Sněmovna ONLINE: Znesváření bratři Okamurové hned vedle sebe! A dva adepti na předsedu

Spory s dosluhující vládou Petra Fialy (ODS) a nastupující garniturou Andreje Babiše (ANO) vyvolal krok premiér ohledně toho, že nechce nové Sněmovně předložit rozpočet na rok 2026. Fialova vláda jej předložila Sněmovně minulé, noví poslanci o něm tak nemohou jednat.

Fiala to vysvětluje ostrou kritikou rozpočtu ze strany ANO a dalších před volbami a Babišovi vzkázal, ať si jeho vláda připraví rozpočet vlastní.

Podle zákona o jednacím řádu Sněmovny se návrhy zákonů i zákona o státním rozpočtu předkládají předsedovi Sněmovny. Předseda Sněmovny poté přikáže návrh rozpočtu rozpočtovému výboru. Výbor projedná návrh ještě před jeho prvním čtením na plénu Sněmovny. V prvním čtení poslanci schvalují základní parametry, tedy výdaje, příjmy, schodek a způsob jeho vypořádání.

Končící kabinet poslal na konci září do Sněmovny návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun. Návrh počítá s prohloubením deficitu z letos plánovaných 241 miliard korun.

Personální otázky vznikající koalice odložila stranou i kvůli kontroverzím, které se objevily v souvislosti s některými zvažovanými jmény krátce po volbách. Motoristé trvají na nominaci poslance Filipa Turka na ministerstvo zahraničních věcí i po kauze spojené s jeho rasistickými a homofobními výroky na sociálních sítích.

Odborná veřejnost či budoucí opozice zpochybňují také zvažovaný nástup šéfa Motoristů Petra Macinky na ministerstvo životního prostředí, poslance stejné strany Oto Klempíře na kulturu či Martina Šebestyána na zemědělství.

Koaliční program nové koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek dostal k dispozici prezident Pavel. Po volbách označil za zásadní, aby vláda počítala s pevným zakotvením v EU, česká politika byla v souladu s mezinárodním právem a kladla důraz na lidskou důstojnost a lidská práva.

Za bezpečnostní záruku považuje členství v NATO. Mezi klíčové otázky zařadil i zachování a podporu institucí demokratického státu, nezávislost médií veřejné služby, autonomii vysokých škol či nezávislost justice, státního zastupitelství, policie, bezpečnostních složek, ale i dalších státních orgánů.

„Konkrétní vyjádření těchto principů budu sledovat v koaliční smlouvě, v rozdělení resortů i v personálním obsazení ministerstev i v nastavení společných programových priorit navrhované vlády,“ avizoval Pavel.

Personální obsazení ministerstev bude další otázkou, kterou bude hlava státu se vznikající vládou řešit. Prezident se plánuje s kandidáty na členy vlády sejít a diskutovat s nimi o jejich prioritách a postojích.

O programu jednali ANO, SPD a Motoristé minulý týden, okruhy odpovídaly ministerským agendám. Uskupení krátce po sněmovních volbách oznámila, že si ve vládě rozdělí 16 pozic. Devět křesel bude mít ANO, které obsadí místa premiéra a ministrů financí, průmyslu, zdravotnictví, práce, školství, vnitra, pro místní rozvoj a spravedlnosti.

SPD má nominovat trojici odborníků na ministerstva obrany, zemědělství a dopravy, Motoristé povedou ministerstva zahraničí, kultury, životního prostředí a budou mít nového ministra sportu, prevence a zdraví. Fialova vláda začínala s 18 členy, po odchodu Pirátů z koalice zanikla pozice ministra pro legislativu.

„Uvidíme ve Sněmovně, jestli ti mladí převezmou tu nenávistnou rétoriku těch jejich starších kolegů, nebo budou ochotní se normálně bavit, protože ta nenávist, která byla ve Sněmovně v minulosti, byla neuvěřitelná,“ uvedl Andrej Babiš v podcastu, který točí s Karlem Havlíčkem (oba ANO).

Hodinu před začátkem ustavující schůze nové Poslanecké sněmovny podepíšou představitelé ANO, hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Motoristů koaliční smlouvu. Pravděpodobná nová vláda, kterou z pověření prezidenta Petra Pavla skládá předseda ANO Andrej Babiš, by měla také oficiálně zveřejnit své programové prohlášení.

Hnutí ANO oznámilo kandidaturu někdejšího předsedy mediálního výboru Patrika Nachera, jenž by se měl později stát prvním místopředsedou dolní komory. Za Motoristy by měl zasednout ve sněmovním předsednictvu stranický místopředseda Jiří Barták, jenž v minulosti pracoval skoro tři desetiletí v Celní správě.

Za občanské demokraty by se měl stát místopředsedou Sněmovny opět Jan Skopeček. Zbývající místopředsednické křeslo zřejmě zůstane po ustavující schůzi prázdné. Hnutí STAN je chce obsadit svým předsedou Vítem Rakušanem. Rakušan je však stále vicepremiérem a ministrem vnitra v dosluhující vládě Petra Fialy (ODS). Kvůli neslučitelnosti funkcí ho poslanci nemohou do vedení Sněmovny zvolit. Hnutí STAN proto Rakušana nominuje až potom, co nebude členem kabinetu.

V čele Sněmovny pravděpodobně stane v souladu s dohodami vznikající koalice předseda SPD Tomio Okamura. Okamurova nominace vzbuzuje zejména vzhledem k jeho odmítavým postojům k EU, k NATO a k podpoře Ukrajiny bránící se ruské vojenské invazi nelibost zástupců dosavadních vládních stran mířících do opozice.

Klub KDU-ČSL se rozhodl navrhnout do tajné volby předsedy dolní komory protikandidáta, jejího bývalého místopředsedu Jana Bartoška. „Nám je zcela jasné, že tady v tom boji taháme za kratší konec. Ale myslíme si, že nepokusit se by byla velká chyba,“ řekl předseda lidovecké frakce Tom Philipp. Trojice klubů vznikající koalice má ve Sněmovně většinu 108 ze 200 poslanců.

Snazší než v minulém nebo předminulém volebním období by mohla být volba místopředsedů Sněmovny. Jejich počet klesne podle plánů sněmovní většiny o dva na čtyři, počet stanoví před volbou svým rozhodnutím plénum. Dvě pozice místopředsedů připadnou budoucímu vládnímu a dvě budoucímu opozičnímu táboru, konkrétně ODS a hnutí STAN.

Dobrý den. Poslanci se sejdou v pondělí odpoledne na ustavující schůzi nově zvolené Sněmovny. Schůze bude dvoudenní, její program stanoví zákon. Poslanci nejprve složí slib. V dalších krocích ve středu budou zejména volit předsedu dolní komory a její místopředsedy. Uspořádání vedení by se mělo odehrát v režii sněmovní většiny v podobě hnutí ANO, hnutí SPD a Motoristů sobě, která také sestavuje novou vládu. 

Při první schůzi budou poslanci sedět v lavicích hlavního zasedacího sálu v abecedním pořadí. Návrh zasedacího pořádku podle příslušnosti k jednotlivým klubům bude plénum schvalovat na další schůzi. Nadcházející schůzi svolala v souladu se zákonem bývalá místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN), která ji také bude do zvolení nového předsedy řídit. V úvodu schůze proto nejprve složí slib ona a pak zbývající poslanci.