Takhle Česko slavilo 17. listopad: 93 tisíc lidí na Národce! Emoce v ulicích, koncert na Václaváku

Ti, kteří se dnes označují za jediné demokraty a elitu, používají stejné metody jako komunisté před listopadem 1989 - společnost jen straší, přitom jim jde jen o jejich koryta, vzkázal Andrej Babiš (ANO), který byl za normalizace členem KSČ a pracovníkem podniku zahraničního obchodu. 

„Komunisté se báli Západu, a vykreslovali ho proto lidem jako největší zlo a hrozbu, před kterou je třeba společnost ochránit. Všichni víme, že opak byl pravdou. Báli se jen o sebe. Dnes ti, kteří se označují za jediné demokraty a elitu, znovu chtějí společnost 'ochraňovat'. Používají tytéž metody jako komunisté. Taky mluví o zlu a hrozbě. Straší. Skutečný důvod ale je, že se taky bojí o svá koryta,“ uvedl. 

„Zneužívají kvůli tomu i 17. listopad. Zase se nás snaží rozdělit. Ale my se nedáme. Nebojíme se jich. 17. listopad je nás všech,“ dodal Babiš.

Podívejte se na video ze příchodu prezidenta Petra Pavla na Národní třídu. První dáma dnes podle hlavy státu odpočívá, protože jí není dobře. 

Národní třídu navštívila řada politických osobností. V davu se objevila europoslankyně a neúspěšná kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová, poslankyně Věra Kovářová (STAN), senátor Jiří Drahoš či hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). 

Senátorka Miroslava Němcová (ODS) si na Národní třídě popovídala s lidmi i médii. Také podepsala petici o zákazu komunismu. Němcová uvedla, že při vstupu do ODS musí člen předložit negativní lustrační lejstra. „Každý jsme rád, že žijeme v zemi, která nám dává možnosti, které jsem předtím neměla. Žijeme v podobné zemi, jako je Rakousko, nikdo by asi nechtěl žít v zemi, jako je Severní Korea,“ řekla Němcová. Němcová sdělila na dotaz Blesku, že si včera užila malou oslavu narozenin a dnes ji čeká jedna větší. 

Na Národní třídu přišel i šéf Přísahy Robert Šlachta. „Vidíme, co se děje v celé Evropě, a tady to bylo vykoupené revolucí a strašně bychom si toho měli vážit. Kolikrát mě děsí, když mluvím hodně s mladou generací třeba při kampani, tak oni pořádně neví, co se tady v 89 stalo, tak si myslím, že je důležité, abychom si to připomínali. V té době jsem byl ještě hodně mladej, osmnáctiletej, pracoval jsem jako automechanik, takže jsem to samozřejmě vnímal jakoby zvenku, protože jsem z Moravy. Dostala se ta informace, až to pomalu začalo probublávat. Napřed jsme tomu nevěřili, co se děje, ale potom jsme se zapojili taky. Spíš tím, jak jsme byli na těch malých vesnicích, tak to bylo trošku s odstupem,“ uvedl.

„Můžeme projevit svobodně svůj názor, nikdo nás za to nebude popotahovat a nepůjdeme do vězení. Můžeme studovat, kde chceme, pracovat, kde chceme. To je životní styl, který díky tomu můžeme žít. To není samozřejmé pro spoustu lidí na tomto světě,“ okomentovala důležitost událostí 17. listopadu předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP09). Tu v davu někteří vypískávali, ale jiní jí děkovali za její práci a za to, jaké veřejně hlásá názory. 

Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková při pietním aktu u Hlávkovy koleje připomněla tragickou střelbu, při které loni v prosinci zemřelo na Filozofické fakultě univerzity 14 lidí. Je podle ní třeba stát při sobě a podporovat ty, kteří potřebují pomoc. Zmínila potřebu lidskosti, laskavosti a vstřícnosti, nejen na akademické půdě.

Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová na shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze připomenula důležitost skutečného dialogu jako klíčového předpokladu pro demokratické soužití. Dialog je nejlepší prevencí před nenávistí, člověk s jiným názorem není nepřítel, uvedla s odkazem na pnutí v současné společnosti. Zažímalová zmínila šíření dezinformací a vliv sociálních sítí. V době, kdy věda dokáže dříve nepředstavitelné věci, řada lidí podléhá tvrzením, že je Země plochá či ve vakcíně jsou čipy, konstatovala. Lékem na to je podle ní právě dialog.

