Jednání ministrů NATO v Bruselu s Lipavským: Tématem podpora Ukrajiny a více peněz na obranu
Ministři zahraničí Severoatlantické aliance dvoudenním jednání řeší další podporu Ukrajiny, posílení kolektivní obrany NATO, ale i navýšení výdajů na obranu či pokračující útoky, kterým spojenci čelí. Schůzka, které se za Česko zúčastní ministr Jan Lipavský, je zároveň další přípravou na červnový summit NATO v Haagu. Spojené státy bude zastupovat šéf diplomacie Marco Rubio a podle agentury AP se očekává, že bude rovněž vysvětlovat nedávné verbální útoky Washingtonu na některé ze spojenců.
Udržení bojeschopnosti Ukrajiny bude hlavním tématem dvoudenního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance (NATO), řekl dnes před jeho začátkem v Bruselu generální tajemník NATO Mark Rutte. Připomněl, že ministerské schůzky se zúčastní také šéf americké diplomacie Marco Rubio, od kterého evropští spojenci čekají ujištění o trvalém zájmu USA o alianci.
„Neexistují žádné plány toho, že by USA najednou stáhly svou vojenskou přítomnost zde v Evropě,“ zdůraznil před novináři Rutte a dodal, že USA jsou stále důvěryhodným partnerem v NATO, přestože požadují, aby se evropské země postaraly o svou obranu samy. Spojenci podle Rutteho začali navyšovat své výdaje na obranu už poté, co se Donald Trump stal poprvé americkým prezidentem.
Spojené státy jsou součástí NATO a přejí si Severoatlantickou alianci silnější, řekl dnes Rubio v Bruselu. Členské země, včetně Spojených států, by podle něj měly své obranné výdaje zvýšit na úroveň pěti procent svého hrubého domácího produktu, také vzhledem k současným bezpečnostním výzvám.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna očekává o navýšení výdajů na obranu diskusi, rozhodující pak bude červnový summitu NATO v Haagu. Do obrany je nutné investovat ne kvůli Spojeným státům, ale kvůli hrozbě Ruska, řekl. Je také potřeba pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny, dodal.
Rutte dnes zopakoval, že mír na Ukrajině musí být trvalý, s čímž podle něj souhlasí také Trump. Mír musí být spravedlivý a trvalý, nejen přestávka v bojích, řekl při příchodu novinářům i norský ministr zahraničí Espen Barth Eide. Rusko je podle něj hlavní hrozbou pro alianci, která se musí připravit na další úsek války i na to, co se bude dít poté. Zásadní je podle něj spolupráce s Evropskou unií.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna očekává o Do obrany je nutné investovat ne kvůli Spojeným státům, ale kvůli hrozbě Ruska, řekl. Je také potřeba pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny, dodal.navýšení výdajů na obranu diskusi, rozhodující pak bude červnový summitu NATO v Haagu.
Rutte dnes zopakoval, že mír na Ukrajině musí být trvalý, s čímž podle něj souhlasí také Trump. Mír musí být spravedlivý a trvalý, nejen přestávka v bojích, řekl při příchodu novinářům i norský ministr zahraničí Espen Barth Eide. Rusko je podle něj hlavní hrozbou pro alianci, která se musí připravit na další úsek války i na to, co se bude dít poté. Zásadní je podle něj spolupráce s Evropskou unií.
Více peněz na českou muniční iniciativu
Ministr Lipavský věří, že šéf americké diplomacie Rubio na jednání ministrů zahraničí NATO potvrdí americký zájem na silné a akceschopné alianci. „Budeme jednat o spravedlivém sdílení odpovědnosti mezi spojenci a navyšování výdajů na obranu,“ dodal. Ostatní ministry bude informovat o záměru české vlády zvyšovat postupně výdaje na obranu z aktuálních dvou na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2030.
V Bruselu bude Lipavský mluvit i o české muniční iniciativě. Před začátkem jednání ministr oznámil, že se pro ni podařilo získat další finanční zdroje od Kanady, Norska, Dánska a Nizozemska. Jednání chápe také jako příležitost k rozhovorům s partnery z oblasti Indopacifiku. Bezpečnost tohoto regionu je s evropskou úzce spojená, podotkl. „Budeme se bavit také o Ukrajině. Že je zásadní budovat silnou ukrajinskou armádu, to je nejsilnější bezpečnostní garance vedle naší pokračující vojenské podpory,“ doplnil ministr.
Lipavský: Na cla musí Evropa odpovědět
Lipavský by považoval za výhodné, kdyby mezi Spojenými státy a Evropskou unií fungoval volný obchod. Pokud bude ale Amerika trvat na clech, která ve středu ohlásil prezident Donald Trump, Evropa musí odpovědět, řekl dnes Lipavský novinářům v Praze před odletem na jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová jasně řekla, že Evropská unie na krok odpoví, řekl Lipavský. Šéfka EK dříve uvedla, že americká cla jsou tvrdou ranou světové ekonomice a její důsledky postihnou miliony lidí. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud jednání selžou, zdůraznila. Jednání EK s USA podpořil i předseda Evropské rady António Costa.
Lipavský uvedl, že EU nyní musí najít správou odpověď. „Každý jsme mohli včera (ve středu) vidět tiskovou konferenci, kde USA uvalení cel oznámily. Myslím, že je výhodné, abychom měli volný obchod mezi Evropou a Amerikou. Na druhou stranu - pokud budou USA na té pozici trvat, Evropa musí odpovědět,“ řekl.
USA tepou Kanadu i Dánsko
Jednání se zúčastní i zástupci partnerů NATO, konkrétně ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha či šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Proběhne i setkání s představiteli zemí Indopacifiku (Austrálie, Nový Zéland, Japonsko a Jižní Korea), se kterými chce aliance rozvíjet a upevňovat vztahy.
Generální tajemník NATO Mark Rutte na středeční tiskové konferenci oznámil, že spojenci přislíbili v prvních třech měsících letošního roku Ukrajině bezpečnostní podporu v hodnotě přes 20 miliard eur (499 miliard Kč). Loni spojenci Ukrajině, která se už přes tři roky brání ruské agresi, poskytli pomoc v hodnotě kolem 50 miliard eur (1,25 bilionu Kč). Rutte rovněž zmínil, že plně podporuje „úsilí, které vynaložily USA, aby tuto hrozivou válku dovedly ke spravedlivému a trvalému konci“. Stejně tak podpořil i úsilí Británie, Francie a dalších států.
Jde o vůbec první zasedání NATO, kterého se účastní nový americký ministr zahraničí Rubio. Očekává se, že se tématem diskuze stanou i nedávné útoky amerických představitelů na dva spojence z NATO, Kanadu a Dánsko. O Kanadě americký prezident Donald Trump říká, že chce, aby se stala 51. státem USA. Na Dánsko zase útočí kvůli Grónsku, u kterého vyjádřil přesvědčení, že ho Spojené státy anektují. Obě země navíc označil za „špatné spojence“.
Ten tlusťoch Lip má fakt velký mozek malý a malý nemá žádný. Už snad jen do září, jinak nás přivede s fialovým hnusem a zelenou gumou do války.