
Mynář vykonává pokyny, Nejedlý je ruský agent. Syn Šloufa otevřeně o okolí Zemana

Zesnulý lobbista Miroslav Šlouf byl svého času pojem. Po boku Miloše Zemana, ještě v dobách, kdy nebyl prezidentem, strávil dlouhé roky, na Hrad se pak „jezevec z Vysočiny“ dostal i díky němu. Nyní jeho syn Ondřej Šlouf v rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal, jak se k Zemanovi postupně dostali kancléř Vratislav Mynář a poradce Martin Nejedlý. Kritikou na jejich účet nešetřil, dokonce říká, že s nimi nechce mít nic společného. Mynáře popisuje jako vykonavatele pokynů a Nejedlého ruského agenta.
Přibližování Mynáře a Nejedlého k Zemanovi podle syna Šloufa začalo už během předvolební kampaně. Dvojice chodila za jeho otcem pro rady, které pak vydávala za své nápady. „Nechci se s k nim ani hlásit, že je znám. Já je zdědil skrz mého tátu. Zpětně je mi jasné, že vztah Martina Nejedlého k mému otci byl definován ruskými zájmy, které na Nejedlého působily. Jsem opravdu přesvědčený, že to byl nasazený agent. Takový učebnicový případ,“ říká k Mynářovi a Nejedlému.
Konkrétně Nejedlý se prý snažil přerušit vztah Zemana a Šloufa, schválně se choval jako prezidentův největší kamarád. „Na druhou stranu, ty co nepotřeboval, ty zašlapával do země,“ popisuje syn bývalého lobbisty. Na jeho otce Nejedlý působil jako člověk, který měl tah na bránu. „Vratislav Mynář působil spíš jako vykonavatel pokynů, co má vyřídit, kam doběhnout, co přinést. Měl roli pošťáka, plnil úkoly,“ poukazuje Ondřej Šlouf na rozdíl u hradního kancléře pro Seznam Zprávy.
Otce podle svých slov před dvojicí mužů varoval. „Upozorňoval jsem ho, jak Martin Nejedlý z tátova okolí odstraňuje jeho kamarády, kteří měli vliv na jeho názory a postoje. Zůstal jsem jediný, kdo u otce vydržel, aspoň jako jeho syn. V podstatě to byla zkouška toho, jak o několik let později začal Nejedlý s Mynářem odřezávat spojence a přátele od Miloše Zemana,“ vypráví syn Šloufa.
Bývalý lobbista ČSSD se podle něj až moc soustředil na to udělat ze Zemana prezidenta a už tolik nevnímal, jaké osobnosti se k němu přibližují. Přitom právě tyto osoby – Mynář a Nejedlý – jej později od hlavy státu a dlouholetého přítele odstavily.
Nejedlý byl ze začátku důležitější, moc Mynáře začala růst až později s tím, jak rostla role kanceláře Hradu. „V poslední době, kdy prezident slábl kvůli nemoci, se stal Mynář jedním z mála v této zemi, kdo měl k prezidentovi takřka neustálý přístup. Měl tedy možnost na Zemana působit, z hlediska komunikace Hradu směrem k politikům a veřejnosti hrál Mynář klíčovou roli,“ vysvětluje Ondřej Šlouf.
Podivné chování hradní dvojice z posledních dní se pak podle Šloufa mladšího dá vysvětlit tím, že se bojí o svoji budoucnost. Nevědí, co s nimi bude, až Zeman skončí, zároveň výsledek parlamentních voleb nehraje v jejich prospěch.
Ruské zájmy se jim ale obhájit nepodařilo, je přesvědčen. I kvůli oznámení útoku na Vrbětice a odstranění Koněvovy sochy v Praze. „V tom naštěstí naprosto selhali,“ říká Ondřej Šlouf.
Autor Zemáku i Přátel Miloše Zemana
Miroslav Šlouf začínal v politice v 80. letech jako komunistický poslanec České národní rady, předtím působil ve vedení Socialistického svazu mládeže (SSM). Později vstoupil do ČSSD a pomáhal Zemanovi s některými volebními kampaněmi. Před volbami v roce 1996, které znamenaly pro sociální demokracii velký vzestup, přišel třeba s nápadem na úspěšný předvolební autobus Zemák.
Počátkem roku 2008 stál Šlouf u založení sdružení Přátelé Miloše Zemana, které si stanovilo za cíl vrátit Zemana do politického života. Podle jeho slov Zemanovi pomáhal i v prezidentské volbě 2013. Poté ale jejich přátelství skončilo. Svůj pohled na osobnost Zemana Šlouf publikoval v knize Jak se dobývá Hrad. Napsal v ní, že chování prezidenta stále více určuje trojice špatných vlastností - nevypočitatelná náladovost, urputná zatvrzelost a prakticky nulová sociální inteligence.
Šloufovo jméno figurovalo v minulosti v několika kontroverzních kauzách, připustil třeba kontakty se zavražděným podnikatelem Františkem Mrázkem. Spojován byl také s kauzou Olovo, tedy dokumentem, který vznikl v okruhu poradců premiéra Zemana (jimž Šlouf šéfoval) a který obsahoval plán diskreditační kampaně proti tehdejší místopředsedkyni Sněmovny Petře Buzkové (ČSSD). Šloufův podíl na kauze se neprokázal.
Já jsem slušný člověk, proto jsem Zemana nevolil.