Miliardové fiasko s rychlým internetem hasí nová výzva. Náměstek přiznal chyby

Autor: Matěj Pálka - 
8. 2. 2019
19:25

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyhlásilo ve čtvrtek druhou výzvu na čerpání dotací na výstavbu vysokorychlostního internetu. První výzva prakticky zkrachovala, z balíku až 14 miliard korun se nepodařilo vyčerpat téměř nic. Telekomunikační firmy totiž vyhodnotily podmínky pro čerpání jako nereálné. Resort přiznává chybu, dotace mají být pro operátory nově už dosažitelnější. Stát ale rozdělí jen zhruba miliardu. „Tato výzva by pro nás měla být přístupnější,“ potvrdil Blesk Zprávám například jednatel společnosti Český Bezdrát Petr Benýšek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu hasí fiasko s dotacemi na rychlý internet. Ve druhé výzvě na výstavbu sítí rozdává miliardu. Dotace z operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost EU musí být ovšem vyčerpané do konce roku 2023. Původně si měli operátoři rozdělit na pokrytí méně internetově rozvinutých oblastí až 14 miliard korun. První výzvu MPO vypsalo na jaře roku 2017 a o dotaci požádaly jen tři firmy v řádu desítek milionů.

Nezájem internetové firmy dopředu avizovaly kvůli nejasným podmínkám a nejistotě, zda dotace kvůli možným rozporům s pravidly EU nakonec dostanou. V nové se pravidla změnila. „Předešlá výzva byla strašně komplikovaná a nebyla úplně v souladu s pravidly veřejné podpory EU,“ přiznal náměstek ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové (za ANO) Marian Piecha, který má druhou výzvu na rychlý internet na starosti.

Na tvorbě druhé výzvy se podle Piechy podíleli i operátoři. „To můžu vyčítat předchozí vládě, že s operátory nekomunikovala, dělala to na sílu. Snažíme se to nastavit tak, aby výzva byla přínosem pro lidi, pro které to děláme,“ ujistil Piecha.

Zapojit se mohou i operátoři wi-fi

Obava operátorů prý spočívala zejména v definování oblasti takzvaných bílých míst, kde by bylo možné uplatnit dotaci. Častokrát totiž místo, které bylo označeno jako internetem nepokryté, ve skutečnosti pokryté bylo. „Pokud by si na to operátoři stěžovali u Evropské komise, šla by výzva do háje,“ přiznal Piecha. Ve druhé výzvě proto prý bylo mapování bílých míst provedeno opravdu precizně. K materiálu Českého telekomunikačního úřadu mohli tentokrát operátoři zasílat své připomínky.

Samotný Český telekomunikační úřad (ČTÚ) se však k výzvě vyjadřovat nechce. „Tato výzva jde zcela za ministerstvem průmyslu a obchodu a my ji nebudeme komentovat,“ řekl Blesk Zprávám tiskový mluvčí úřadu Martin Drtina. Důvodem, proč ČTÚ výzvu nechce komentovat, je dle slov mluvčího i fiasko první výzvy.

Ani operátoři o moc sdílnější nejsou. Mluvčí společnosti Vodafone Ivana Vejvodová Blesk Zprávám potvrdila, že zástupci telekomunikačního odvětví včetně Vodafonu poskytovali ministerstvu doporučení k textu výzvy. K finálnímu znění se však v tuto chvíli vyjadřovat nechce.

Zásadní změnou ve druhé výzvě je, že lze žádat o dotace i na takzvané aktivní prvky. To umožňuje i společnostem nabízejícím bezdrátové připojení se do výzvy zapojit. „Oproti první výzvě by tato už pro nás měla být přístupnější,“ souhlasil Petr Benýšek, jednatel společnosti Český bezdrát.

Zavádění rychlého internetu brzdí legislativa

„Bavíme se o 90 tisících domácností. Když si to rozpočítáte na přípojku, tak se domníváme, že miliarda, maximálně miliarda a půl bude stačit,“ vysvětlil Marian Piecha, proč je ve druhé výzvě zhruba desetinová částka oproti té první. Jakkoli mají být podmínky tentokrát otevřenější.

Podle Piechy bude záležet také na tom, jaká technologická řešení budou nakonec zvolena. „Samozřejmě preferujeme optický kabel,“ uvedl Piecha s tím, že v současnosti se i při výstavbě nového osvětlení nebo kanalizace rovnou pokládají chráničky na optické kabely.

Piecha přitom přiznal, že problém v zavádění rychlého internetu v ČR je i stavění samo o sobě, ať už jde o stavební zákon, nebo věcná břemena. Přitom právě státní podniky, jako je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nebo Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), vyměřují operátorům nejvyšší poplatky za umístění sítí. Postupným vyhodnocováním sběru dat se však zjistilo, že malí i velcí operátoři pokrývají území naší vlasti rychlejším internetem i bez dotací. 

Volby do Evropského parlamentu 2019

Informace Kandidáti Evropská unie Voličský průkaz Instituce Evropské unie Legislativní proces

Volby do Evropského parlamentu čekají České republiky v pátek a sobotu 24. a 25. května. Rozhodne se v nich o obsazení 705 křesel. Výsledky by měly být známé v neděli 26. května ve 23 hodin. Počet Europoslanců zeštíhlí o 46 kvůli odchodu Velké Británie.

Počtu českých europoslanců se tato změna ovšem nedotkne. Stejně jako před pěti lety si Češi vyberou 21 nových poslanců.

Blesk Zprávy zjišťovaly, kteří čeští europoslanci chtějí své pozice obhajovat.

Doporučujeme

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa