Jednání vlády: Víc peněz pro kraje, snazší stavba jaderných elektráren. A na zacházení s dobytkem dohlédnou kamery

• Vláda schválila třetí balíček opatření, která mají snížit množství byrokracie
• Kabinet schválil i zákon o Národní rozvojové bance, je to krok k její integraci s ČEB. 
• Povolovací procesy pro stavbu jaderných bloků i malých modulárních reaktorů se zřejmě zrychlí. Počítá s tím atomový zákon
• OSVČ a dohodáři s nemocenským pojištěním by měli mít ošetřovné. Elektronicky bude možné vyřizovat všechny nemocenské dávky
• Podíl krajů na daních se do tří let zvýší o 11,2 mld. Kč. Stát jim zároveň přestane vyplácet čtyřmiliardovou dotaci na silnice
• Vláda schválila pravidla pro sociálně-zdravotní služby, řekl Jurečka. Pobyt v LDN nad tři měsíce by měl být možný jen v případě zdravotních důvodů
• Jatka by měla mít od roku 2026 povinnost zavést kamerové systémy pro sledování zacházení se zvířaty
• Na extremistické scéně dominuje antisystémové hnutí, jeho představitelé nevěří demokratickému systému. Uvádí to zpráva vnitra, kterou schválila vláda
• Vláda je připravena na podporu pěstitelů, jejichž produkci letos poškodily silné mrazy, uvolnit peníze ze státního rozpočtu

V Česku by mohly od příštího roku začít fungovat sociálně-zdravotní služby. Poskytovat by je mohly domovy pro seniory, centra duševního zdraví, stacionáře či odlehčovací zařízení. Pobyt v léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) by se ze zdravotního pojištění měl od roku 2029 hradit jen tři měsíce. K pokračování úhrady by musely být zdravotní důvody. Omezit se mají takzvané sociální hospitalizace. Počítá s tím návrh novely o sociálních službách, o zdravotních službách a o veřejném zdravotním pojištění, který schválila dnes vláda. Na tiskové konferenci to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Nastavujeme principy, aby se lidem ve zdravotnických zařízeních poskytovala kvalitní sociální služba, obráceně v sociálních zařízeních kvalitní zdravotní služba, abychom to vyvážili, aby lidé nedostávali jen jednu část služeb,“ uvedl Jurečka. Podle něj by mohla vznikat sociálně-zdravotní lůžka „s jednotnou finanční úpravou, která se týká vykazování a úhrady“.

Normu připravila ministerstva práce a zdravotnictví. Shoda na ní nebyla. Kabinet ji začal projednávat minulý týden, dostal ji se 68 rozpory. Výhrady mělo ministerstvo financí, některé kraje, samosprávy i odbory. V jaké podobě vláda novelu schválila, není zatím jasné.

Pekarová s rozmrzelou TOP 09 řeší po fiasku prázdné křeslo: Novým ministrem pro vědu Ženíšek?

Vláda podpořila balíček slibující omezení byrokracie

Třetí balíček opatření, která mají snížit množství byrokracie, schválila dnes na návrh ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) vláda. Novinářům to po zasedání kabinetu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Balíček počítá například se zrušením povinnosti předložit fyzickou fotografii pro vydání průkazu osoby se zdravotním postižením či rozšířením digitalizace u pracovněprávních vztahů například tím, že bude možné zasílat méně důležité dokumenty na e-mail nebo v rámci vnitřního informačního systému zaměstnavatele.

Aktuální balíček obsahuje 29 opatření, která mají snížit administrativu podnikatelům, živnostníkům i občanům. Balíček usiluje o zrušení administrativy, případně tlačí na její omezení a digitalizaci. Schválené usnesení vlády dává jednotlivým ministerstvům za úkol připravit návrh řešení pro opatření z balíčku do konce září. „Je cestou k tomu, jak zrušit zbytečné regulace, které se ukazují jako zbytečné nebo zatěžující, a přesto je stát vyžadoval,“ řekl Fiala.

Třetí balíček počítá mimo jiné se zrušením ohlašovací povinnosti o povinném podílu pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají přes 50 procent osob se zdravotním postižením. „Tyto informace o počtech lze totiž získat ze čtvrtletních přehledů, které zaměstnavatelé odevzdávají průběžně,“ uvedl Šalomoun v tiskové zprávě. Digitalizovat by se mělo prokazování zaplacení spotřební daně při přepravě, počítá se i s dalšími změnami u pracovnělékařských prohlídek. Šalomoun sbírá podněty na další balíček, nápady předkládají sama ministerstva. „Pořád v této aktivitě pokračujeme dále,“ řekl ministr ČTK.

