Ze čtyř druhů věznic budou v Česku jen dva. Má to pomoci snížit recidivu

Dolní komora upravila ve vládní předloze postup umístění pachatele do jednoho ze tří nových typů oddělení, které odliší způsob zabezpečení. Rozhodoval by o něm sice ředitel věznice, případné odvolání pachatele by ale řešil trestní soud, nikoli generální ředitel Vězeňské služby. Soudům podle vládní novely zůstane pravomoc posílat odsouzené do jednoho ze dvou typů věznic.

V Česku nyní existují věznice se zvýšenou ostrahou, ostrahou, dozorem a dohledem, přičemž o zařazení pachatelů do jednotlivých typů věznic rozhodují výhradně soudy. Ministerstvo upozornilo na to, že soudci přistupují k zařazování odsouzených rozdílně, takže obdobně rizikoví pachatelé se stejnou délkou trestu a stejnou charakteristikou osobnosti končí v různých typech věznic.

Česko nemá kam dávat vězně, na každého vychází jen 3 metry. Co s tím?

Do věznice se zvýšenou ostrahou by se podle novely dostali pachatelé s výjimečným trestem, členové organizovaných zločineckých skupin, pachatelé s minimálně osmiletým trestem za zvlášť závažný zločin nebo lidé odsouzení za úmyslný trestný čin, kteří utekli z vazby či z výkonu trestu. Těmto vězňům by Vězeňská služba nemohla povolit vycházky z věznice ani přerušení výkonu trestu. Ostatní odsouzené by soudy posílaly do věznic s ostrahou.

Za největší vězeňské povstání v naší historii může amnestie: Povstalci chtěli ostatní vězně upálit

Na rozhodnutí o umístění do konkrétního oddělení věznice by se podílel vychovatel, speciální pedagog, psycholog i sociální pracovník. Praktický stejný postup by platil i pro přeřazování vězňů.

Poslankyně TOP 09 Gabriela Pecková neprosadila svůj návrh, aby se pohlavní zneužívání dostalo do seznamu trestných činů, za jejichž neohlášení hrozí až tři roky vězení. Argumentovala ochranou dětí před těmito zločiny.

Podívejte se, jak to vypadá v Pankrácké věznici