Exvelvyslanci o Trumpovi: Udělat Ameriku znovu skvělou? Spíš směšnou
Trojice bývalých českých velvyslanců v USA má rozdílné názory na nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten je v úřadu už dva měsíce. Michael Žantovský s Petrem Kolářem jsou k nástupci Baracka Obamy spíše kritičtí, Alexandr Vondra chce s hodnocením počkat a zdůrazňuje, že zatím jde jen o slova, méně o činy. Podle Koláře by pro USA bylo nejlepší, kdyby Trump odešel a prezidentem se stala jeho „pravá ruka“ Mike Pence.
Pence by byl podle Koláře jedním z nejlepších amerických prezidentů. Téměř jistě se jím ale viceprezident USA na úkor Donalda Trumpa nestane. Svržení prezidenta se totiž v historii Spojených států ještě neodehrálo. Trump by musel odstoupit sám.
„U prezidenta Trumpa je to z mého pohledu ‚fakeové‘ heslo. Je to čirý populismus,“ zkritizoval Trumpovo motto Make America Great Again (Udělejme Ameriku opět skvělou). „Spíš to vypadá, že ji chce udělat směšnou, jak doposud nebyla. Jako když hraje někdo squash a neumí to, mlátí do toho míčku a on ho občas praští zpátky. Amerika s prezidentem Mikem Pencem by byla jednou z nejlepších. ike Pence by pro mě byl jedním z nejlepších prezdientů, kterého bych si uměl představit,“ dodal Kolář, který působil ve Washingtonu jako velvyslanec v letech 2005 až 2010, tedy za prezidenta Bushe mladšího a Obamy.
Podívejte se na komentář Petra Koláře:
Za nadějnou má ale sestavu ministrů a poradců kolem Donalda Trumpa. Ocenil angažování jednoho z největších kritiků Ricka Perryho. „Ten ho označil za vřed v republikánské straně,“ poznamenal diplomat.
Vondra: Trump nestojí mimo systém jako Babiš
Alexandr Vondra pak poukázal na to, že Trump zatím více mluví, než podniká skutečné kroky. S jeho hodnocením by proto ještě počkal – i proto, že Trump se nejdřív musí vyrovnat s opozicí ve vlastní straně, tedy mezi republikány.
„Trump taktizuje. Šel do toho jako outsider, ale nešel jako Babiš mimo systém. Šel do primárek strany a vyhrál. Přestože má dva roky podporu v obou komorách Kongresu, tak on se musí s částí republikánů srovnat, protože část ho nemůže vystát. Nominace (ministrů a poradců) jsou přesně o tom sjednotit vlastní stranu. Ty první počiny budou spíš domácí politika,“ míní bývalý ministr obrany, který působil jako velvyslanec v USA v letech 1997–2001. Zažil tedy George Bushe staršího a Billa Clintona.
Podívejte se na komentář Alexandra Vondry:
„Zas tolik se toho nestalo, ale on mluví. Tak trochu pokračuje v kampani. Mediální prostředí je pro republikána ve světě nepříznivé. Prostě se na něj vrhnou, nepřejí mu to. Teď je to vyštengrované tím, že on přilévá svou rétorikou olej do ohně. Soudit ho je ještě příliš brzy. Fakticky si myslím, že ty kroky, které zatím učinil, tak pro mě je to mix kroků a výroků, které jsou v pořádku, a mix těch, které jsou chybné,“ komentoval Trumpovy dva měsíce ve funkci Vondra.
Největší otázkou bude podle bývalého ministra obrany, co bude s NATO. Trump kritizuje Evropu, že neplní své finanční závazky a má podle Vondry pravdu. Zároveň ale Evropané ani nechtějí více přispívat. „Devadesát procent Němců si nepřeje zvyšovat vojenské výdaje, a který německý politik s tím něco udělá? Měli bychom si zamést před vlastním prahem,“ zdůraznil.
Co politik, to názor. Podle europoslance Macha není Donald Trump žádnou hrozbou, podívejte se na video:
Žantovský: Trump příliš mluví
Michael Žantovský se zase nevyhnul srovnání Trumpa s českou hlavou státu. „Jeden z varovných signálů je, že to vypadá, že ty svoje ministry a poradce příliš nevnímá, neposlouchá. Souhlasím, že Tillerson, Pence jsou lidé s kvalifikací, znalostmi a rozvážností. Ale jestli se to odráží na prezidentu Trumpovi, to bych neřekl. Známe jiné takové. Jemu co přijde na jazyk, to řekne, akorát u prezidentů nenukleárních velmocí to není takový problém,“ narážel na českou hlavu státu Žantovský. U prezidenta, který má kód k atomovému kufříku, už to problém je, dodal.
Okomentoval také nedávnou návštěvu Angely Merkel v Bílém domě, kdy Trump nepodal na žádost fotografů německé kandléřce ruku. „Ať se na mě Donald Trump nezlobí, ať to bylo s tím handshakem jakkoliv, tak to bylo zbytečné. Je to věc, která nic nepřináší. Signalizuje nedorozumění nebo nepřátelství a tomu se prezident vyhne, pokud může. A on se tomu nevyhýbá, což mě znepokojuje,“ poznamenal velvyslanec ve Spojených státech v letech 1992 - 1997.
Východ Ukrajiny ztracen na desetiletí
Řeč se během debaty točila také kolem situace na Ukrajině. Vondra, známý kritik Obamovy administrativy, je přesvědčen, že reakce Spojených států byla v otázce anexe Krymu nedostatečná. „Rusko čas od času někoho anektuje. To z dějepisu známe. Se souhlasem Hitlera anektovalo tři baltské státy a desítky let to všichni uzávali. Jediný, kdo to neuznal, byl americký Kongres,“ řekl Vondra s tím, že doufá, že ani anexi Krymu americký parlament neschválí.
„Když jsem tam byl krátce po volbách, setkal jsem se speech writerem (autorem proslovů) prezidenta Reagana. Vysvětloval nám, co se teď stane. Řekl – víte, my máme problémů hodně. První prioritou bude porážka IS, druhá zatlačit Čínu zpět do patřičných mezí. Třetí problém už si dovolit nemůžeme, takže s Putinem se musíme domluvit. Mně to znělo trochu jako Chamberlain s Deladierem,“ přisadil si v otázce Ukrajiny Kolář, který označil Trumpa za egomaniaka.
„On se usmál s pochopením, a řekl, že si to zkrátka nemohou dovolit. To byl moment, kdy jsem znejistěl. Od té doby to sleduji s větším zájmem. Nejsem ve stavu panického strachu, ale jsem mírně znervózněn,“ dodal. „Ta půlka - Krym a Donbas - je ztracená na desetiletí,“ uzavřel Vondra.
Nezajímá mne, co tihle panáčkové říkají, ale podle vzteklého kvičení zdejší levácké lůzy asi mluví dobře