olomouci. „Je to čirý populismus. Je to náběh na všeobecné veřejné mínění, kdy většina dotazovaných je proti přijetí eura a za zachování koruny. Ale už několikrát v historii se ukázalo, že my jsme na tom často  byli mnohem hůř než státy v eurozóně,“ míní Broul s odkazem kromě jiných na vysokou inflaci za covidu a počátek plné ruské invaze na Ukrajinu.

Jiný pohled na euro nabízí ekonom Metropolitní univerzity v Praze a člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal. Podle něj může být euro přínosem i kvůli monetární politice centrální banky. A to i v dlouhodobém horizontu.

„Žijeme v zemi s přímou volbou prezidenta, který hned po příštích řádných prezidentských volbách vymění šest ze sedmi členů bankovní rady České národní banky. Otázka eura je klíčová už jen kvůli tomu, jestli věříme, že příštím prezidentem se nemůže stát populista, který bude chtít tuto pravomoc využít a pomoci vládě financovat její program na úkor vyšší inflace. To není vyloučené,“ varuje Stroukal. „Euro je pojistka proti nám samotným, pokud si neumíme vládnout. Zatím jsme to i přes různé kotrmelce zvládali. Ale věříme tomu i do budoucna? Za dvacet, třicet let?“

Experti o slibech Babišovy vlády: Hrozba zadlužení! Plusem žádné referendum o EU. A co nepřijetí eura?

Podpora eura je v Česku dlouhodobě nízká. Podle posledního, říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) proti zavedení eura jsou nyní dvě třetiny občanů, naopak 30 procent lidí s přijetím eura souhlasí. CVVM sice změnil svoji metodologii, proto výsledky nebyly srovnatelné s ostatními průzkumy, nicméně odmítavý postoj Čechů k euru ukazují i jiné agentury.

„V Česku má euro tradičně vysokou podporu v exportně orientovaném průmyslu, ale velmi nízkou podporu u obyvatel. Proto žádná z posledních vlád s jeho přijetím ve finále nepospíchala a jako téma ho měli historicky spíše menší koaliční partneři,“ dodává Bureš z ČSOB.

Na sledování průzkumů politiky, tedy i Andrejem Babišem, upozorňuje kromě Broula i Votruba se Stroukalem. Poslední jmenovaný ale dodává, že právě Babiš jde v mnohém i proti sobě.

„Ekonomicky by euro pomohlo nejen Andreji Babišovi jako významnému podnikateli, tak Andreji Babišovi jako premiérovi, protože by si Česká republika půjčovala na svůj rostoucí dluh levněji. Není jednoduché říct, jestli se makroekonomicky euro vyplatí, nebo ne, to totiž obnáší křišťálovou kouli,“ míní Stroukal.

Hotovost v ústavě? Nesmysl

Problémem této části programového prohlášení Babišovy budoucí vlády je i část o zavedení práva držet a používat hotovost do ústavy. Tento krok rozporují plošně všichni oslovení ekonomičtí experti.

„V obecné rovině mi to nepřijde šťastné. Řada služeb je v tuto chvíli postavena čistě na platbě kartou a legislativní změna by mohla vést k jejich zrušení. Navíc Ústava by měla být spíše o negativním vymezování práv než o sérii konkrétních pozitivních příkazů, které s měnícím se ekonomickým a sociálním kontextem mohou velmi rychle zastarat a přestat dávat smysl,“ popisuje Bureš z ČSOB.

Proč Češi milují hotovost? A pozor, i bez účtu musí šéf peníze vyplatit!

Ještě kritičtější je k tomuto kroku Dominik Stroukal. Podle něj je to jen další populistické gesto. „Stále více lidí by chtělo mít v ústavě snad i vykání rodičům, aby bránili „starý dobrý svět“. Člověk může být snadno kritikem omezování hotovosti a zároveň to nechtít dávat do ústavy. Zajímavé je to od pravicových politiků, kteří tím staví státní peníze nad ty vytvářené soukromým sektorem v bankách. To je jen takový zvláštní paradox,“ popisuje akademický ekonom.

Votruba je naopak mnohem smířlivější a vidí i smysl v návrhu, ale problém má se zavedením do ústavy. „Toto považuji za mnohem relevantnější téma, které by jasně vyšlo vstříc lidem, kteří se neradi pohybují v on-line světě, ať už proto, že mu nerozumí a nechtějí se ho učit, nebo pro nějakou obavu z tzv. „Velkého bratra“. Zatím jsem se setkal s tím, že někde nešlo platit hotově, jen zcela výjimečně. Mít takovou věc v zákoně bych považoval za naprosto relevantní, nebo dokonce za správné. Nejsem si jist, jestli patří přímo do Ústavy.“