Zelení mají nové spolupředsedy. Zachrání je jen spolupráce, míní politolog

Dosavadní lídři strany rezignovali po neúspěších v červnových evropských a zářijových krajských volbách. Oba noví spolupředsedové se v kandidátských projevech vyslovili pro navázání spojenectví s dalšími stranami pro sněmovní volby v příštím roce. Zelení se samostatně v průzkumech preferencí dlouhodobě pohybují kolem dvouprocentního zisku.

Svárovská označila nalezení funkčního a smysluplného spojenectví pro parlamentní volby za klíčovou výzvu. „Musí být takové, které dá prostor zeleným prioritám, politikům a političkám a které nás lidsky a finančně nevyčerpá,“ uvedla. Strana podle ní potřebuje rozvíjet spolupráci s širším environmentálním a sociálním hnutím a občanskou společností. Kvůli sbližování SOCDEM s koalicí Stačilo! je spíš pro rozvinutí spolupráce s Piráty, uvedla.

Sjezd Strany zelených, které zvolí nové předsednictvo a spolupředsednickou dvojici: Matěj Pomahač a Gabriela Svárovská (2.11.2024). | ČTK / Vondrouš Roman

Pomahač řekl, že Zelení musí být ve volbách v roce 2025 připravení na samostatnou kandidaturu. „Za stávající politické situace a reálného rizika, že ze Sněmovny poprvé po sametové revoluci vypadne liberální politická síla, je však naší primární strategií spolupráce,“ dodal. Výsledkem hledání partnerů má být blok, který bude představovat alternativu vůči populistům i vládě.

Jediná šance? Spojení stran

Dosavadní první místopředseda Mígl původně také kandidoval na spolupředsedu, nominace se ale vzdal s tím, že v úplném čele strany musí být lidé, kteří se tomu budou věnovat naplno. „Toho teď aktuálně nejsem schopen,“ vysvětlil. Předtím kritizoval vyprázdněnost dnešní politiky a vybídl Zelené, aby byli součástí politické síly, která situaci změní.

Zelení byli naposledy ve Sněmovně po volbách v roce 2006, neúspěšné pro ně byly letošní krajské i evropské volby. V preferencích se dlouhodobě pohybují kolem dvou procent. „Z výsledků Zelených v posledních letech se zdá, že spolupráce s jinými partnery je jejich jediná šance, jak mít na českou politiku nějaký větší vliv,“ sdělil ČTK politolog Aleš Michal.

Politolog Josef Mlejnek považuje vzhledem k nízké podpoře Zelených za těžké odhadovat jejich potenciál. „Každopádně, pokud mají mít vůbec nějakou šanci na působení v celostátní politice, tak v rámci nějakého širšího uskupení,“ sdělil Mlejnek ČTK.

Hádky v debatě Blesku: Lezení do zadku, soudružka, těžké časy i tajtrlíci z plakátů

Michal připomněl, že nutnost spolupráce zdůrazňovali nejen oba noví spolupředsedové, ale i třetí uchazeč Tomáš Mígl, který se nakonec kvůli dalším povinnostem kandidatury vzdal. „Protože je česká politika na všech úrovních poměrně výrazně personalizovaná, je klíčové, aby případný projekt nějaké progresivní aliance byl postavený na silných osobnostech,“ uvedl Michal.

Zmínil nedávno zveřejněný manifest Progresivní Česko, jehož signatáři vyzvali ke spolupráci progresivních sil v české politice. Cílem je vytvořit alternativní blok pro ty, kteří si nepřejí pokračování současné koalice, ale nechtějí ani vládu nynější parlamentní opozice. Mezi iniciátory patří bývalý člen Sociální demokracie (SOCDEM) a ministr zahraničí Tomáš Petříček, bývalý europoslanec Pirátů Mikuláš Peksa, Mígl či předseda hnutí Budoucnost Jakub Kovařík.

Spojení Maláčové s Konečnou?

„Dále se tu můžeme bavit o dalších politicích ze stran SEN21 nebo Volt, kteří také deklarují zájem se sdružovat,“ uvedl Michal. Ohledně Pirátů, kteří nedávno odešli z vládní koalice do opozice, bude podle politologa záležet, jak dopadne za týden jejich sjezd v Praze. „Pokud u nich převáží dosavadní pragmatický kurz, bude spolupráce asi o něco volnější,“ dodal.

Naopak u spolupráce SOCDEM a Zelených je skeptický. Šéfka SOCDEM Jana Maláčová dnes oproti předpokladům na sjezd Zelených nedorazila. „Jana Maláčová spíš směřuje ke spolupráci s (předsedkyní KSČM) Kateřinou Konečnou, a je tak možné, že pokud v budoucích měsících uvidíme nějakou rekonfiguraci levicového prostoru, dělicí linie bude spíš na ose progresivismus - konzervatismus,“ míní politolog.

Jana Maláčová | ČTK / Taneček David