„To, že je tu tolik lidí, ukazuje, že to je potřeba, protože svoboda a demokracie není zadarmo, že jsme to získali. Je na nás a na naší zodpovědnosti, abychom ji uhájili,“ uvedl předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) na dotaz, proč je připomínka 17. listopadu potřeba.

„Není možné se vzdávat, je potřeba slušně a korektně a v souladu s právem se za svobodu postavit, a kdy jindy si to připomenout než 17. listopadu a kde jinde, než na Národní třídě,“ dodal Vystrčil. „Je to veliké štěstí, a když se podíváme kolem sebe, tak rozhodně není samozřejmost to dělat. Jsem rád, že to tak máme, a jsem rád, že v takové zemi mohu žít a žiju ve společnosti, kde si to dovolit můžeme. Ve většině zemí nám to zavidí, měli bychom si to uvědomit,“ řekl také předseda Senátu. 

„Hanba! Fašistický zrůdy! Táhnou Česko do války,“ křičí kdosi z davu během příchodu Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a Miloše Vystrčila (ODS) na Národní třídu.

„Koncert pro svobodu a demokracii byl opravdu krásný. Skvělý projev Martina Baxy na úvod a hudba českých autorů - hvězdná čtveřice Smetana, Suk, Martinů a Janáček. V muzice jsme opravdu světová velmoc. Česká filharmonie je poslední roky ve skvělé kondici. Bylo to povzbuzující a energické vystoupení. Tak aby nám to tak šlo i všude jinde!“ pochvaluje si ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který na koncert vyrazil s manželkou. 

Na Národní třídě se objevil také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ten zmínil, že pískající dav nepokládá za nějaký velký problém. Právě pískot a slova „hanba“ jej totiž přivítalo u památníku. „Je to potřebné a je dobře, že si to užívají všichni. Že tu svobodu mohou konzumovat, to je to, že se křičí. Je to to, co si lidé vybojovali. Pro mě je to důležité i v kontextu roku 1939, říkám to tu každý ok. Můj děda byl mezi těmi studenty, kteří skončili v koncentračním táboře, ti, co proti nacistickému režimu bojovali, skončili hned druhý den v koncentráku,“ uvedl médiím.

„To, že dav křičí, to tak občas bývá. A jsou tu ti, co nám podají ruce a přejí nám štěstí,“ podotkl. Na kameře je totiž vidět i to, že mu několik lidí poděkovalo za jeho práci a podali si s ním ruku. 

„Máme 35 let, takže se dostáváme do fáze, kdy už jsme schopni historicky hodnotit události roku 1989, mimochodem objevují se stále nové a nové informace, a to historické zkoumání je v plném proudu a už nyní se to dá hodnotit jako absolutně zlomový okamžik fatální důležitosti,“ konstatoval Rakušan, který o tom hovořil už ve svém příspěvku na facebooku. „Snad nikdo nepochybuje o tom, že se jednalo o milník, přelom, zlom, který formoval a formuje naši současnost,“ uvedl i na sociální síti. 

Podle Rakušana se společnost měnila a i on. „Před 25 lety podepisoval petice jako nespokojený občan, ale v zásadě, právě tohle dělat můžeme. Můžeme vyjadřovat nepospokojenost a volit si reprezentaci,“ dodává. Nyní ale vidí, že naše země „patří do civilizované části světa a to je zásluha studentů, kteří si to na brutálním komunistickém režimu vyvzdorovali před 35 lety,“ řekl na Národní třídě. Aktivita mladých lidí podle Rakušana vždy byla klíčovou a doufá ve vzdělané lidi, co naši zemi posunou. 

Zavzpomínal také na to, jak události vnímal před 35 lety jako malý kluk. „Absolutně jsem v pátek večer netušil, že se děje něco zvláštního. Začal jsem to vnímat o víkendu, kdy táta seděl u těch rozhlasovacích stanic, které občas hlásaly i pravdu a občas byly rušeny. Viděl jsem svoji babičku brečet, když viděla po 20 letech Dubčeka v televizi. Jako dítě jsem nebyl génius, abych všechno vnímal, ale cítil, že ta emoce kolem nás je silná a nějakým způsobem pozitivní,“ uvedl. 

Pietní akt se uskutečnil i u budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) tam spolu s dalšími členy horní komory i rektorkou Milenou Králíčkovou uctili památku obětí střelby. Vystrčil se senátory zařadili pietní akt do svého programu, protože 17. listopad podle něj není pouze o oslavách příchodu svobody, ale také o vyjádření soucitu a podpory, řekl následně.