Rychlejší povolení stavby jaderných bloků

Povolovací procesy pro stavbu nových jaderných bloků i malých modulárních reaktorů v Česku se zřejmě zrychlí. Počítá s tím návrh atomového zákona, který dnes schválila vláda. Norma podle premiéra Petra Fialy (ODS) pomůže urychlit výstavbu zejména malých modulárních reaktorů při zachování bezpečnostních standardů, řekl na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Návrh zákona musí ještě posoudit Parlament.

„Zákon přináší zrychlení výstavby a zavádění malých modulárních reaktorů tím, že zkracuje a zjednodušuje povolování pro nové zdroje, pružněji reaguje na technologický vývoj, včetně snazšího zavádění nových technologií,“ řekl Fiala. „Vše směřuje k tomu, aby při zachování bezpečnostních standardů byly povolovací procesy snazší a rychlejší,“ dodal. Podle něj by bez přijetí normy bylo obtížné spustit do roku 2036 nové jaderné bloky.

Jaderná energie by podle současných plánů státu měla být spolu s obnovitelnými zdroji hlavním zdrojem tuzemského energetického mixu. Stát proto připravuje stavbu nových reaktorů i malých modulárních bloků.

Růst ročních příjmů krajů

Podíl krajů na inkasu sdílených daní se v následujících třech letech zvýší na 10,26 procenta ze současných 9,76 procenta. Kromě toho by Praha měla od příštího roku získat navíc podíl 0,1 procenta z inkasa těchto daní. Celkem by tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 vzrůst o 11,2 miliardy korun, zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd. Počítá s tím novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou dnes schválila vláda.

Rozdělení se týká inkasa daně z přidané hodnoty (DPH) a daní z příjmu fyzických a právnických osob. Návrh vychází z většinové dohody v Asociaci krajů ČR, ještě ho musí schválit Parlament. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) změna znamená zlepšení proti dosavadnímu systému, který beze změny platil poslední dvě desetiletí.

Kromě zvýšení podílu krajů na sdílených daní řeší novela také rozdělování peněz mezi jednotlivé regiony. Způsob rozdělování kritizovaly zejména Moravskoslezský a Ústecký kraj.

Ošetřovné pro dohodáře a OSVČ

Ošetřovné by od příštího roku mohli mít i živnostníci a dohodáři s nemocenským pojištěním. Vedle nemocenské by se měly elektronicky začít vyřizovat i mateřská, otcovská a běžné i dlouhodobé ošetřovné. Počítá s tím navrhovaná novela o nemocenském pojištění, kterou dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Norma ukotvuje také integrovaný informační systém ministerstva práce, který zahrne systémy jednotlivých resortních úřadů.

„Digitalizujeme a elektronizujeme i oblast nemocenských dávek... Agendu odbavíme plně elektronicky. Nastavujeme i to, aby také další skupiny osob, pokud platí adekvátní nemocenské pojistné, měly nárok na dávky. Rozšiřujeme, zlepšujeme ochranu těchto lidí,“ uvedl Jurečka.

Podle novely by ošetřovné od příštího roku měli mít dohodáři, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) či lidé se zaměstnáním malého rozsahu. Museli by ale platit aspoň předchozí tři měsíce nemocenské odvody. U živnostníků by stačila i kratší doba, pokud by byli předtím zaměstnaní a do osmi dnů po odchodu z práce by se přihlásili k hrazení odvodů.

Integrace rozvojové banky

Vláda dnes schválila zákon o Národní rozvojové bance (NRB), je to krok k její budoucí integraci s Českou exportní bankou (ČEB). Norma zároveň umožní NRB vydávat střednědobé dluhopisy se státní zárukou. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) schválení zákona pomůže zajistit lepší financování strategických projektů pro rozvoj Česka. Normu nyní ještě musí posoudit Parlament.

Fiala po jednání vlády řekl, že zákon umožní více zapojit NRB do financování místních projektů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) doplnil, že NRB bude v budoucnu hrát významnější roli při strategických investicích v Česku s ohledem na to, že země přestane být čistým příjemcem z rozpočtu Evropské unie. Zdůraznil, že NRB by neposkytovala dotace, ale půjčky a podobné návratné finanční nástroje.

