Dalíkovi zpřísnili trest, po rozsudku utekl. „Úplný nesmysl,“ čílil se u soudu
Poražen a s hlavou sklopenou si vyslechl lobbista a někdejší pravá ruka expremiéra Mirka Topolánka (OSD) verdikt o zpřísnění trestu. Místo čtyřletého vězení mu po krátkém období svobody „zatnul tipec“ znovu pražský vrchní soud. Za pokus o podvod dostal Dalík pět let a pokutu 4 miliony korun. Verdikt poté odmítl jakkoliv komentovat a před novináři utekl.
Oči sklopené do dřevěné desky stolu na straně obhajoby. Pokud bojoval s emocemi, umě to Marek Dalík během vyhlášení rozsudku, podle kterého si má odpykat o rok více, skrýval. S kamennou tváří pak také odešel z budovy Vrchního soudu v Praze. Do smíchu, který se na jeho tváři byť sporadicky objevoval před začátkem jednání při konzultaci s advokátem, už mu ale rozhodně nebylo.
VIDEO: Takhle Dalík prchl před novináři:
Kauza kolem pandurů leží u soudů od roku 2012, táhne se už ale deset let, na což upozorňovali Dalíkovi obhájci. Tehdy si měl podle policie i soudu říct Dalík o astronomický úplatek půl miliardy korun za to, že bude Česko v zakázce na obrněné transportéry značky Pandur pokračovat. Podle Dalíka šlo o povolební lobbing a obchodní jednání.
Pandury prošly pod rukama Špidly, Grosse, Paroubka i Topolánka
Už v roce 2003 přitom nákup obrněných vozidel odsouhlasila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD). Koupit se jich mělo 240. Tendr pak vypsali jejich nástupci pod taktovkou Stanislava Grosse (ČSSD). Do něj se přihlásilo sedm firem. Ve finále zůstaly finská Patria a rakouský Steyr (součást americké General Dynamics) s pandury.
25. ledna 2006 rozhodla vláda Jiřího Paroubka (ČSSD), že vozy koupí od Steyru. Nakonec ale jen 200 za 23,6 miliardy korun. Poslední den ve funkci zakázku podepsal ministr obrany Karel Kühnl. Klid kolem nákupu byl ale jen rok a půl.
V prosinci 2007 rozhodl Mirek Topolánek (ODS), že obchod se Steyrem se konat nebude. Transportéry totiž nevyhověly testům. O této době obsáhle mluvil u soudu také Marek Dalík. Ten prý zalobboval u Kühnla, aby zakázku podepsal ještě on a nad případnými problémy si tak mohl umýt ruce nastupující premiér Topolánek, kterému radil.
„Během 8 měsíců jsem dospěl k tomu, že musím říct, jak to bylo od A do Z. Bez ohledu na to, že to nikdo nepotvrdí,“ řekl k tomu v úterý před soudem Dalík.
„Do prvního kontaktu s tzv. kauzou pandur jsem přišel těsně po volbách v roce 2006 v období, kdy ODS vyhrála volby, Mirek Topolánek byl designovaným premiérem. V tomto období se na mě obrátil člověk, který byl členem nejužšího poradenského týmu při předsedovi ODS. Měl na starosti energetiku a ekonomické otázky,“ přiblížil také.
„Vysvětlil jsem panu předsedovi Topolánkovi, že pokud to pan Kühnl podepíše, bude odpovědnost padat na vládu, která odchází. Další argument byl, že pokud to vláda nepodepíše, dojde k arbitráži. Což byla pro Topolánka černá můra. Kühnl poslední den ve funkci překvapivě ten kontrakt skutečně podepsal,“ popsal tehdejší události lobbista.
Úplný nesmysl, odmítl Dalík „úplatkářskou“ verzi
Zakázka se ale nakonec přeci jen i přes problémy uskutečnila. Ministr obrany Martin Barták podepsal smlouvu na dodání 107 pandurů za 14,4 miliardy korun v březnu 2009. O rok později se začaly objevovat informace, že během zakázky šla část peněz politickým stranám. Informace pramenily z výpovědí zaměstnanců firmy Steyr.
Proto se případem začala zabývat jak rakouská, tak česká policie. Jeden ze zaměstnanců pak mimo jiné vypověděl, že Marek Dalík v listopadu 2007 požadoval 18 milionů eur (půl miliardy korun) za to, že ČR bude pokračovat v nákupu pandurů. Dalík to označil za „úplný nesmysl“. Dalík byl zadržen v říjnu 2012, do vězení poprvé nastoupil 1. září 2016.
Mám obavy, že se jedná o spravedlnost typu Janoušek a pod.