Otevřeli obálku s tajným vzkazem Masaryka: Mrazivá slova o smrti a pohřbu! A naštvaní Slováci
Za přítomnosti prezidenta Petra Pavla byla dnes na zámku v Lánech na Kladensku otevřena zapečetěná obálka s posledními slovy československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Před přečtením prošla rychlou expertízou. Na tvářích přítomných historiků se jevilo soustředění, obálka obsahovala pět stran zažloutlých popsaných listů. Podle nich slova skutečně patří Masarykovi, zaznamenal je syn Jan, avšak není jisté, zda pocházejí skutečně z roku 1937, jak se původně předpokládalo.
Dopis, psaný v angličtině, dnes částečně přečetla historička Dagmar Hájková. Uvedla, že obsahuje zejména úvahy o smrti a o tom, jaký si Masaryk bude přát pohřeb. Zmiňuje také Němce.
„Jsem nemocný, je to konec, ale neobávám se. Budete pokračovat v práci, ale musíte být opatrní. Pozor. Ale víte, jak se chovat, ale nemusím vám říkat více. Jsem neschopný,“ zněla jedna z pasáží, kterou Hájková přečetla.
Masaryk v dopise hovořil o tom, jak by měl být uspořádán jeho pohřeb. Chtěl „velký funus“ s tím, že smrt podle něj není nic, čeho by se lidé měli obávat. „Jen si musíte koupit nové šaty,“ přečetla Hájková.
Prezident rovněž sebekriticky uvedl, „byl jsem stejně hloupý, jako ostatní“, načež si povzdechl. „Jestliže lidé jsou nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat,“ napsal. Přidal ale i radu. „Lidé jsou rádi hloupí, nedělejte jim to jednoduché a hádejte se s nimi,“ uvedl Masaryk.
Dopis podle Hájkové místy vypadá jako politické poselství, jak se chovat k obyvatelům multinacionálního Československa. Němci by v Československu podle textu měli zůstat. „Dejte jim, co si zaslouží, ale ne více,“ parafrázovala Hájková Masarykova slova. Kněze a politika Andreje Hlinku, který aktivně usiloval o posílení národního uvědomění Slováků, Masaryk podle dokumentu označil za hlupáka, který si zadal s Maďary. Zaslouží si ale odpuštění, uvedl také první československý prezident.
Hájková pro Blesk přiznala, že při čtení byla nervózní. „Byla jsem samozřejmě nervózní, ale zvládla jsem to,“ podotkla.
Podle historika Jakuba Rákosníka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy dokument ani po důkladném prostudování zřejmě nezmění to, jak veřejnost prvního československého prezidenta vnímá. „I kdyby v dokumentu bylo něco naprosto nečekaného, co se týká Masarykových politických či sociálních názorů, stěží by to nějak mohlo významněji pozměnit jeho vnímání českou veřejností nebo odborníky,“ napsal Rákosník. Zdůraznil, že dokument je jen zprostředkovaným svědectvím dochovaným pravděpodobně skrz Masarykova syna Jana. Historici by podle Rákosníka při interpretaci neočekávaných vyjádření také museli vzít v potaz to, že prezidentův zdravotní stav byl v době diktování dopisu vážný. Historika potěšil zájem veřejnosti o dnešní otevření dopisu. Lidé díky tomu podle něj mohli vidět, jak nesnadná je mnohdy práce s historickými prameny.
Naštvaní Slováci
Zmínka o Hlinkovi zaujala média na Slovensku. Server tvnoviny.sk uvádí, že je všeobecně známo, že se Masaryk a Hlinka „neměli v lásce“. Připomněl, že Masaryk byl „neúprosný zastánce Československa“, zatímco Hlinka patřil ke slovenským nacionalistům a požadoval autonomii Slovenska. Problémem bylo i podle zpravodajského webu televize Markíza náboženství. Hlinka byl katolický kněz, kterému se nezamlouval sekulární charakter Československa. Masaryk se hlásil k protestantské a husitské tradici.
Místopředsedkyně Slovenské národní strany Dagmar Kramplova Masarykův výrok označila za hodný úrovně pražské liberální kavárny a o Masarykovi se v souvislosti se vzakzem vyjádřila jako o „liberálním antislovákovi“. „Právě těmito hloupými postoji si Masaryk, Beneš a později Havel sami zničili vlastní stát. Vlastně bychom jim měli za to poděkovat, protože mít za předsedu vlády opravdového a nefalšovaného hlupáka Petra Fialu, to by na Slovensku asi nikdo normální opravdu nechtěl,“ uvedla Kramplová na Facebooku.
Další expertiza
Obálka s dokumentem se nyní vrátí do Národního archivu, kde experti dopis znovu prověří a oficiálně potvrdí jeho pravost. Objasní také kontext dokumentu, řekl ředitel Národního archivu Milan Vojáček. Pro ČTK uvedl, že výsledky další analýzy by mohly být do měsíce. „My to nechceme uspěchat, ještě se na to budou muset podívat naši restaurátoři,“ podotkl ředitel, podle kterého restaurátoři zřejmě udělají také chemickou analýzu dopisu. Bude vhodné, aby dokument na historickém workshopu probádalo více nezávislých historiků a teprve pak výsledky předali veřejnosti," řekl Vojáček.
Forma otvírání dopisu v živém vysílání podle něj pomohla zvýšit povědomí o práci archivu a zároveň popularizovat historii včetně Masaryka.
Měl i chyby
Pavel řekl, že lidé mají tendenci si s odstupem času historické osoby a události idealizovat. Masaryk byl podle něj ale živý člověk a měl i chyby. Ukázal ale svou houževnatost v dosažení cíle, kterým bylo samostatné Československo, dodal současný prezident.
Masaryk podle Pavla kladl velký důraz na hodnoty, které se někdy staví do abstraktní roviny, jako je pravda nebo vlastenectví. „Možná i v kontextu nadcházejících voleb by bylo dobré připomenout jednu z jeho oblíbených tezí, že vlastenectví je láskou k vlastnímu národu, ne nenávistí k těm ostatním, to bychom si možná měli připomenout,“ řekl Pavel s poukazem na říjnové sněmovní volby.
Vrátí se na kontrolu
Dokument předal Národnímu archivu 19. září 2005 tajemník prezidentova syna Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat ho dvě desetiletí.
Obálka i s obsahem se po otevření vrátí zpátky Národnímu archivu, kde experti dokument znovu prověří a oficiálně potvrdí jeho pravost. To může společně s restaurátorskými pracemi trvat zhruba měsíc. Až poté má archiv v plánu text zveřejnit v celém kontextu.
Československý prezident napíše dopis v angličtině a zmiňuje slovenského kněze, to nevymyslíš. 🤭 A jak to bylo skutečně s tím střílením do lidí, ví někdo? 🫣