Návrh zákona o NRB stanovuje jako cíle banky podporovat hospodářský, sociální a environmentální rozvoj České republiky a projekty obcí a krajů. Podle důvodové zprávy k zákonu bude také NRB poskytovat poradenskou činnost pro veřejný sektor týkající se financí.

Kamery na jatkách

Jatka by měla mít od roku 2026 povinnost zavést kamerové systémy pro sledování zacházení se zvířaty. Novelu zákona o veterinární péči dnes schválila vláda. Úprava, kterou připravilo ministerstvo zemědělství, reaguje na nová nařízení Evropské komise vydávaná pro veterinární péči, ruší také například povinnost aktualizovat pohotovostní plány pro případ mimořádných nákaz jednou za rok.

Povinnost instalovat kamerové systémy se zavádí na základě zkušenosti z minulých měsíců a let, kdy opakovaně vznikaly excesy v několika málo jatečních provozech v ČR, řekl na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Kamerový systém bude po 30 dnů uchovávat záznam pro případné využití při šetření Státní veterinární správou,“ dodal. Kamery budou podle něj povinné jak na vykládce, tak při přehánění, aby byla pod kontrolou místa, která ministerstvo spolu se Státní veterinární zprávou zjistily jako místa nejčastějšího problematického chování ke zvířatům.

Účinnost novely od roku 2026 podle ministra vytváří prostor pro to, aby se provozy mohly připravit. „Většina velkých provozů v ČR už tímto systémem disponuje,“ doplnil.

Podpora pro pěstitele zasažené mrazem

Vláda je připravena na podporu pěstitelů, jejichž produkci letos poškodily silné mrazy, uvolnit peníze ze státního rozpočtu. Konkrétní částku ale na dnešním jednání nedohodla, řekl novinářům ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Jeho úřad podle něj aktuálně čeká na odpověď od Evropské komise, kterou požádal o příspěvek 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun). Právě od této podpory se bude odvíjet množství peněz poskytnutých státem, doplnil Výborný. Už dříve avizoval, že prioritu budou mít ovocnáři.

„V tuto chvíli bude vše záležet na přístupu Evropské komise. Za jakoukoliv pomoc ze strany evropského rozpočtu budeme já i vláda velmi vděčni a jsme připraveni tuto pomoc také rozšířit o pomoc ze strany našeho národního rozpočtu,“ uvedl Výborný. Vykompenzovat všechny škody ale podle něj nebude možné. „Bude to spíše příspěvek k tomu, aby ti pěstitelé dokázali tuto situaci přečkat,“ doplnil.

Výborný už dříve hovořil o tom, že jeho ambicí je uvolnit ze státního rozpočtu až 200 milionů korun. „Ale berte to jako číslo, které musíme ještě upřesnit a dohodnout na úrovni vlády a ministerstva zemědělství a ministerstva financí,“ uvedl. Kdy vláda o výši částky ze státního rozpočtu rozhodne, neupřesnil. Je podle něj ale pravděpodobné, že pěstitelé budou moci využít také podporu provozních úvěrů.

Na extremistické scéně dominuje antisystémové hnutí

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k režimu v Rusku a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou dnes schválila vláda.

Podle ministerstva vnitra loni pokračoval trend započatý při pandemii covidu-19, kdy se zejména v on-line prostoru objevila řada nových osobností, které získaly své příznivce. Toto antisystémové hnutí podle zprávy představuje „tavicí hrnec“ občanů, kteří jsou nespokojeni s různými společenskými, politickými nebo ekonomickými událostmi. „Formálně používá vlasteneckou etiketu, nicméně reálně v sobě absorbuje spíše prvky vyhovující hybridním aktivitám kremelského režimu,“ uvedlo vnitro.

Hnutí podle ministerstva v roce 2023 účelově zneužívalo témata zdražování, energetické a migrační krize, ruské agrese vůči Ukrajině nebo i konfliktu na Blízkém východě. Jeho slabinou je ale podle vnitra „roztříštěnost“ a také absence politického programu. I přesto se však některým aktivistům dařilo získávat důvěru občanů pomocí dezinformací a konspiračních teorií, uvádí vnitro.