Smutek europoslance Vondry: Zemřela mu milovaná žena Martina (†57). Podlehla těžké nemoci
Rodinu europoslance Alexandra Vondry (ODS) zasáhla v pozdním večeru 21. srpna hluboká rána. Ostřílenému politikovi zemřela po zápase s těžkou nemocí jeho choť Martina, rozená Kafková. Stejně jako její mažel i ona byla signatářkou Charty 77. Bylo jí 57 let. Vondra na svou životní lásku zavzpomínal v dojemném příspěvku na sociálních sítích.
„S bolestí v srdci Vám oznamuji, že Pán Bůh si k sobě povolal milovanou manželku, maminku, babičku, spolupracovnici a kamarádku Martinu Vondrovou, rozenou Kafkovou. Zemřela doma v přítomnosti nejbližších a ve spánku po statečném a dlouhém zápase s těžkou nemocí 21. srpna před půlnocí. Letos v červenci se dožila 57 let. Na výročí dobytí Bastily se narodila, ve dvaceti podepsala Chartu 77, na výročí okupace nás opustila. Je to brzo, není to fér. Ale život už někdy takový je,“ informoval politik na facebooku.
Ve veřejném prostoru se poslední dny Vondra moc neobjevoval. Podle svých slov si v její přítomnosti naplno uvědomoval, jak skvělou ženu po svém boku posledních 37 let měl. „Na nic si nehrála, byla skromná, ale o to víc mnoha lidem – jako učitelka, pečovatelka nebo terapeutka – pomohla. Majdo, díky! Odpočívej v pokoji,“ vzkázal.
Poslední rozloučení se zesnulou se uskuteční při zádušní mši v sobotu 31. srpna ve 14 hodin v katedrále svatého Štěpána v Litoměřicích. „V posledních letech jsem si na pohřbech říkával něco jako ‚Už se kácí v našem lese‘. Teď přišel zásek v zahradě nejposvátnější a nejbližší,“ napsal Vondra.
Vítězství nad démonem alkoholu
Manželé spolu měli tři děti, Vojtěcha, Annu a Marii. Martina Vondrová byla původně kantorkou, v posledních letech působila jako terapeutka v Hospicu sv. Štěpána v Litoměřicích. Vondrová se dlouho potýkala s alkoholismem, o čemž promluvila roku 2014 v pořadu České televize Pološero. „Potřebovala jsem své dny s pitím. V mladším školním věku to zasáhlo všechny tři mé děti. Protože v tu chvíli jsem zde byla pro alkohol, ale nebyla jsem tu pro děti. Určitě byly dobře nakrmené, čisté, měly spoustu kroužků, ale moje srdce bylo jinde,“ svěřila se tehdy se slzami v očích.
Odpor k sobě samé ji v jednu chvíli dohnal až k pokusu o sebevraždu. „Abych to byla schopná udělat, tak jsem se dopracovala k necelým pěti promile. Na tu situaci si matně vzpomínám. Zachránila mě tehdy všímavost kolemjdoucí paní, která byla natolik osvícená, že se mnou začala mluvit a nakonec mě dostala do sanitky,“ vzpomínala.
Zmíněná situace ji donutila vyhledat pomoc a začít léčbu. Velkou oporou se jí ve složité situaci stala rodina. Po úspěšné léčbě se pití nadobro vzdala. „Nemluví se mi o tom lehce. Je to věc, kterou nemůžu vrátit, a je mi to strašně líto. To pití je strašně sobecký. Já prostě dodnes nevím, jak rozsáhlé škody jsem vlastně napáchala a jestli je možné to nějak zmírnit,“ uzavřela tehdy.