Zeman zamíří opět do Číny, čeká ho i Merkelová, prozradil šéf hradní diplomacie. A co Trump?
Zatím hlava státu sedí na Hradě či v Lánech a na velké výlety to moc nevypadá. Podle šéfa hradní diplomacie Rudolfa Jindráka (54) se ale na podzim vše změní. A prezident Miloš Zeman (73) se v airbusu zase rozletí po světě. Jaké cesty ho čekají, řekl Jindrák Blesku.
Vypadá to, že prezident bude ve druhém volebním období cestovat méně. Čím to?
„Platí obecné priority, které jsou dané v diplomaciích. Třeba, že první návštěvní kolečko je po sousedech. Tím se dává najevo významnost těch navštívených destinací. Ale pan prezident je ve druhém volebním období. Znamená to, že nemusí být spěch jako v prvním volebním období, kdy většinou ti státníci toho partnera neznají a je zájem se představit, ukázat. My to chceme dokončit letos. Začali jsme Slovenskem, pokračovali do Polska, tou třetí zemí bude Německo. Poněkud pracně ladíme termín, ale půjde o podzim. Pak budeme pokračovat do Rakouska a Maďarska, kam samozřejmě máme pozvání.“
Během německé návštěvy se plánuje i setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou?
„Ano, je to standardní.“
Před setkáním s kancléřkou se dopředu ladí témata, která mají být probírána, je to tak?
„Bývá to zvykem, když probíhají návštěvy. Já považuji návštěvu Německa už jen kvůli tomu, že jsem tam dlouho sloužil (Jindrák byl 8 let českým velvyslancem v Německu – pozn. red.), za velmi důležitou. I v současné situaci, kdy je Evropa ve stavu, v jakém je.“
Spíš se ptám proto, jestli nepanuje obava, že diskuze mezi prezidentem a kancléřkou bude poněkud živelnější.
„Ne, to ne. Samozřejmě, že jsou věci, které jsou citlivé, to je otázka migrace teď aktuálně. Na druhou stranu asi sama sledujete vývoj v Německu a vidíte, že i v této otázce tam dochází k velkým změnám oproti tomu přístupu třeba v roce 2015 (Němci zavádějí záchytná centra na hranici s Rakouskem a budou nelegální migranty vyhošťovat – pozn. red.).“
A co ta emoce mezi nimi?
„Emoce je zajímavá. Nechci být žádný merklolog, ale opravdu jsem asi měl nejvíce příležitostí z lidí v republice se s paní kancléřkou osobně setkat. Ona tu pozitivní emoci vůči Česku má, strávila tu několik měsíců v osmdesátých letech.“
A vůči Miloši Zemanovi?
„Ona rozlišuje lidi na úspěšné a neúspěšné politiky.Miloš Zeman je úspěšný politik, který vyhrál volby jak parlamentní, tak prezidentské, a to dokonce dvakrát. Ona uznává z tohoto důvodu i Viktora Orbána. Co ještě hraje roli: politická spřízněnost. Jenže Merkelové jsou bližší pravicoví politici a Miloš Zeman není pravicový politik. Jsem sám zvědavý, jaké to bude, a pamatuji si, jak to vypadalo loni na summitu NATO, kdy Miloš Zeman seděl u stolu na večeři a paní kancléřka k němu přišla, hezky se s ním zdravila a mluvila na něho česky.“
Pan prezident byl na významnější cestě naposledy loni v listopadu, a to v Rusku. Co bude ta dominantní cesta letos?
„Zaměřili jsme se na druhou polovinu letošního roku i kvůli nestabilní situaci ve vládě. Kromě toho Německa bychom rádi navštívili Čínu začátkem listopadu. Proběhne tam veletrh a největším zájmem je, aby se náš pan prezident sešel s čínským prezidentem.“
Pokud se nepletu, je to čtvrtá návštěva Číny, i čínský prezident byl tady. Dovedu si představit, že každá obchodní delegace, která se tam chtěla podívat, už tam byla přinejmenším dvakrát. Má to vůbec ještě význam?
„Určitě má. Jednak kvůli udržení jisté pravidelnosti setkávaní na vysoké úrovni. I západní politici se snaží jednou za rok do té Číny letět, a to jsme zpátky třeba u té kancléřky Merkelové. Zadruhé a zcela otevřeně tady byl nějaký problém, respektive to tak bylo interpretováno v česko-čínských vztazích…“
Narážíte na finanční skupinu CEFC Europe, po které tu zůstaly nesplacené pohledávky – ty musela vyřešit firma vlastněná čínským státem – a jejíž hlavní představitel Jie Ťien- ming zmizel a dodnes po něm není stopy?
„Já si myslím, že toto by měl být ten moment, kdy celou kauzu uzavřeme a oba prezidenti si potvrdí, že vzájemné vztahy jsou velmi dobré. Že nejsou narušeny.“
A co když to někdo bude interpretovat tak, že s sebou prezident bere jako vějičku celou delegaci jen proto, aby se s čínským prezidentem pobavil o zmíněné finanční skupině?
„To tak v žádném případě není. Důležitou součástí diplomacie jsou vztahy a vztahy mezi státníky jsou dle mého soudu prioritou. A jestli čínský prezident ví, kde leží Česká republika, a zná českého prezidenta jménem, tak by nebylo zodpovědné to nějak dál nepodporovat. Navíc prezident pojede na veletrh v Šanghaji a to jejich Expo bude poprvé importní. Tedy budou tam padat nabídky zahraničním firmám, aby se uplatnily na čínském trhu. Zatím ty aktivity byly spíše obrácené.“
V řádu jaké sumy by se pak tato spolupráce mezi čínskými a českými firmami mohla pohybovat?
„Čísla, která nemají racionální základ do detailu, bych se bál říkat.“
Narážíte na objem čínských investic v Česku avizovaný v minulosti, který se nenaplnil?
„Investice jsou za prvé běh na dlouhou trať, za druhé i čínské firmy leccos naslibují, a pak mají jiné priority.“
Jak do hloubky budou Si Ťin-pching a Miloš Zeman řešit situaci kolem CEFC a zmizelého poradce prezidenta Jie Ťien- minga?
„Pan prezident se musí rozhodnout, ale ze zkušenosti si myslím, že o tom nepadne ani slovo. Že to je vyřízená věc v tom smyslu, že do té firmy vstoupil čínský stát společností CITIC. A navíc aby čínský prezident s českým projednával nějaké položky účetní, to se, myslím, ani nehodí.“
Druhá významná cesta je do Izraele. Kdy má proběhnout?
„Jednáme intenzivně s izraelskou stranou, ale zřejmě půjde o poslední týden v listopadu či první týden v prosinci.“
Proč je pro pana prezidenta důležitý Izrael?
„On to několikrát vysvětloval. On obdivuje Izraelce, kteří dokázali vybudovat stát na poušti, a dnes jde o nejdemokratičtější zemi v tom regionu. A jestli jde o nějaký hlubší vztah, to je na osobní rozhovor s prezidentem.“
Předpokládám, že tam z jeho úst padnou nějaká silná slova o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma.
„Pan prezident asi potvrdí to, co už řekl. Ale ten postup, který je v současné době naplánován, je logický a je to tak i v pořádku. Už k otevření honorárního konzulátu v Jeruzalémě došlo před měsícem. Pan prezident by tam měl otevřít český dům. Zbytek je otázka dalších jednání. Pan prezident ví, že jsme součástí Evropské unie a jsou tam nějaké společné pozice. Nejsme Spojené státy, nejsme ani Guatemala.“
Prezident v září vynechá návštěvu OSN, proč?
„Byl tam čtyřikrát, nebo pětkrát dokonce a to téma, které každý rok zdůrazňoval, tedy boj proti terorismu a větší aktivity OSN, považujeme za řečené. Navíc ten letošní rok je v Česku výroční, takže se bude věnovat spíše těm domácím věcem.“
Co zdraví pana prezidenta? Jak ho zejména problémy s nohama omezují? Loni jsme se bavili o tom, že je třeba mapovat terén, po němž se pohybuje pěšky, aby nebylo nějaké překvapení.
„Ano, na každou cestu i nyní pojede dopředu tým, který prohlédne různé trasy, spočítá schody a podobně. Není žádné tajemství, že má pan prezident problém s chůzí, ale zase to není nic neuvěřitelně neobvyklého. Řeknu to takhle: odehrává-li se schůzka ve třetím patře a není k dispozici výtah, musíme hledat nějaké řešení, aby to bylo zvládnutelné.“
Jste kariérní diplomat. Jsou chvíle během vaší práce na Hradě, kdy si říkáte: do čeho jsem se to dostal? Například ve chvíli, kdy docházelo k otevřenému konfliktu mezi vládou a prezidentem republiky ohledně interpretace kauzy novičok.
„Já jsem neměl problém ani s loajalitou ani s tím, že bych měl jiný pohled na nějaké ty věci. Trochu znám informace, které se do tisku říci nemohou, znám souvislosti i časovou osu, na které to všechno probíhalo. Nemám problém si toto odůvodnit a myslím si, že pan prezident postupoval správně: že ta informace se někde objevila, a mě doma učili, že lhát se nemá.“
A nějaké jiné momenty, kdy jste měl pochybnosti?
„Každý člověk má, zejména v práci, která má nějaký význam a nějaké obtížnější momenty, chvíle, kdy si říká: ježíšmarjá, asi jsem něco udělal blbě, a podobně. Ty momenty pochybování o sobě tu jsou. Na druhou stranu, já dělám tuto práci celý život, snažím se ji dělat co nejlépe; tady asi za jiných podmínek než na ministerstvu zahraničních věcí. Myslím si, že ty možnosti tady jsou, a navíc ta síla toho prezidenta v zahraniční politice, ale to se týkalo i pana Havla i pana Klause, je na evropské poměry dost silná.
Jsou prezidenti, kteří opravdu jen kladou věnce, ale ten prezident tady opravdu nějak formuje zahraniční politiku, byť za ni zodpovídá vláda. I z mého pohledu je proto ta moje pozice naplněním, že člověk může prosazovat nějaké věci, které považuje za správné. Možná víc než náměstek na ministerstvu zahraničních věcí.“
Mimochodem, jak dlouho se my novináři budeme ještě ptát na schůzku prezidenta Zemana a amerického prezidenta Donalda Trumpa?
„Pro každou administrativu je návštěva nejvyššího činitele v Bílém domu prioritou. Pořád to zůstává někde vysoko na programu. Prezident Trump a Zeman se pozdraví, předpokládám, na summitu NATO v Bruselu (11. a 12. července – pozn. red.).“
Video: S prezidentem v Lánech - Angela Merkelová
Havla zvali a byl oblíbený mezi státníky - uměl se chovat jako prezident. To, co tam je teď - na Hradě, není prezident, je to buran z Horní Dolní. Proto ho nikde nechtějí, jedině vymetá Čínu a Rusko. Mohli by si to tam nechat a byl by od něj pokoj!