Vystrčil položil květinu k pomníku. Doprovodili ho předseda zahraničního výboru Pavel Fischer, předseda školského výboru Jiří Růžička (oba za TOP 09), místopředsedkyně evropského výboru Adéla Šípová (Piráti) či Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Základní zpráva, která po té hrozné události vzešla, byla o tom, že pokud se budeme navzájem podporovat, tak i ty těžké chvíle překonáme snadněji, než když se budeme chovat sobecky a na utrpení jiných budeme zapomínat. Důvod, proč jsme přišli, je vyjádření soucitu a podpory obětem a jejich blízkým a zároveň vyjádření naděje, že budeme držet společně stejně jako studenti, když vytvořili živý kruh a podpořili své blízké," řekl Vystrčil.

Podle Králíčkové jsou události z 21. prosince loňského roku pro univerzitu stále ještě živé. „Dnešek je den, kdy slavíme svobodu, ale zároveň kdy vzpomínáme na celou řadu studentů, kteří v dějinách Univerzity Karlovy třeba i položili život,“ dodala.

„Měli bychom si připomínat, co tento den pro nás znamená, že to není jen abstraktní symbol, protože abstraktní symboly vyvolávají většinou opačnou reakci. Je to připomínka, že už 35 let můžeme postavit tuto zemi podle vlastních představ. A to, v jakém stavu je dnes, je to odraz toho, s čím 17. listopad přišel, ale i těch 35 let, které jsme tomu věnovali. Se vším dobrým a špatným, je to příležitost, které musíme využít,“ řekla hlava státu médiím, když se podařilo prezidenta dostat dále od píšťalky. 

A co Pavel vzkázal lidem? „Má mnohem větší smysl přijít tam, kde je to slyšet a říct, co jim vadí a případně jaké mají návrhy, aby se to zlepšilo,“ uvedl Pavel. „Každý z nás dokáže kritizovat, ale jenom málokdy přijde s návrhem, jak tu situaci zlepšit tak, aby se to dalo realizovat, aby to přineslo prospěch pokud možno většině. Já jsem naprosto v souladu s tím, že ne všechno se u nás daří. Tak, jako se to nedaří ani v našich běžných životech, tak se to nedaří ani ve společnosti. Změnit se to dá jenom tím, že budeme jeden druhému naslouchat, že budeme hledat společně řešení a že budeme mít snahu se na něčem dohodnout, protože konfrontace nikdy žádné řešení nepřinesla,“ poznamenal Pavel.

První dáma Eva s prezidentem nedorazila. „Stojí za tím pouze to, že jí není dobře,“ prozradil Blesku Pavel. 

„Co považuji za důležitější než zakazovat komunismus, tak vzdělávat lidi o tom, co se tehdy dělo,“ myslí si bývalý europoslanec Jiří Pospíšil. „Mladá generace má štěstí, ale i trošku smůlu, že to nezažila a neumí si to tak představit. Pak přijde nějaká paní Konečná a říká jim, jak to bylo dobré. Jsem pro zákaz, ale hlavně pro to, aby se to mladým vysvětlovalo,“ řekl Blesku. 

Za pískání a výkřiků jako „hanba“, ale také oslavnější „děkujeme“ se k památníku dostavil krátce po deváté také prezident Petr Pavel. Za doprovodu ochranky po minutě odešel mezi televizní kamery. Letos dorazil bez první dámy Evy.

Po boku nově zvoleného předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba přišli na Národku expředseda Ivan Bartoš a místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová. 

„Ty události před 35 lety si musíme připomínat i taky proto, že tehdy skončila ta doba, kdy lidé nemohli plně uplatnit svůj potenciál třeba kvůli tomu, že měli špatnou stranickou knížku, nebo jejich rodiče někde něco řekli. Tahle doba po roce 89 skončila, máme svobodu slova, máme politickou svobodu, ale přece jenom stále někteří lidé nemohou úplně uplatnit ten svůj potenciál, protože tady máme problémy s dostupností a kvalitou vzdělávání, máme tady také nedostatečně férovou ekonomiku a tyhlety věci musíme vyřešit,“ říkal Zdeněk Hřib. „Já myslím, že máme opravdu na víc,“ dodal.

Na Národní třídu dorazila Alena Schillerová, šéfka poslaneckého klubu ANO. Lidé nepotřebují slyšet, že se mají dobře, oni to potřebují cítit, uvedla. V Česku znovu panuje blbá nálada, míní exministryně.

„Pro mě je to nejkrásnější svátek,“ podotkla Schillerová. „Pamatuju si tu neskutečnou euforii, kterou jsme v té době prožívali, a co to pro nás znamenalo, ta vydobytá svoboda. V současné době zhruba 40 procent naší populace si nepamatuje tuto dobu, jsou to mladí lidé, jsou to lidé, kteří vystudovali už v této nové době, studují v zahraničí, mají tam spoustu přátel, podnikají, mají svoje podcasty, vyjadřují se k veřejným věcem a to je dobře. A já bych chtěla připomenout, že tato generace mileniálů nebo generace Z, ti už mají v genech svobodu a jestli někdo tvrdí něco jiného, tak hraje falešnou hru,“ podotkla.

„My tady slyšíme z oficiálních vládních míst: Děláme, co je potřeba, dokázali jsme, že to dokážeme. A co je pravda? Pravdou je to, že poctiví podnikatelé opět prostě se necítí dobře, nepodniká se jim dobře v této zemi, 1,5 milionu lidí má problémy s topením, se svícením, musí to omezovat. 300 tisíc je na dávkách na bydlení. Podle agentury SANEP se více než polovina národa bojí říkat pravdu, bojí se proto, že se třeba obávají o svoje pracovní místa, nebo o nějaké střety s přáteli, nebo o útoky na sociálních sítích. Znovu se tady objevila blbá nálada. Oficiální místa nám lakují naší přítomnost narůžovo a my to tak necítíme, lidé to necítí. Lidé nepotřebují slyšet, že se mají dobře, oni to potřebují cítit. Potřebují to cítit například ve svých peněženkách,“ bouřila Schillerová.

„Pan prezident by měl pokládat věnec kolem 9. hodiny,“ uvedl pro Blesk hradní mluvčí Vojtěch Šeliga.

Zatímco šéf ANO Babiš se chystá na Národku, jeho manželka Monika Babišová sdílela na sociální síti snímky z Itálie. „Krásný výlet ve dvou,“ pochvaluje si na instagramu výlet k Lago di Como do obce Bellagio v Lombardii, kam vyrazila v doprovodu syna Frederika.

První výraznou tváří, která dorazila zapálit svíčku, byl britský velvyslanec v ČR Matt Field. Přišel ležérně oblečený - v teplákách a mikině s kapucí.

Počet svíček před památníkem se zvětšuje a novináři od brzkého rána vyhlíží politiky. Oproti předchozím rokům si šéf ANO Andrej Babiš tentokrát nepřivstal, dorazit by měl až v průběhu dopoledne. Čestnou stráž u památníku jako tradičně drží skauti, hlásí z Národní třídy reportérka Blesku.

Vzpomínkové akce připravily v desítkách měst místní samosprávy a spolky. Události vedoucí k uzavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939 si připomenou zejména účastníci dopoledního shromáždění před Hlávkovou kolejí v Praze. 

Proti vládě se bude odpoledne protestovat na Václavském náměstí, připraven je pochod k budově České televize. Na Staroměstském náměstí uspořádá shromáždění spolek Milion chvilek.

V Praze, Brně a Olomouci také pokračují studentské protesty. Týdenní akce Vysokoškolské stávky za klima začala ve středu odpoledne. Součástí jsou mimo jiné přednášky a debaty. Letos studenti upozorňují na vysoké životní náklady a nedostupné bydlení.

V podvečer se na Václavském náměstí uskuteční Koncert pro budoucnost.

V Národním divadle večer převezmou odpůrci totalit Ceny paměti národa, které uděluje společnost Post Bellum. Účastnit by se slavnostního večera měl i prezident Petr Pavel.

V 8 hodin se uskuteční při příležitosti Mezinárodního dne studentstva pietní akt k uctění památky obětí střelby na Filozofické fakultě UK. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) společně s předsedy zahraničního a školského výboru uctí položením kytice u pomníku obětem střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci 2023.

Kvůli oslavám 17. listopadu dnes budou platit v centru Prahy omezení pro tramvajovou i automobilovou dopravu, týkat se budou hlavně oblasti kolem Národní třídy a Václavského náměstí, sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Podrobnější informace k omezením MHD najdou cestující na webu dopravního podniku a zde.

Předpokládá se, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš opět dorazí v brzkých hodinách, minulý rok přišel z politiků dokonce jako první. Na to, aby od pomníku hladce vyváznul, dbá od roku 2019, kdy tam na něj lidé pokřikovali: „Táhni, estébáku!“ Před posledním výročím Babiš v Poslanecké sněmovně užíval pojmy jako „nová totalita“, což právě v tento den mnozí politici odsuzovali.