Vzestup radikálů: V europarlamentu roste vliv Číny a Ruska

Na evropské úrovni, přes všechna slova o „nárůstu“ podpory krajní pravice a předpovědi, že ovládne příští Evropský parlament, si svou dominanci zachovává středový mainstream. Rozdíl je však nyní v tom, že čelí hrozbám ze strany extremistických sil na obou krajích politického spektra a bude pod tlakem, aby se s těmito uskupeními spojil v klíčových oblastech, jako je migrační politika, a přiklonil se k jejich postojům, aby neztratil popularitu.

Na pravici jsou nyní tři vzájemně soupeřící bloky - Evropští konzervativci a reformisté (ECR), Patrioti pro Evropu a Evropa suverénních národů (ESN) - které představují 25 % zákonodárného sboru. Oproti 17 % před pěti lety se jedná o nárůst. Na opačném pólu stojí uskupení Levice a další levicové, ale nezařazené strany, které rovněž zaznamenaly nárůst podpory a kterým dodaly odvahu nedávné výsledky Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW) v Německu a Nové lidové fronty ve Francii. Ačkoli tato uskupení zastávají v mnoha oblastech odlišné názory, spojuje je nedůvěra k institucím EU a ochota zaujímat proautoritářské postoje. Sdílejí také odhodlání posílit národní identitu svých zemí a zdá se, že jsou spokojeny s tím, že se oprošťují od klíčových geopolitických spojenců. 

Za těchto okolností by mohlo být obtížné dosáhnout jasnosti a konzistence v naléhavých otázkách, jako je podpora Ukrajiny a ochrana před čínským vlivem, a bude třeba postupovat opatrně. 

Nový výzkum think tanku Political Capital naznačuje, že ECR pravděpodobně zůstane nejkritičtější vůči Rusku a Číně ze všech extremistických uskupení, neboť dva z jejích klíčových členů, Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové a polská strana Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského, důsledně podporují téměř všechny rezoluce odsuzující Kreml a Peking. 

Krajně pravicová ESN, vedená AfD, je autoritářštější a výrazně pročínská. Patrioti v čele s Jordanem Bardellou z francouzského Národního shromáždění jsou naproti tomu v současné době rozděleni, a to především kvůli přítomnosti Viktora Orbána, který se snaží prohloubit vazby mezi svou vládou a Pekingem prostřednictvím „partnerství za každého počasí“. Na druhé straně spektra je radikální skupina Levice, do níž patří i Nepoddajná Francie Jean-Luka Mélenchona, která pravděpodobně nebude vstřícná k návrhům komise napříč oběma křídly a vzhledem k historicky nekritické podpoře Pekingu ze strany svých členů se téměř jistě pokusí zmírnit tvrdý postoj zákonodárného sboru vůči Číně.

Rozdílné přístupy ke Kremlu

Pokud jde o Rusko-Ukrajinu, nový zákonodárný sbor již naznačil, jak bude v souvislosti s konfliktem hlasovat. Na svém prvním plenárním zasedání zákonodárci drtivou většinou hlasů přijali usnesení, v němž potvrdili nutnost pokračující podpory Ukrajiny ze strany EU.

Z analýzy hlasování vyplývá, že skupina ECR si zachovala svůj velmi kritický postoj k Rusku a zůstala nejkritičtější vůči Rusku ze všech radikálních, krajně pravicových a krajně levicových skupin. Nejvýraznějším překvapením bylo, že zatímco velká většina Patriotů, včetně Národního shromáždění a Fideszu (kteří jsou nyní již delší dobu vůči Rusku měkcí, jak dokládá jejich přístup k sankcím EU a balíčkům pomoci Kyjevu) hlasovala proti nebo se zdržela hlasování, někteří její další členové (italská Lega a české ANO) přešli od svého předchozího kritického postoje vůči Kremlu k širšímu souladu se zbytkem uskupení. To naznačuje sbližování uvnitř Patriotů směrem k jednotnějšímu proruskému postoji.

Ve skupině Levice mezitím panuje rozkol. Přestože nejvlivnější strana této skupiny, Nepoddajná Francie, rezoluci podpořila, ostatní členské strany ji nenásledovaly. Například italské Hnutí 5 hvězd (M5S) hlasovalo proti, přestože v předchozím volebním období podpořilo rezoluce kritické k Rusku.

Výsledky naší studie a potenciál ke změně, který již některé strany prokázaly, naznačují, že navzdory roztržkám v některých skupinách by mohl existovat větší prostor pro spolupráci napříč politickým spektrem, než se dosud předpokládalo. Na to se musí předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová a její kolegové zaměřit. Například je pravděpodobné, že najdou podporu pro vytvoření jednotné fronty proti asertivitě Pekingu mezi ECR a některými frakcemi skupiny Patriotů, a mohou být schopni získat levicové hlasy v záležitostech týkajících se války na Ukrajině. V obou případech však tyto strany kvůli svým ambicím a hluboce zakořeněné nedůvěře vůči bruselskému aparátu budou i nadále nebezpečnými společníky. 

Orbán představil priority pro EU: Hádka s Leyenovou o Ukrajinu a bojkot části poslanců

Je zřejmé, že mainstreamové strany zatím neobjevily všelék, jak čelit nárůstu extrémní politiky na pravici i levici, a že proruské a pročínské nálady se budou nadále šířit. Úspěch von der Leyenové a její Komise bude záviset na tom, jak se jim bude dařit proplouvat křehkou sítí hlasů, která nyní v Evropském parlamentu existuje. Pokud se jim podaří tuto výzvu zvládnout a představit se jako lídři schopní řešit otázky, na kterých voličům záleží, mohli by pro jednotlivé členské státy vytvořit plán, jak v příštích pěti letech omezit a odsunout nárůst radikální politiky.

Péter Krekó, Richárd Demény a Csaba Molnár jsou členy budapešťského think tanku Political Capital. Jsou autory nové studie „Rostoucí vliv Ruska a Číny v novém Evropském parlamentu?“