Jsme másla, obskurní stranou bez názoru, jsme beztvarým blobem. Piráti se pořádně opírají do svého brzy již bývalého vedení a obávají se o budoucnost strany. Po třetím průšvihu v řadě se předsednictvo Pirátů v čele s předsedou Ivanem Bartošem rozhodlo rezignovat. Výběr nového vedení by se měl uskutečnit 9. listopadu. Řada straníků již nyní na internetovém fóru navrhuje možné nástupce na Bartošově postu. A ministr zahraničí Lipavský by se ve straně rád „zbavil komoušů“ a vypnul stranické fórum.
Pirátské hádky po potopení bárky: „Jsme v p*deli!“. Lipavský se chce zbavit „komoušů“ a zrušit fórum
1.Volební debakly
Pirátská strana zažívá třetí prohru v řadě. Po propadu při volbách v koalici s hnutím STAN a neúspěchu v eurovolbách se nyní potýkají s potopením od voličů v krajských a senátních volbách – získali mandáty v zastupitelstvech krajů pouze v jednom případě, přišli o 96 postů a nepodrželi si ani pozici hejtmana.
Hlava předsedy strany Ivana Bartoše se tak opět ocitla na špalku a v neděli večer oznámil rezignaci vedení strany. Už od sobotního odpoledne a brzkého nedělního rána to přitom vře na pirátském fóru.
„I když je naším dobrým zvykem mít ve straně prostor věci společně prodiskutovat, k čemuž jsme chtěli dát prostor, shodli jsme se jako předsednictvo, že převažuje nutnost co nejrychlejšího řešení současné situace. Což zaznívá i od mnohých z vás a tyto názory bereme velmi vážně. Republikové předsednictvo Pirátů oznamuje svoji rezignaci. Pirátskou stranu povede do termínu ukončení volby nového předsednictva, která proběhne na zasedání CF,“ píše Bartoš na fóru. Doplnil, že současné předsednictvo dovede stranu až do zvolení nového 9. listopadu.
2.Pryč s „komouši“ a vypnout fórum, hlásá Lipavský
Se zajímavým plánem po drtivém neúspěchu Pirátů přišel ministr zahraničí Jan Lipavský. „Piráti se musí zbavit komoušů a ultralevičáků. A vypnout fórum. Není možné, aby členská základna progresivní a liberální strany nebyla schopna přistoupit na jakékoli reformy,“ uvedl pro server Novinky.cz. Právě volně přístupné internetové fórum je obecně velkou chloubou strany a dle mnohých vypovídá o jejich transparentnosti.
Přestože je jednou z nejvýraznějších tváří Pirátů, nehodlá se o místo „za kormidlem“ strany Lipavský ucházet. „Strana čeká na spasitele. O slovo se ale musí přihlásit sám nebo sama … Já na předsedu Pirátů kandidovat nemůžu, protože mám moc práce jako ministr zahraničních věcí. Navíc Piráti potřebují osobnost, která je teď sjednotí, a já dlouhodobě vím, že taková osobnost nejsem,“ je přesvědčen.
V roce 2017 se strana poprvé dostala do Sněmovny, ve volbách skončila třetí – získala 10,79 procenta hlasů a 22 mandátů. Úspěchem pro Piráty skončily také komunální volby 2018, kdy získali 7,48 procenta hlasů a 358 mandátů v zastupitelstvech. Od té doby šly voličské preference spíše dolů a Piráty měl v roce 2021 potkat tzv. kroužkovací masakr.
Třetí fiasko
V posledních sněmovních volbách se Piráti spojili s hnutím STAN. V kampani opakovaně Piráti upozorňovali na možnost „kroužkovat“ své oblíbené kandidáty. Voliči ale tehdy dali přednost kandidátům za STAN a Piráti tak i přes vysokou příčku na stupni vítězů získali jen čtyři poslance – a tedy velice nevýhodnou pozici v koalici, která i bez jejich zákonodárců má většinu v dolní komoře. Získali ale tři ministerská křesla.
Kromě Bartoše jsou za Piráty členy vlády ministr zahraničních věcí Jan Lipavský a ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun. Smůlu nezvrátili Piráti ani ve volbách do Evropského parlamentu, kde svůj post obhájila pouze Markéta Gregorová.
Výsledky krajských volebANO29235,38 %842 947 hlasůODS545,90 %140 544 hlasůSTAN385,47 %130 347 hlasůKDU + ODS + TOP 09315,50 %131 058 hlasůÚčast 33 % Sečteno 100 %Kompletní výsledky3.Jsme neautentická ODS light, zoufá Kolaja
Bartoš původně po sečtení výsledků informoval o svolání jednání celostátního fóra. „Nebudu zastírat, že náš volební výsledek je velmi špatný. Předsednictvo to reflektuje, a proto jsme svolali jednání celostátní fóra, Republikové předsednictvo dává své funkce k dispozici,“ oznámil po zveřejnění výsledků zdrcený předseda.
