Fiala v Británii podepsal smlouvu se Zelenským. A vyrazil na recepci u krále Karla

Premiér Petr Fiala dnes na summitu Evropského politického společenství (EPC) v Británii podepsal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodu obou zemí o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře. Fiala  ráno novinářům řekl, že dohoda není právně závaznou mezinárodní smlouvou, je ale důležitým symbolem. Rámuje podle něj dosavadní spolupráci a vytváří prostor pro budoucí kooperaci.

Zelenskyj po podpisu českému premiérovi poděkoval, dohoda je podle něj dalším krokem pro rozšíření spolupráce obou zemí v oblasti bezpečnosti.

Se @ZelenskyyUa jsme dnes podepsali obrannou a bezpečnostní dohodu mezi ČR a Ukrajinou. Je to důležitý symbol, který rámuje dosavadní partnerství a vytváří prostor pro budoucí spolupráci. 🇨🇿 🇺🇦 pic.twitter.com/Vy60hy9TP1

— Petr Fiala (@P_Fiala) July 18, 2024

Dokument má několik kapitol, například v části věnované bezpečnosti a obraně je podle Fialy specifikováno, jak ČR Ukrajině pomáhá, tedy nejen dodávkami vojenského materiálu, ale i výcvikem vojáků. Text se zabývá také hospodářskou spoluprací, české firmy mají podle premiéra na Ukrajině velký prostor pro zapojení při poválečné obnově země. Ukrajina, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, zatím uzavřela dvě desítky bilaterálních bezpečnostních dohod s různými zeměmi, další plánuje.

Fiala slíbil podporu Ukrajině, Šmyhala přijal i Pavel: Vlády obou zemí jednaly v Praze

Dohoda, která by měla platit deset let, není právně závaznou mezinárodní smlouvou a nenahrazuje plnohodnotné členství Ukrajiny v NATO. Podle diplomatického zdroje ČTK by ji jakožto právně nezávaznou politickou deklaraci mohla nová vláda zrušit, dokument ale kopíruje celkové české závazky na mezinárodní scéně a takový krok by tak podle něj znamenal jejich zpochybnění.

V dokumentu jsou podle zdroje ČTK zahrnuty závazky ČR vůči Ukrajině, ale také ukrajinské závazky vůči Česku. Vyplývá z něj, že by se mezi oběma zeměmi měly každý rok uskutečnit bezpečnostně-obranné konzultace. Jeden u odstavců dokumentu pak obsahuje formulaci, že Ukrajina poskytne pomoc v případě vojenského napadení ČR.

Text obsahuje také výši české podpory Ukrajiny. Ministerstvo obrany na začátku července odtajnilo, že Česko od předloňského začátku ruské invaze do konce letošního května poslalo napadené zemi vojenský materiál z armádních skladů ve výši 6,75 miliard korun. V částce zmíněné v dohodě jsou podle diplomatického zdroje započítány také příspěvky do Evropského mírového nástroje, v celku je tak částka o méně než polovinu vyšší než hodnota zveřejněná ministerstvem.

O bezpečnostní dohodě mezi oběma zeměmi hovořil už prezident Petr Pavel v dubnu po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu. Řekl tehdy, že by mohla být uzavřena v květnu nebo červnu. Text dohody se finalizoval začátkem července, česká vláda ho schválila minulý týden.

Kyjev dosud uzavřel přes dvě desítky takových bilaterálních dohod a několik dalších plánuje podepsat v následujících měsících. Učinil tak například se Spojenými státy, s Británií, Německem, Francií, Itálií nebo s Polskem. Na konci minulého měsíce Ukrajina smlouvu podepsala i s celou EU.

Z vyjádření na plenárním zasedání i v pracovních skupinách na summitu Evropského politického společenství (EPC) vyplývá podle premiéra Petra Fialy jednoznačný závěr, že Evropa stojí za Ukrajinou a kritizuje ruskou agresivní politiku. Fiala to dnes řekl novinářům po skončení summitu v Blenheimském paláci u Oxfordu.

„To je naprosto převládající názor, který tady zazněl,“ řekl Fiala. Setkání Evropského politického společenství nemá formální závěry ani prohlášení, podle premiéra bylo EPC vymyšleno, aby měli lídři evropských států prostor se setkávat a neformálně si vyměňovat názory. Závěry by podle Fialy příliš svazovaly neformální diskusi.

Na summitu měl Fiala možnost mluvit s novým britským premiérem a lídrem Labouristické strany Keirem Starmerem. Fiala ho pozval do Prahy, Česká republika má podle něj s Británií výborné vztahy. Zda se zlepší vztahy mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií a ostatními evropskými státy se podle něj teprve uvidí. „Signály takové, že je velký zájem o zlepšení vztahů, jsou,“ poznamenal.

Fiala v Blesku o situaci v USA: Co u Bidena bylo „na hraně“? A bojí se vítězství Trumpa?

Čtvrtého setkání EPC, které zahrnuje státy EU a další země, se účastní zástupci zhruba 50 evropských států. Fiala tento formát označil za užitečný, cení jeho neformálnost. „Nejsme tlačení tím, že bychom měli dospět k nějakému závěrečnému prohlášení, že bychom měli pevně stavenou agendu,“ uvedl Fiala. Hlavním tématem má být bezpečnost Evropy, zástupci zemí se budou bavit mimo jiné i o migraci, energetice, posilování demokratických institucí nebo boji proti různým formám zahraničního vměšování.

Fiala měl dnes na okraj summitu v Blenheimském paláci u Oxfordu schůzku také s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem, hovořili mimo jiné o obranném průmyslu. Sešel se také s prezidentem Černé Hory Jakovem Milatovičem, tématem byla například hospodářská spolupráce a cestovní ruch.

Británie má od 5. července nového premiéra, kabinet vede lídr Labouristické strany Keir Starmer. S českým protějškem se budou moci setkat poprvé. „Je to příležitost, kterou rád využiji. Vztahy mezi Velkou Británií a Českou republikou jsou dlouhodobě velmi kvalitní a doufám, že je budeme rozvíjet i s novou labouristickou vládou,“ řekl Fiala.

Nové nastavení vztahů

Politici na začátku dnešního summitu mluvili o novém nastavení vztahů mezi Evropskou unií a Británií. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že věří v reset těchto vztahů, a Starmer prohlásil, že Británie a EU mohou spolupracovat pro blaho kontinentu jako suverénní partneři, uvedla stanice Sky News. Starmer také uvedl, že Británie nevypoví Evropskou úmluvu o lidských právech.

V zahajovacím proslovu Starmer mluvil také o hrozbě ze strany Ruska, která se týká celého evropského kontinentu, či o problému nelegální migrace. 

Vznik EPC inicioval v květnu 2022 francouzský prezident Emmanuel Macron. Neformální platforma má podporovat politický dialog v Evropě a přispívat k její stabilitě, bezpečnosti a prosperitě. První setkání se konalo na podzim 2022 v Praze, podruhé se zástupci evropských zemí sešli v červnu 2023 v moldavském Kišiněvě. Naposledy summit EPC hostila loni v říjnu Granada.