Vláda po průšvihu s eDoklady jmenovala nového šéfa digitální agentury. A podpořila památky
Vláda dnes jmenovala novým ředitelem Digitální a informační agentury dosavadního zástupce ředitele Petra Kuchaře. Od pátku nahradí Martina Mesršmída, který rezignoval po problémech s eDoklady během parlamentních voleb. Na tiskové konferenci po zasedání vlády to uvedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda na dnešním zasedání také souhlasila, že zámek v Moravské Třebové i barokní paláce v Praze budou národními kulturními památkami.
Kuchař měl původně vést agenturu pouze dočasně, nakonec se Jurečka rozhodl pro jeho plnohodnotné jmenování. Kuchař je podle něj expert, který má odborné renomé a dlouhodobě se pohybuje v oblasti digitalizace státní správy.
„Moje zadání je jednoduché. Zaprvé se nikdy nesmí opakovat situace s eDoklady. V příštím roce máme volby, to znamená občané musí mít jistotu, že se to opakovat nebude. A za mě ta představa je, aby tým lidí v DIA měl takový tah na branku a takové výsledky, jaké dokážeme dělat s týmem digitalizace na MPSV. Protože DIA je klíčovým servisním orgánem, který má pomáhat digitalizovat státní správu nejen na úrovni ministerské, ale i na úrovni krajských nebo obecních úřadů,“ uvedl Jurečka na tiskové konferenci.
„Vedení agentury přebírám s pokorou a jasným cílem doručovat zásadní digitalizační projekty pro občany České republiky. Musíme se poučit z toho, co se nepovedlo, hledat příklady dobré praxe – napříč resorty i mezinárodně – a ty poté implementovat u nás,“ uvedl Kuchař po jmenování v tiskové zprávě.
Jurečka dnes vládu seznámil s analýzou výpadku eDokladů během parlamentních voleb. Důvodem problémů při prvním využití elektronického občanského průkazu při volbách podle něj bylo nedostatečné otestování systému a nedostatečná kapacita infrastruktury. Zmínil také, že komplexní otestování neumožnila platná legislativa, proto bude potřeba ji změnit, aby se nic podobného při příštích volbách neopakovalo.
Národní kulturní památky
Vláda dnes také schvalovala status národní kulturní památky, tedy nejvyšší památkovou ochranu, pro nové objekty. Ochranu nově získají mimo jiné zámek v Moravské Třebové či barokní paláce v Praze.
Šest z pražských paláců, kterých se nařízení týká, patří státu, dva hlavnímu městu a Arcibiskupský palác je církevní. O dva z paláců na Hradčanech - Černínský a Toskánský - se stará ministerstvo zahraničních věcí. V Nostickém paláci na Malé Straně sídlí navrhující ministerstvo kultury. O tři paláce na Hradčanském náměstí - Schwarzenberský, Salmovský a Šternberský - pečuje Národní galerie Praha. Zbývající dva paláce na Starém Městě vlastní Praha, a sice Clam-Gallasův a Colloredo-Mansfeldský.
Z mimopražských památek se nařízení týká renesančního zámku v Moravské Třebové na Svitavsku. Stavební perla dokumentuje vývoj renesančního stavitelství ve střední Evropě a jeho proměny od 15. do 17. století. Postaral se o ni rod pánů z Boskovic, který zahájil přestavbu nepohodlného hradu v roce 1485 pod vlivem myšlenek italských stavitelů. Jde o jednu z nejstarších renesančních památek na sever od Alp.
Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory barokně upravil Jan Blažej Santini-Aichel. Památku ze Seznamu světového dědictví UNESCO stát dlouho opravoval z peněz od ministerstva kultury. Národní kulturní památkou se v Sedlci stane také hřbitovní kaple Všech svatých s kostnicí.
Barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce s katakombami a budovou latinské školy v Klatovech vznikl z iniciativy jezuitů. Stavba katolické dominanty Klatov, pod níž jsou podepsáni architekti Carlo Lurago nebo Kilián Ignác Dientzenhofer, trvala celé století. Její součástí jsou katakomby z druhé poloviny 17. století, v nichž nacházeli poslední útočiště členové jezuitského řádu a mecenáši.
😃 👍