Méně skládek, žádá EU. Každý Čech přitom „nadělá“ půl tuny odpadků ročně

Před třemi roky připadly na jednoho Čecha ročně zhruba 3 tuny veškerého odpadu ročně, tedy i zbytků ze stavebnictví nebo těžby. O rok později už to ale bylo 3,5 tuny. A to včetně nebezpečného odpadu, i ten se mezi lidi rovnoměrně rozpočítává. Celková produkce odpadků pak vzrostla v roce 2015 na 37 milionů tun. Co se týká odpadků z domácností, tzv. komunálního odpadu, každý Čech má na svědomí ročně zhruba půl tuny. A právě tuto položku si chce EU pohlídat v otázkách recyklace a skládek.

Podle Eurostatu recyklovalo Česko v roce 2014 jen čtvrtinu z komunálního odpadu neboli odpadu vytvořeného domácnostmi, zatímco více než polovina končila na skládkách. V roce 2030 by mělo 70 % odpadů z domácností směřovat k recyklaci, na skládky pak pouhých 5 %.

Takto jsme na tom v porovnání s ostatními zeměmi EU:

V roce 2014 recyklovalo Česko jen 25 % odpadů, na skládky naopak putovalo 56 % nevyužitých věcí a materiálu. | Evropský parlament, Eurostat

Odpadu vyprodukuje Česko celkově 32 mil. tun ročně

Podle celkové statistiky ministerstva životního prostředí bylo z celkových 32 milionů tun veškerého vyhozeného materiálu znovu využito 83 %, ať už se jednalo o komunální odpad, nebo třeba o odpad ze stavebnictví nebo těžby. Skládky pohltily jen 10 % nepotřebných věcí. Tak alespoň hovoří údaje ministerstva za rok 2015.

Z této statistiky jasně plyne, že velký problém má Česko právě s recyklací odpadků z domácností. Příštích 13 let se tak máme co činit. Pětiprocentní hranici skládkování odpadů z domácností, kterou nastavili europoslanci, máme totiž zatím v nedohlednu.

Naopak v klidu může být nejlepší evropský recyklátor Německo a spolu s ním také Dánsko, Švédsko, Belgie, Nizozemí, Rakousko a Estonsko. Alespoň co se týče skládek, ani jedna ze zemí ale nedosahuje podle údajů evropského statistického úřadu potřebného podílu recyklace.

Podíl na tvorbě odpadů v EU: Nejvíce ho produkuje stavebnictví a těžba uhlí a kamene. | Evropský parlament, Eurostat

Směrnice o recyklaci, ale také plýtvání jídlem

Odpadový balíček, jak se čtveřici směrnic zjednodušeně říká, ale není jen o skládkách a recyklaci. Týká se také zbytečného plýtvání jídlem nebo omezení odpadu znečišťujícího moře.

„To, co máme před sebou, je balíček, díky němuž se chceme postavit zásadní výzvě. Chceme vytvořit nový model průmyslu. Model oběhového hospodářství. Aby se udržitelný rozvoj stal pákou pro konkurenceschopnost. Nejde jen o opětovné využití surovin, ale vytvoření oběhu, že ty výrobky budeme používat po celou dobu jejich životního cyklu,“ vysvětlila zpravodajka směrnic v europarlamentu Simona Bonafé, italská poslankyně.

Podívejte se na nejpodstatnější informace na videu Evropského parlamentu:

S českými titulky zde:

„Výrobci si musí vzít svůj výrobek zpět a musí se postarat o to, jak bude tento výrobek dále použit. Je to zásadní změna. Musí se podílet všichni, i spotřebitelé a podniky,“ dodala.

Takzvanými stínovými zpravodaji byli navíc i čeští europoslanci Miroslav Poche (ČSSD) a Pavel Telička (za ANO). Oba dva směrnice chválili. „Bude to mít ohromný průmyslový, ekologický a sociální dopad,“ shrnul stručně Telička a vyzval během jednání k podpoře materiálů.

„Pokud chceme lidem zajistit prosperitu, budeme muset projít celou řadou změn, ne-li revolucí. Klíčovou změnou bude změna pohledu na odpad, který se musí stát zdrojem,“ řekl pak poslancům Poche. „U skládkování mohou dostat možnost až pětiletého prodloužení státy, které nyní skládkují více než 65 %,“ dodal pro Blesk.cz. To by se podle Eurostatu mohlo týkat Řecka, Kypru, Malty, Lotyšska nebo Rumunska. Česko už je s 56 % pod touto hranicí. „Změna přístupu k využívání zdrojů je dnes naprosto nevyhnutelná,“ dodal Poche.

Plať za to, co vyhodíš: Brabec chce zrušit plošné poplatky popelnic, novela vázne

Europarlament tak tlačí na země nejen aby více recyklovaly, ale také třídily, opravovaly a znovu využívaly materiály tak, aby bylo docíleno tzv. oběhového hospodářství, tedy nikdy nekončícího kolotoče materiálů.

MŽP: Třídíš? Dostaneš zaplaceno

Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) bude především na obcích, zda nebudou jejich obvytelé ukáznění, a pak budou platit skládkování, nebo namotivuje lidi ke třídění a recyklaci, a pak dokonce zaplacenou dostanou ony.

„Za komunální odpady vznikající v našich domácnostech, tedy od občanů, nesou plnou odpovědnost obce. Do budoucna tomu nebude jinak. Jen si každá obec bude muset udělat finanční analýzu, zda se jí vyplatí nadále skládkovat a platit za skládkovaný odpad nebo zda bude třídit a za vytříděný odpad, který lze dále recyklovat získá naopak zaplaceno,“ vysvětlil pro Blesk.cz ředitel odboru odpadů na ministerstvu Jaroslav Manhart.

Igelitky zdarma skončí: Poslanci zpoplatnili tašky i v obchodech s oblečením

Motivací pro lidi by měly být dostupné kontejnery na třídění v kombinaci s nastavením poplatků za odpady. „Obce se nesmí dostat do područí skládkových firem, jejichž cílem není třídit a recyklovat, ale jen bezbřeze „plnit díru do země. Potravinové, textilní, stavební odpady nebo bioodpady jsou dnes již součástí české strategie pro předcházení vzniku odpadů i plánu odpadového hospodářství. Cílem MŽP je rovněž u obalových odpadů ve formě odnosných plastových tašek snížit spotřebu a zamezit tak znečišťování životního prostředí,“ dodal Manhart.