Novinky v českých školách: Víc angličtiny odnese čeština? A žáci dostanou bič na ředitele?
Od letošního září budou moci základní školy dobrovolně učit dle nových rámcových vzdělávacích programů (RVP). Na povinný režim pak přejdou o dva roky později. Jenže už teď se školští experti ptají, jak vlastně na to? A není to jediná chystaná novinka. Žáci starší 15 let by měli dle novely školského zákona brzy usednout ve školských radách a získat v nich třetinový hlas. Mohli by tak rozhodovat o tom, jak bude škola fungovat - třeba, jestli není potřeba nový ředitel.
Nové učební plány přinášejí povinnou výuku angličtiny na základních školách od první třídy (dnes až od třetí) či zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy z A2 na B1. „Věříme, že nové programy nejen usnadní práci učitelům, ale zároveň poskytnou žákům a dětem lepší příležitosti pro jejich vzdělávací a profesní budoucnost,“ řekl k revizi ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Začít co nejdříve s prvním cizím jazykem – což je, jak pro Blesk potvrdilo několik zdrojů, idea prosazovaná osobně ministrem Bekem – hodnotí oslovení odborníci jako přínosný nápad. Jenže pokud dítěti přibude angličtina, musí se někde jinde ubrat. Žák v první třídě totiž může mít logicky jen určitý počet vyučovaných předmětů.
Ministerstvo již sice nestanovuje, jak tomu bylo kdysi, s jakými časovými dotacemi se vyučují v jednotlivých ročnících ty které předměty. Rezort ale určuje minimální a maximální počet vyučovacích hodin za týden – v první třídě ZŠ mezi 18 a 22 hodinami – a taktéž za celý první stupeň. A cílem nynějších změn RVP je, aby školy měly větší volnost v tom, jak si svůj plán sestaví. Klíčovým ukazatelem již nebude, kolik tomu danému předmětu je věnováno hodin, ale aby žák splnil při výstupu ze školy všechny požadované dovednosti.
Odnese to čeština?
Celkovou revizi RVP chce Bekův rezort představit příští týden. Jenže ne všichni jsou přesvědčeni o tom, že vše směřuje k lepšímu.
„Nově kladený důraz na anglický jazyk by v konečném důsledku mohla odnést výuka českého jazyka, matematiky či přírodopisu při srovnání s dneškem,“ řekl Blesku dobře informovaný zdroj z okolí Národního pedagogického institutu. Nelze to říci přesně, neboť škola si bude moci rozhodnout sama, kde najde prostor.
Ostatně něco podobného jsme naposledy zažili u tzv. malé revize RVP, která nastala za ministra Roberta Plagy (BEZPP, dříve ANO) ke konci jeho mandátu v roce 2021. Tehdy se na ZŠ často škrtalo v dějepise, fyzice, aby mohla být posílena informatika.
„Návrh (zavést plošně a povinně angličtinu již od 1. třídy, pozn.red.) nepovažuji za šťastný, protože zatím není jasné, jak to bude fungovat v praxi,“ sdělil Blesku Dominik Dvořák z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Univerzity Karlovy. „Je pochopitelně mnohem jednodušší dosáhnout toho, že všichni prvňáci budou mít v rozvrhu angličtinu, než zajistit, že výuka bude kvalitní, anebo dokonce že všichni žáci na konci prvního stupně dosáhnou předepsané úrovně,“ uvedl odborník.
Obzvlášť paradoxní by bylo pak krácení »na úkor« matematiky, u které se navíc má znalostní úroveň ještě zvýšit. A to »částečně splňuje minimum«.
„Jazykovou výuku na školách jsem vždy podporovala, ale tohle je zase úplně přehnané do extrému,“ řekla Blesku Jana Berkovcová, stínová ministryně školství ANO. „Bez přípravy říct, že bude první angličtina povinná v první třídě, když k tomu ani nemáme dostatek kvalifikovaných učitelů, to je strašně špatně,“ kritizuje.
„Pro učitele na prvním stupni budou změny navíc o to náročnější, že se zároveň schvaluje legislativa, která má minimalizovat počty odkladů povinné školní docházky,“ sdělil Blesku prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.
Skeptický k tomu, jak školy změny přijmou, je i prezident Asociace ředitelů ZŠ Luboš Zajíc. Ten věří, že RVP ještě mohou doznat změn. Zajíc také Blesku sdělil, že zhruba polovina základních škol – těch, které na to měly dostatečné prostředky – vyučuje angličtinu od první třídy již nyní.
Žáci rozhodující o řediteli?
Návrh, který rozbouřil vody českého školství. Žáci starší 15 let by mohli dle novely školského zákona brzy usednout ve školských radách a získat v nich třetinový hlas. Mohli by tak rozhodovat, jak bude škola fungovat, třeba, jestli není potřeba nový ředitel. Ti proto bijí na poplach.
Pozdější začátky vyučování, alternativní způsoby hodnocení, nebo dokonce možnost vypsat řízení na ředitele školy. To vše by mohlo být na stole. Školská rada, kterou má většina škol, měla dosud spíše administrativní funkci a její existence byla pro mnoho rodičů neznámá.
Nyní by se však mohla stát klíčovým nástrojem pro změny ve školách - kromě učitelů a rodičů by jednu třetinu mohli od ledna 2026 tvořit i žáci. Volit by je podle návrhu měli spolužáci.
Principiálně špatně
Návrh má však své odpůrce, podle některých školských asociací jde o neuvážený krok. „Máme s tím docela velký problém, protože žáci ve věku 15 až 18 let jsou nezletilí. Nejsou oprávněni za sebe podepisovat ani pracovní smlouvy nebo cokoliv dalšího. Mají poněkud velké kompetence, zodpovědnost, ale nulovou odpovědnost,“ řekl Blesku předseda Unie školských asociací ČR Jiří Zajíček.
Debatě s žáky se prý nebrání, ale jsou na to dle něj jiné platformy, jako školní samosprávy či studentské parlamenty.
„Na středních školách musíme nad žáky vykonávat dozory. Pokud opouštějí školu, potřebujeme podpis zákonného zástupce. A teď má takový člověk rozhodovat o koncepci školy? To je principiálně špatně,“ dodal s tím, že jde i o právní problém.
„Rada se také vyjadřuje k působení ředitele, což ovlivňuje, zda bude vyhlášen konkurz. Pokud je ředitel přísný, žákům se to nemusí vždy líbit,“ zmínil Zajíček.
Více se podílet
Naopak studenti návrh vítají jako průlomový a tvrdí, že jim dává možnost reálně ovlivnit prostředí, ve kterém tráví podstatnou část svého života. „Jsme pro snížení věku, protože aktuálně se dostávají z řad studentů primárně studenti maturitních ročníků, případně jsou voleni rodiče, kteří však nemají se školou takový kontakt (...). Opraví to demokratický deficit ve školských radách na středních školách, kdy hlas studentů bude rovnocenný k ostatním stakeholderům školy,„ napsal Blesku předseda České středoškolské unie Antonín Pipa.
Zároveň rozporuje slova Zajíčka, že studenti mají jiné možnosti, jak se zapojit do chodu školy. “Neexistuje platforma, ve které by hlas studenta měl reálnou váhu. Žákovské samosprávy fungují jen na vůli vedení škol s nimi spolupracovat a nemají skoro žádnou zákonnou oporu,“ uvedl.
„Možnost volit a kandidovat do školských rad dá možnost studentům se vyjadřovat na platformě, kde jejich hlas bude muset být vyslyšen a dá jim to naději, že mohou prosadit změnu na své škole, respektivě rozvíjet ji tím způsobem, který vidí za vhodný,“ pokračoval.
To doteď dle něj nebylo možné, pokud k tomu vedení školy nebylo nakloněno. “Když studenti uvidí, že na jejich hlasu záleží, tak je to bude motivovat k rozvoji středoškolského prostředí, což je pozitivní pro všechny, jak pro vedení škol, tak pro studenty,“ dodal Pipa
Ministra školství Beka návrh nadchl a vehementně ho podporoval. Je proto součástí novely školského zákona, který teď čeká na schválení vládou. Platit by mohl od příštího ledna.
„Podstatou návrhu je umožnit mladistvým žákům účastnit se na chodu školy (…). Chceme jim umožnit více participovat na podobě vzdělávacího procesu, a tím zvýšit jejich motivaci a spoluzodpovědnosti,“ řekl Blesku mluvčí rezortu školství Martin Kubas s tím, že návrh vychází z vladní Strategie 2030+. Dodal, že půjde stále o demokratickou volbu.
„Budou tvořit maximálně třetinu školské rady. Sami o sobě tedy nemohou podat návrh na konkurz na ředitele školy. Co se týče obsahu výuky, platí totéž,“ uvedl Kubas.
❤️ ❤️ ❤️