Piráti a Pirátky nezakrývali už v sobotu zklamání, ale i naštvání! Podle nich by do celostátního fóra byla ztracena spousta času. Volali rovněž po okamžité rezignaci Bartoše. Ta přišla v neděli večer.
Straníci měli jasno: Bartoš hned ven!
„Okamžitá rezignace, posunulo by nás to dál,“ psal v obsáhlé diskuzi Matěj Veselovský. „Osobně se kloním k výměně předsedy. Ne nutně celého předsednictva. Jestli je to všichni, nebo nikdo, tak to bude bolestivé, ale jiná cesta ‚imho‘ není,“ dodal.
Podle politologa Josefa Mlejnka navíc za neúspěch může zčásti i zpackaná práce Bartoše na ministerstvu. „Na stole je hlava Ivana Bartoše, to je fatální porážka, to už se nedá okecávat,“ vysvětlil expert Blesku.
I další politolog si myslí, že vyhlídky strany nejsou růžové. „Piráti jsou typickou stranou, která si snadněji získává voliče protestním étosem než z vládních lavic, takže dokud budou součástí vlády, tak budou dál klesat,“ řekl Blesku politolog Lukáš Jelínek.
Pořádně si rýpnul i bývalý europoslanec a jeden z výraznějších osobností Pirátů Marcel Kolaja. „Stali jsme se stranou, která je volitelná akorát tak některými voličskými skupinami v Praze. Ale už 50 km za Prahou nás lidi nemůžou vystát,“ uvádí ve fóru, ale i na sociální síti X, kde se zabývá i tím, že Pirátům škodí účast ve vládě konzervativců. „Pod vedením Ivanem Bartošem jsme se rozhodli konzervativcům k této likvidaci Česka svítit a být neautentickou ODS light,“ dodává.
Bartoš by nicméně podle dalších diskutujících neměl skládat všechny funkce a určitě by měl doklepat svou roli ministra pro místní rozvoj a digitalizaci. Je to podle Pirátů i šance se alespoň trošku vyšvihnout u voličů a ukázat nějakou svoji práci. Což straně nyní tolik nejde, jak se shodují další.
Už v červnu se ozývaly hlasy volající po odchodu Ivana Bartoše z čela Pirátů, v hlasování celostátního fóra tehdy neuspěl návrh, aby se těsně před krajskými volbami konal sjezd. Zatím poslední celostátní fórum, do kterého patří všichni členové strany, se sešlo na začátku roku a Bartoš na něm obhájil místo předsedy Pirátů.
Bartoš už dokonce jednou z vedení zcela odstoupil. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 Piráti získali 4,78 procenta hlasů a těsně neuspěli. Strana podala stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), ve které zpochybnila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup, Ústavní soud ale návrh na zrušení pětiprocentní vstupní klauzule zamítl. Po neúspěchu Bartoš rezignoval. V čele strany ho na dva roky nahradil Lukáš Černohorský, než jej v roce 2016 nominovali zpátky.
4.Na dně jako komunisti nebo zelení
Jedna z členek Pirátů stihla svou rezignaci oznámit s předstihem. Třetí místopředsedkyně Pirátů Jana Holomčík Leitnerová ke konci září skončí ve vedení vládních Pirátů, napsala na již zmíněném fóru s tím, že ještě potřebuje v úřadě dokončit práci kvůli druhému kolu senátních voleb.
„K poslednímu září rezignuji z postu místopředsedkyně Pirátů. Měla jsem jako členka předsednictva v gesci právě volby a kampaně, spojila jsem s nimi svůj mandát a deklarovala, že v případě neúspěchu skončím,“ uvedla jihomoravská kandidátka.
Jsme v p*deli, jsme másla
Obecně se ale Piráti vzpamatovávají z „pořádné facky“ a z velkého debaklu s nevolí a část z nich konstatuje, že celá strana je obecně potápějící se bárkou. „Dosáhli jsme úplného dna jako kdysi komunisti, zelení či ČSSD. Je na každém z nás, zda se zvedneme. Je třeba začít volit lidi podle toho, co dělají, a NE podle toho, koho mám, nebo nemám rád! Je čas přestat řešit vnitřní války. Jinými slovy jsme v p*deli, a pokud jste to nepochopili, tak vám to teď říkám,“ myslí si Eva Horáková, členka KS v Praze.
„Jsme obskurní stranou; bez názoru, bez odvahy, ocásek v nepopulární a navrch pravicové vládě,“ navazuje také Michal Gill, vedoucí zahraničního odboru. „Opouštíme naše core hodnoty a stáváme se beztvarým blobem,“ pokračuje jiný ze straníků.
