Zásadní změna u Babiše a akcií Agrofertu! Svěřenský fond se rozpustí

Andrej Babiš v únoru 2017 kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. „Na základě doporučení správců fondů jsem souhlasil s rozpuštěním svěřenského fondu. Rozhodl jsem se toho využít a uspořádat si věci do budoucna s ohledem na svou rodinu, kdyby se mi třeba mělo něco stát,“ poznamenal dnes Babiš.

Babiš: Nevracím se do vedení

Žádná zákonná překážka mu podle něho nebrání, aby akcie držel, a není to ani v rozporu s funkcí poslance. „Nevracím se do vedení koncernu Agrofert a nebudu v žádné manažerské funkci,“ uvedl. Doplnil, že prioritou pro něj jednoznačně je úspěch v parlamentních volbách v roce 2025.

Lídrem v Moravskoslezském kraji

Babiš dále uvedl, že bude ve sněmovních volbách příští rok kandidovat v Moravskoslezském kraji. V roce 2021 vedl kandidátku hnutí ANO v kraji Ústeckém, kde zvítězil. „V případě našeho úspěchu samozřejmě vše vyřeším v souladu se zákony České republiky tak, jako tomu bylo vždy,“ dodal expremiér.

Advent u politiků: Monika na trzích v Itálii, Babiš u stromku s Havlíčkem. A kdo přiznal úchylku?

Ve volbách v roce 2021 získala koalice Spolu 27,79 procenta hlasů a ANO tehdy dalo hlas 27,12 procenta voličů. Piráti se STAN, kteří kandidovali společně, získali 15,62 procenta, hnutí SPD dostalo 9,56 procenta hlasů.

Z vyjádření předních představitelů ANO vyplývá, že v Praze příští rok povede kandidátku Karel Havlíček, první místopředseda hnutí, místopředseda Poslanecké sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu a dopravy.

Babiš, střet zájmů a Agrofert ve svěřenském fondu

• Leden 2014 - O možném Babišově střetu zájmů se mluvilo prakticky od jeho vstupu do politiky a zejména poté, co se v roce 2013 jeho hnutí dostalo do Sněmovny a Babiš v lednu 2014 usedl do křesla ministra financí.
• Babiš tehdy ovládal potravinářský, zemědělský a chemický holding Agrofert, který patří k největším firmám v ČR. Později začal podnikat například i ve zdravotnictví a koupil také významná média (skupina Mafra donedávna vlastněná Agrofertem patří k největším mediálním domům v ČR, letos Mafru a další firmy odkoupila skupina Kaprain). Celé jeho jmění bylo v prosinci 2018 odhadováno v přepočtu na 82 miliardy korun.
• Červenec 2015 - Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD; nyní SOCDEM), v níž byly zastoupeny i hnutí ANO a lidovci, schválila novelu zákona o střetu zájmů (tzv. lex Babiš I), která mimo jiné stanovila, že by politici měli podávat majetková přiznání už při nástupu do funkce.
• Podle novely zákona smějí členové kabinetu ovládat firmy, ty ale nemají přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. Zákon zakazuje členům vlády i dalším činitelům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
• Březen 2016 - Tehdejší poslanec Jan Chvojka (ČSSD) při jednání ústavně-právního výboru Sněmovny odmítl, že by jeho návrh byl "lexem Babiš". Sám šéf hnutí ANO a tehdy i ministr financí  Babiš ale řekl, že zákon míří na něj. "Toto je samozřejmě další útok na moji osobu, já říkám, ať poslanec rovnou navrhne zákon, aby Babiš nebyl v české politice, protože k tomu to směřuje," prohlásil.
• Září 2016 - Sněmovna schválila zpřísnění zákona o střetu zájmů i s některými omezeními pro podnikání členů vlády.
• Říjen 2016 - Senát vrátil zákon Sněmovně se změnami. Navrhl odložit platnost zpřísnění normy, které mělo omezit podnikání členů vlády, na září 2017.
• Listopad 2016 - Sněmovna potvrdila zákon v senátní verzi.
• Prosinec 2016 - Novelu zákona o střetu zájmů vetoval tehdejší prezident Miloš Zeman, podle něhož byl předpis v rozporu s českým ústavním pořádkem. Poslanci prezidentovo veto 11. ledna 2017 přehlasovali, pro novelu hlasovalo 129 zákonodárců.
• 3. února 2017 - Babiš vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.
• Do fondu nazvaného AB private trust I uložil Babiš na 90 procent akcií holdingu Agrofert a všechny akcie skupiny SynBiol. Jako správce Babiš tehdy jmenoval svého dlouholetého manažera Zbyňka Průšu, který byl zároveň ředitelem Agrofertu. Zbylých deset procent holdingu pak zaparkoval do fondu s označením AB private trust II, který spravoval hlavní advokát Agrofertu Alexej Bílek.
• Únor 2017 - Prezident napadl novelu zákona o střetu zájmů u ÚS. Norma podle Zemana porušila zákaz diskriminace na základě majetku. Později ÚS obdržel i návrh poslanců ANO na zrušení tří paragrafů zákona.
• Únor 2020 - Ústavní soud oznámil, že zamítl návrhy Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů. Podle většiny ústavních soudců neodporuje ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. Zákon o střetu zájmů je dostatečně obecný, netýká se jen současného předsedy vlády a podobně jako Babiše limituje tisíce dalších veřejných funkcionářů, konstatoval ÚS. Tři ze 14 ústavních soudců zůstali v menšině, navrhovali zrušit aspoň část zákona týkající se vlastnictví médií.
• Prosinec 2021 - Politici rodící se vlády Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN uvedli, že chtějí upravit zákon o střetu zájmů tak, aby nešlo snadno obcházet ustanovení, které brání poslancům, senátorům, ministrům či jejich náměstkům provozovat rozhlasové a televizní vysílání či vydávat periodický tisk.
• Zpřísnění zákazu vlastnictví médií nebo přijímání dotací a investičních pobídek v zákoně o střetu zájmů podpořila v lednu 2022 vláda, novela následně zamířila k projednávání do Sněmovny.
• Duben 2022 - První pokus o projednávání novely ke zpřísnění střetu zájmů, jež zjevně mířila i na Andreje Babiše. Poslanci se kvůli obstrukcím ze strany ANO k novele ani nedostali, hnutí vedené Babišem její projednávání ve Sněmovně blokovalo i později, naposledy loni v květnu.
• Červen 2023 - Sněmovna schválila novelu (tzv. lex Babiš II), podle které se zpřísní zákaz vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek v zákoně o střetu zájmů. Například média nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty.
• Září 2023 - Hnutí ANO podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části lex Babiš II. Předloha je podle opozičního subjektu protiústavní v několika ohledech a porušuje základní demokratické principy obsažené v Listině základních práv a svobod, například právo vlastnit majetek. Návrh podepsalo 70 poslanců ANO - všichni kromě Babiše.
• Listopad 2024 - Ústavní soud začal veřejně projednávat návrh na zrušení části lex Babiš II.
• 2. prosince 2024 - Babiš po doporučení správců fondů souhlasil s rozpuštěním svěřenského fondu, kam dříve mimo jiné vložil koncern Agrofert.