„Rektální alpinismus, Číňanům děláme rohožku.“ Ostrá slova z debaty o investicích Číny
Vyplatí se nám tanečky kolem miliardových čínských investic, nebo nám to „podlézání“ není k ničemu? O to se přeli během debaty v Praze třeba exministr zahraničí Jan Kohout nebo prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Moderátor debaty, bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář, se snažil držet své názory na uzdě, v rozhovoru pro Blesk.cz se ale rozpovídal i on.
Sliby megainvestic z Číny vyvanuly a zbyla jen realita. Růžové brýle, které mnozí kolem nastartování lepších vztahů s velmocí mnozí měli, spadly. Bilance vzájemného obchodu se totiž v podstatě nijak nezměnila. Čína stále do Česka vyváží téměř desetkrát více zboží, než putuje opačným směrem, navíc není mezi hlavními obchodními partnery.
Důležitější jsou pro Česko investice z Japonska nebo Jižní Koreje. Kolem těch ale tolik povyku nebylo. Přinesly přitom tisíce nových pracovních míst, zatímco Číňané jen skupují „hotové“ firmy, zaznělo mimo jiné na debatě pořádané Institutem pro politiku a společnost.
Exministr Kohout: Obrovská příležitost
Vystoupili však i zastánci obchodů s Čínou, kteří opakují, že jde o velkou příležitost. „Vítězem globalizace je do velké míry Čína. Tempo jejího růstu se nikterak nezpomaluje. Z našeho pohledu je to obrovská příležitost,“ uvedl někdejší ministr zahraničí Jan Kohout, který je aktuálně předsedou správní rady institutu, jenž má pomáhat s realizací konceptu Nové hedvábné stezky.
„ČR by se měla zamyslet, jak nového konceptu Hedvábné stezky využít, tedy i jak důsledněji prosazovat, aby se české firmy prosadily na čínském trhu,“ podotkl. Exministr Kohout přitom odmítl, že by ve své současné pozici „byl v čínských službách“. „Naši sponzoři jsou české firmy, které mají zájem o čínský trh. Můj zájem o Čínu vznikl v roce 2010 na Expu. Pochopil jsem, že v Asii leží budoucnost,“ uvedl ke svému angažmá.
Dlouhý oponoval čísly
„Nevím, jestli byla takovým vítězem té globalizace. Základy své moci položila na mimořádně kruté politice Mao Ce-tunga. Byla ekonomicky nejrozvinutější většinu z těch let od Krista do roku 2000. Při tom znovuzrození po roce 1980 se domnívá, že má právo stát se znovu supervelmocí,“ oponoval Kohoutovi prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, bývalý ministr průmyslu a obchodu, a přidal pár čísel.
„Nelíbí se mi, jak to Zeman zpolitizoval. V roce 2012 měla Čína vůči nám obchodní bilanci +11 mld. dolarů, v roce 2013 to bylo +10 mld. dolarů, v roce 2015 +15,4 mld. a o rok později +14,3 mld.,“ uvedl a dokumentoval tak, že Česko nemá ani po „restartu“ česko-čínských vztahů s nejlidnatější zemí světa lepší obchodní bilanci a stále tahá za kratší konec.
Petr Kolář: Čínské peníze nám za rektální alpinismus nestojí
Skeptický byl k pozitivům současného stavu čínských investic i bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář, který zvažoval, zda by se Miloši Zemanovi nepostavil v boji o Pražský hrad. Nakonec ale do prezidentských voleb nešel. Svou kritiku současného stavu vyjádřil v rozhovoru.
Blesk.cz: Vy jste během diskuze mluvil o tom, že se Vám vždy vyplatilo jednat s čínskou stranou jako rovný s rovným. Máte pocit, že to tak je nastavené i v české zahraniční politice?
Právě, že ne. Zdá se mi, že se podbízíme úplně zbytečně a ponižujeme sami sebe. To nám v očích Číňanů neprospívá. Vytváří se tady dojem, že čím více budeme vstřícní a laskaví a budeme si nechávat leccos líbit, tak že to tím bude pro nás výhodnější. Když se podíváme na statistiky, tak uvidíme, že to tak opravdu není. I v době, kdy ty vztahy politicky nebyly ideální, tak obchod normálně fungoval. Číňané jsou dobří obchodníci, ví, kdy se jim to vyplácí, a my k tomu nemusíme provádět rektální alpinismus, který jsme tady předváděli od prezidenta republiky přes nejvyšší ústavní činitele. V době, kdy máme politicky vztahy s Čínou nastavené na nejvyšší úrovni, tak to neznamená, že tady nějak obrovsky narostl obchod. A investice, nejsou úplně investice, spíš jsou to akvizice, nebo jak někdo trefně poznamenal 'dotace pro některé'.
Blesk.cz: Začalo to vše lobby Petra Kellnera, který se potřeboval v Číně prosadit? Politizovaní obchodních vztahů s touto zemí?
Petr Kellner má se svým byznysem v Číně legitimní zájem. Má zájem tam uspět. Obávám se, že někteří politici byli papežštější než papež. Začali to dostávat do roviny, která už nemůže být příjemná ani těm, kdo v Číně investují. Ono to nefunguje. Jasně, Home Credit (člen PPF Group vlastněné Petrem Kellnerem, pozn.red.) aby dostal celostátní licenci, tak nebylo vhodné dostávat se pro PPF s čínskou stranou do konfliktů. Ale to není jediný západní byznys v Číně. Není nutné kolem toho dělat to divadlo v té podobě, ve které jsme ho předvedli my.
Blesk.cz: Myslím tím spíš, jestli do toho Petr Kellner Miloše Zemana tak trochu nenamočil...
Myslím, že Miloš Zeman se do toho namočil do jisté míry sám. Chtěl se zalíbit a chtěl změnu kurzu. Chtěl ukázat, že je jiný a umí dělat tu velmocenskou politiku. Jeho přáním bylo, aby byl prezident, se kterým se budou bavit hlavy velmocí. Nejen Putin, ale i prezident Si a přál si i Donalda Trumpa. To mu zatím nevyšlo, třeba to ještě stihne.
Blesk.cz: Jednou z otázek spjatých s čínskými investicemi je i bezpečnost. V debatě zaznělo, že by mohla být úrodná spolupráce v oblasti letectví. Není to už na hraně právě v této otázce?
Už bych tam byl opatrný. Netvrdím, že čínské investice musí být vždy problém. Podívejme se na investici do švédského Volva. Sám jím jezdím už dlouho. Nezměnil jsem ji ani poté, co ji koupili Číňané. Ale jsou jisté oblasti, kde bychom měli být opatrní. Tam kde jde o technologie, bezpečnost, strategii...
Blesk.cz: Jak narovnat vztahy s Čínou, aby byli fér k českým podnikatelům i k Česku jako takovému? Kritici se nechávají slyšet, že investice jsou výhodné jen pro hrstku vyvolených...
Znamená to, aby se naše politická reprezentace pochlapila a snažila se vyznat v Číně. Měli by k tomu začít nejdřív přistupovat na základě našich vlastních zájmů a pokusit se o tom s nimi jednat. Například 'my vám sem pustíme určitý objem zboží, ale vy nám také'. Jistě by se o tom dalo alespoň jednat, já jsem z toho ten dojem zatím neměl.
Blesk.cz: Není tohle ale podmíněné i změnou na Pražském hradě?
Samozřejmě. Dost zásadně.
Blesk.cz: Stojí nám čínské investice za to?
Nestojí. Ale to neznamená, že se to nemůže změnit. Mám s Číňany osobní zkušenost, která vůbec není jednoznačně negativní. Teď se nám to určitě nevyplácí, ale pokud bychom k tomu přistupovali racionálněji a zodpovědněji, to může být z dlouhodobého hlediska zajímavé. Musíme změnit přístup. Oni využívají toho, jak jsme se jim nastavili. Buď ze sebe děláme rohožku a nastavujeme jisté části těla, nebo naopak se snažíme důstojně a sebevědomě prosazovat své zájmy.
To je důsledek příbuzenské plemenitby. Po souloži s matkou vzniká touha jít volit Zemana, potom vojedu ségru a ona ho jde volit taky.