Otevřeli obálku s tajným vzkazem Masaryka: Mrazivá slova o smrti a pohřbu! V angličtině
Za přítomnosti prezidenta Petra Pavla byla dnes na zámku v Lánech na Kladensku otevřena zapečetěná obálka s posledními slovy československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Před předčtením prošla rychlou expertízou. Na tvářích přítomných historiků se jevilo soustředění, obálka obsahovala pět stran zažloutlých popsaných listů. Podle nich slova skutečně patří Masarykovi, zaznamenal je syn Jan, avšak není jisté, zda pocházejí skutečně z roku 1937, jak původně předpokládalo.
Dopis, psaný v angličtině, dnes částečně přečetla historička Dagmar Hájková. Uvedla, že obsahuje zejména úvahy o smrti a o tom, jaký si Masaryk bude přát pohřeb. Zmiňuje také Němce.
„Jsem nemocný, je to konec, ale neobávám se. Budete pokračovat v práci, ale musíte být opatrní. Pozor. Ale víte, jak se chovat, ale nemusím vám říkat více. Jsem neschopný,“ zněla jedna z pasáží, kterou Hájková přečetla.
Masaryk v dopise hovořil o tom, jak by měl být uspořádán jeho pohřeb. Chtěl „velký funus“ s tím, že smrt podle něj není nic, čeho by se lidé měli obávat. „Jen si musíte koupit nové šaty,“ přečetla Hájková.
Prezident rovněž sebekriticky uvedl „byl jsem stejně hloupý, jako ostatní“, načež si povzdechl. „Jestliže lidé jsou nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat,“ napsal. Přidal ale i radu.„Lidé jsou rádi hloupí, nedělejte jim to jednoduché a hádejte se s nimi,“ uvedl Masaryk.
Dopis podle Hájkové místy vypadá jako politické poselství, jak se chovat k obyvatelům multinacionálního Československa. Němci by v Československu podle textu měli zůstat. „Dejte jim co si zaslouží, ale ne více,“ parafrázovala Hájková Masarykova slova. Kněze a politika Andreje Hlinku, který aktivně usiloval o posílení národního uvědomění Slováků, Masaryk podle dokumentu označil za hlupáka, který si zadal s Maďary. Zaslouží si ale odpuštění, uvedl také první československý prezident.
Hájková pro Blesk přiznala, že při čtení byla nervózní. „Byla jsem samozřejmě nervózní, ale zvládla jsem,“ podotkla.
Měl i chyby
Pavel řekl, že lidé mají tendenci si s odstupem času historické osoby a události idealizovat. Masaryk byl podle něj ale živý člověk a měl i chyby. Ukázal ale svou houževnatost v dosažení cíle, kterým bylo samostatné Československo, dodal současný prezident.
Masaryk podle Pavla kladl velký důraz na hodnoty, které se někdy staví do abstraktní roviny, jako je pravda nebo vlastenectví. „Možná i v kontextu nadcházejících voleb by bylo dobré připomenout jednu z jeho oblíbených tezí, že vlastenectví je láskou k vlastnímu národu, ne nenávistí k těm ostatním, to bychom si možná měli připomenout,“ řekl Pavel s poukazem na říjnové sněmovní volby.
Vrátí se na kontrolu
Dokument předal Národnímu archivu 19. září 2005 tajemník prezidentova syna Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat ho dvě desetiletí.
Obálka i s obsahem se po otevření vrátí zpátky Národnímu archivu, kde experti dokument znovu prověří a oficiálně potvrdí jeho pravost. To může společně s restaurátorskými pracemi trvat zhruba měsíc. Až poté má archiv v plánu text zveřejnit v celém kontextu.
Dopis vznikl podle historika Jiřího Křesťana mezi 3. a 11. zářím 1937, tedy několik dní poté, co Masaryk prodělal mozkovou mrtvici. Státník, který se zasloužil o vznik samostatné československé republiky, abdikoval ze zdravotních důvodů v prosinci 1935. Zemřel v Lánech 14. září 1937.
opr. stěžuješ