Hádky o Stanjurův rozpočet: „Děravý jak cedník,“ zuří Schillerová. Podle Pavla jde o polotovar

• Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na rok 2026 se schodkem 286 miliard korun.
• Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun.
• Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.

Stanjura označil návrh za rozpočet pro bezpečnost a energetickou nezávislost. „Rozpočet také zachovává sociální smír, mírně zvyšuje úroveň financování vědy a výzkumu, tvoří ho rekordní objem národních investic, a přitom plní všechny zákonné požadavky včetně poklesu strukturálního schodku,“ uvedl ministr.

Prezident Petr Pavel dnes uvedl, že vnímá nyní zveřejněný návrh rozpočtu na příští rok jako polotovar. Smysl komentovat podle něj má až finální podobu, řekl novinářům.

Vláda musí najít rovnováhu mezi prioritami státního rozpočtu, jako je bezpečnost, a danými požadavky, jako jsou valorizace důchodů, uvedl v pondělí premiér Petr Fiala (ODS).    

Rozpočtové provizorium?

Vláda ještě může státní rozpočet upravovat, schválit ho musí do konce září. Vzhledem k volbám vypsaným na počátek října ale bude už návrh schvalovat Sněmovna v novém složení.

Existuje proto riziko, že se nová sněmovní většina s návrhem neztotožní a navrhne jeho přepracování. V takovém případě by Česko zřejmě zahájilo příští rok v rozpočtovém provizoriu, které omezuje vládní výdaje.  

Schillerová: Snaží se to zamaskovat

Schillerová však v dnešním vyjádření na síti X vyzvala Stanjuru, aby předložil kompletní materiál s přílohami, které v minulosti byly součástí návrhu.

„Na Stanjurově rozpočtu na rok 2026 není nejhorší samotná výše deficitu, ale fakt, že podle něj není možné reálně hospodařit,“ míní šéfka nejsilnějšího opozičního klubu. Návrh podle ní znamená, že do červených čísel padá systém zdravotní péče, který byl přitom v minusu už loni.

„Rozpočet neumožňuje potřebné investice do dopravní a železniční infrastruktury - ty meziročně klesají o 27 procent. Nepočítá se s růstem platů drtivé většiny státních zaměstnanců a celkové investice státu dál padají,“ napsala Schillerová.

Stanjura ukázal rozpočet se schodkem 286 miliard: Víc peněz na obranu i půjčka na Dukovany

Navíc ministerstvo financí podle ní poprvé v historii předložilo rozpočet bez zásadních dat. „Důvod je jasný – snaha zamaskovat, že i po čtyřech letech 'úspor' Zbyněk Stanjura předkládá rozpočet s deficitem desetinásobně vyšším než před covidem, a přesto děravý jako cedník,“ uvedla.

Zákon roku...

V dokumentu ji chybí členění příjmů a výdajů podle druhů a odvětví, informace o programovém financování, sešit s mandatorními a kvazimandatorními výdaji a další přílohy. „Veřejnost tak nemá možnost zjistit ani základní věci, jako jsou provozní výdaje státu, natož to, které dotační programy plánuje či neplánuje financovat. Ministerstvo financí tímto zásadně oslabuje transparentnost státního rozpočtu a znemožňuje opozici, médiím i veřejnosti plnohodnotně kontrolovat vládní hospodaření,“ soudí Schillerová.

Zdůraznila, že rozpočet není PR dokument, ale základní zákon roku, který musí být srozumitelný a kontrolovatelný. „Vyzývám ministra financí, aby neprodleně zveřejnil kompletní materiál včetně všech příloh, které vždy byly součástí návrhu. Pokud má vláda odvahu předložit schodek 286 miliard, musí mít také odvahu ukázat, na co a jak tyto peníze hodlá vydat,“ dodala opoziční politička.

Základní parametry Stanjurova rozpočtu

• Návrh rozpočtu na příští rok počítá s příjmy 2,094 bilionu korun, meziročně vzrostou o 0,4 procenta.
• Výši příjmů ovlivní změna pravidel pro zacházení s výnosy z prodeje emisních povolenek, které nově všechny připadnou Státnímu fondu životního prostředí.
• Výdaje se ve srovnání s letošním rokem zvýší o 2,3 procenta a dosáhnou 2,38 bilionu korun. Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o vliv hospodářského cyklu a mimořádné výdaje, by měl být 1,75 procenta HDP.
• Podle návrhu ministerstva budou obranné výdaje příští rok činit 2,35 procenta HDP, což odpovídá 206,5 miliardy korun.
• Výdaje na obranu budou rozděleny mezi ministerstva obrany, vnitra, dopravy a zahraničních věcí, část jich půjde i do rozpočtů Správy státních hmotných rezerv (SSHR) a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Výdaje samotného ministerstva obrany se zvyšují o 13,9 procenta na 175,8 miliardy korun, bude tak mít třetí nejvyšší výdaje ze všech resortů.
• Nejvyšší výdaje bude mít příští rok jako tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí, kde dosáhnou 990,6 miliardy korun, a budou tak tvořit 41,6 procenta veškerých rozpočtových výdajů. Druhé nejvyšší výdaje bude mít ministerstvo školství, budou činit 276,5 miliardy korun.
• Nejvyšší meziroční růst výdajů zaznamená ministerstvo průmyslu a obchodu, kde by se měly zvýšit o 85,5 procenta na 66,4 miliardy korun. Následuje ministerstvo pro místní rozvoj s nárůstem o 73,9 procenta na 23,1 miliardy korun.
• Naopak největší pokles výdajů čeká ministerstvo zdravotnictví, kde se sníží o 26,7 procenta na 12,9 miliardy korun. O 23,5 procenta klesnou výdaje ministerstva dopravy, budou činit 106,7 miliardy korun.
• Celkový objem peněz na platy zaměstnanců ve státní správě by se měl příští rok podle navrženého rozpočtu zvýšit o 4,5 procenta. Společně s platy příspěvkových organizací by měl dosáhnout 279,5 miliardy korun.
• Součástí navrženého rozpočtu nejsou výdaje na platy nepedagogických pracovníků ve školách, které od ledna budou vyplácet samosprávy. Výdaje ministerstva školství se kvůli tomu meziročně sníží o 14,4 miliardy korun.
• Na investice by z národních zdrojů mělo jít 174,4 miliardy korun, při započtení peněz z evropských zdrojů by celkové investiční výdaje měly dosáhnout 248 miliard korun. Investice tak podle návrhů zůstanou na letošní úrovni. Výdaje na vědu, výzkum a inovace by měly dosáhnout 53,1 miliardy korun, což představuje nárůst o 1,5 miliardy korun.