„Dámy a pánové, jsme másla. Tady ta diskuze, naprosté fiasko, tohle není sebereflexe, tohle je pokračování zákopového boje – míříme do anusu. Lidé ve vedení jsou toxičtí a mají odejít,“ nebere si servítky také David Witosz.
5.Přetrvávající důvěra?
Slovo si vzala i další ze známějších členek, Janka Michailidu. Ta se obává, aby se strana stihla vzchopit před volbou do Sněmovny, která proběhne příští rok. „Z ryze praktického hlediska nevidím jako příliš rozumné rok před sněmovními volbami, které budou pro naši stranu jistě rozhodující, rozebrat vedení,“ myslí si.
Někteří s ní souhlasí s poznámkou, že by si také mohli do vedení takto narychlo zvolit „nesourodý slepenec“. Strana nyní potřebuje ukázat podle Pirátů a Pirátek své kvality a to, co už zvládla udělat pro lidi. Navíc už je zčásti rozjetá kampaň do voleb, ve které hrají roli členové předsednictva.
Důvěru má v předsednictvo i ministr Jan Lipavský. „Vedení má poměrně čerstvou důvěru. Myslím, že by bylo krátkozraké, kdyby se neúspěch ve 12 krajích hodil jenom na vedení. Na druhou stranu si myslím, že všichni cítí, že je potřeba, aby Pirátská strana udělala nějakou změnu. Takže jsem sám zvědavý, jak to hledání dopadne,“ řekl ministr novinářům během své cesty do USA. „Volby dopadly extrémně špatně, jednoznačně souhlasím s tím, že musí přijít skutečná reflexe,“ řekl ČTK Lipavský.
„Nechci předbíhat ty procesy, které v tuto chvíli běží. Uvidíme, jakým směrem půjde vůle členské základny. Ty debaty určitě nebudou jednoduché,“ konstatoval.
6.Gregorová, Špoták...
Otázka, kterou si pokládají v celostátním fóru, je především to, kdo by mohl Bartoše nahradit v čele strany. Nabízí se jméno europoslankyně Markéty Gregorové, která už se v lednu 2024 o post neúspěšně ucházela. Nakonec se stala 2. místopředsedkyní strany a poslankyně Klára Kocmanová 1. místopředsedkyní. Vedle Bartoše se objevily ve vedení další dvě ženy – již zmíněná Holomčík, která již rezignovala, a Dominika Poživilová Michailidu.
Gregorová ale nyní vést stranu nechce. „O post předsedkyně strany se ucházet nebudu. Jako jediná Pirátka v EP tu nesu příliš zodpovědnosti. Není fér k voličům ani straně, abych ji vedla do sněmovních voleb, v nichž nebudu kandidovat. Post místopředsedkyně nicméně zvažuji; ráda bych stranu v těžkých časech podpořila,“ napsal v pondělí.
Návrh puče
Na celostátním fóru zmínila jedna z členek plzeňské pirátské základny Hana Harantová další možné jméno – hejtmana Rudolfa Špotáka. „Jediné, co nyní může Pirátská strana udělat, je to, že postaví znovuzrození na nějakém úspěchu, což je právě úspěch Plzeňského kraje a Rudolfa Špotáka. To, že mu vedeni PS nedokázalo zajistit větší podporu, a to i tu finanční, aby mohl obhájit i post hejtmana, je jednoznačně chyba vedení,“ komentuje. Podporu si ale zatím nezískala. „Kam se poděla lidskost a slušnost vůči ostatním členům, když tu navrhuješ puč?“ reaguje na návrh okamžitého nahrazení Bartoše Špotákem další z komentujících. A i další jsou spíše nahněvaní návrhem Harantové a nazývají ji „apologetkou dezoláta Dostála“.
Špoták Blesku řekl, že kandidaturu zváží. „Já jsem kandidaturu zvažoval už před rokem, tehdy jsem tu podporu v rámci Pirátské strany nedostal ani pro tu kandidaturu. Teď je to ve fázi, protože ta zpráva je stará několik hodin, že pokud budu cítit podporu napříč Pirátskou stranou, tak asi bych o tom uvažoval. Ale je to 13 hodin, co předsednictvo rezignovalo, tak zatím ještě takové informace nemám,“ uvedl.
Krajští Piráti zatím nechtějí oficiálně říkat jména kandidátů, kteří by mohli Bartoše nahradil. Lídr jihočeských Pirátů pro krajské volby Josef Soumar zmínil kromě Lipavského a Špotáka také lídryni kandidátky Pirátů na Vysočině a dosavadní náměstkyni hejtmana Hanu Hajnovou.
Video Co vzkazují voličům? Pekarová, Bartoš, Konečná, Šlachta a Šmarda v debatě Blesku před volbami 2024Video se připravuje ...
Umějí hooo...o, ale svádějí to na komouše...to už je u Lipavského zoufalost a trapná ubohost a hlavně znak nějakého postižení nebo dědičného zatížení