Plán státu od roku 2026: Po dálnicích i bez rukou na volantu! Kdo ponese odpovědnost za nehodu?

Vznikající česká pravidla počítají s tím, že jejich jízda bude povolena pouze tam, kde jsou v jednom směru dva či více pruhů, tedy na dálnicích. Nynější evropská regulace – ve státech, kde již pravidla mají – říká, že systémy lze použít na těch typech silnic, kde nejsou cyklisté, chodci a kde jsou fyzicky oddělené směry jízdy. S účinností ministerstvo dopravy počítá od 1. ledna 2026.

Ke spáchání přestupků či dopravních nehod automatizovaným vozidlem bude dle ministerstva dopravy pravděpodobně docházet jen „velmi výjimečně“. Pokud by ke spáchání přestupku nebo k nehodě došlo v době, kdy byl ve vozidle aktivován automatizovaný systém, pak v případě prokázání vady systému bude odpovídat výrobce vozidla. V takovém případě – kromě pokuty za porušení zákona, kde sankce mohou jít do milionů, protože se týkají samotného schválení vozidla – pak výrobce ponese odpovědnost i za vzniklou škodu.

Nikoliv. Tyto vozy totiž v případě hrozícího rizika okamžitě varují, že by měl řidič převzít řízení zpět do svých rukou. S převzetím řízení na pokyn vozidla se počítá v novele zákona. A pokud varování ignoroval, půjde odpovědnost za ním. Detailní informace o tom, kdy byl automatizovaný režim řidičem aktivován a deaktivován, se u těchto vozidel samočinně zapisují a ukládají, proto se řidiči nebudou moci vymlouvat, že nehodu způsobilo samo vozidlo.

Do pražského podzemí vypustili robopsa! Pomůže s přípravou virtuálních map i s výzkumy

Při podezření na spáchání dopravního přestupku či zavinění nehody automatizovaným vozidlem, může být řidič vyzván umožnit policejní hlídce přístup k datům od vozidla. Pokud řidič odmítne umožnit ověření, platí vyvratitelná domněnka, že řídil řidič, nikoli vozidlo samo. Policejní kontrola bude mít také k dispozici údaje z registru vozidel, kde si na místě ověří, zda je kontrolované vozidlo schválené jako automatizované.

Samozřejmě ne. Ani používat mobil, i když řídí auto. Definice řidiče by měla nově zahrnovat i osobu, která předala řízení autonomnímu systému a na řízení jen dohlíží. Pokud tedy svěříte řízení systému vozidla, musíte být nadále za všech okolní připraven řízení převzít. I nadále bude platit, že usednout na místo řidiče, i když řídí samo auto, půjde samostatně od 18 let – pod dohledem mentora od 17 let – s platným řidičákem.

Pražské metro bez řidiče: DPP vypsal tendr na nákup vlaků za 86 miliard!

Pokud řidič na výzvu k převzetí řízení nebude reagovat, vozidlo provede tzv. manévr minimálního rizika. V takovém případě systém zvolí takové cílové místo k zastavení, se kterým je spojené nejnižší riziko. Cílem tohoto nouzového manévru je především zabránění nekontrolované jízdě vozidla např. v situaci, kdy řidič za volantem omdlí či obecně nereaguje na signál k převzetí řízení. Zastavení ovšem nemusí nutně vždy být na krajnici nebo v odstavném pruhu. Zastavení – byť třeba i v levém pruhu – je považováno za bezpečnější, než nechat nikým neřízené vozidlo pokračovat v jízdě dálniční rychlostí.

„Autonomní vozidla jsou díky pokročilým technologiím, senzorům a spolu s tím i procesům vyhodnocování schopna předcházet nebezpečné situaci a chovat se bezpečněji než řidič,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (49, ODS). Podle dat oddělení BESIP ministerstva dopravy je lidská chyba příčinou 60 procent dopravních nehod na silnicích. Digitální systémy mají obecně rychlejší reakční časy než lidé.

Dopravní expert Roman Budský z Vize 0 očekává, že v horizontu několika let by mohlo dojít k rozšíření provozu autonomních vozidel i do měst a na silnice nižších tříd. „Usuzuji z toho, jaká je situace ve světě. Výhled je takový, že v roce 2035 by v Evropě mělo být zhruba 7 % zcela autonomních automobilů ze všech, které se v tom daném roce prodají, Spojené státy uvádějí 9 % a Čína dokonce hovoří o 36 %,“ uvedl pro Blesk Budský.

Auta jsou na lidi moc „chytrá“. Nové technologie šoféry otravují, odhalil průzkum

Co se odpovědnosti za škodu týče, podle odborníka bude hrát roli ještě jeden faktor. „Auto jezdí po nějaké infrastruktuře, takže podle mě bude potřeba do prověřování důvodů nehody ještě zapojit i to, v jakém stavu byla silnice a v jakém stavu bylo dopravní značení,“ míní expert. Stav českých komunikací označil za ne vždy ideální. „Když se dělají nějaké údržbové práce, tak se v úseku dočasně zavede vodorovné značení žlutými čarami, které mají přednost před bílými čarami. Pak se to vrátí zpátky k normálu, ale ty žluté čáry se třeba ne úplně důsledně odstraní,“ naznačil expert jednu z potenciálně rizikových situací.

A pak podle Budského existuje ještě etický problém. „Představme si, že už hrozí nehoda a ne vinou vozidla. Prostě mu tam náhle někdo vjede či vběhne. Auto to už neubrzdí a teď je otázka, jak se bude rozhodovat při řešení té situace. Koho zachrání? Větší počet lidských životů? Bude chránit svou posádku bez ohledu na okolnosti? Nebo mu bude cennější zachránit skupinu dětí, pokud to je zrovna školka, kdo mu vběhne pod kola?“ nastínil Budský.