Závěrečná bitva Michalákové o děti: „Ponižující,“ hlásí od soudu Chalánková

Autor: Jaroslav Šimáček - 
25. května 2016
18:35

Eva Michaláková se v Norsku dočkala začátku soudu, který projedná její odvolání proti zabavení rodičovských práv k synům (11 a 7) a proti adopci mladšího Davídka. Přímo do norského Hokksundu vyrazili Michalákovou podpořit právník Pavel Hasenkopf a také poslankyně Jitka Chalánková. Ta v rozhovoru pro Blesk.cz sdělila čerstvé informace od norského soudu. A postěžovala si na nedůstojné podmínky.

20. května uplynulo přesně pět let od doby, kdy byli synové Denis a Davídek odebráni v Norsku české matce Evě Michalákové sociální službou Barnevernet. 

Michaláková dnes dle ČTK uvedla, že je připravena bojovat s norskými úřady tak dlouho, dokud děti nezíská zpátky, a nejraději by se prý s nimi vrátila do Česka. „Ale vzhledem k tomu, že exmanžel se staví proti tomu, abych se vrátila do Česka, tak samozřejmě musím přijmout i tu druhou možnost: zůstat v Norsku a spolupracovat s Barnevernetem a s psychologem, aby soudní systém povolil to, aby se děti vrátily k rodině,“ uvedla Michaláková.

Čerstvé informace od norského soudu: Nedůstojné jednání a změna soudkyně

Na případ upozornila na jaře 2014 dnešní místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková, která dlouhodobě kritizuje severské systémy péče o ohrožené děti. Společně s právníkem Pavlem Hasenkopfem a také s europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) žádala, aby mohli být jednání v Hokksundu osobně přítomni. Norské soudy jim to ale nepovolily. Chalánková přesto do Norska vyrazila.

Paní poslankyně, jak to dnes v Norsku dle vašich informací vypadalo?

„Před chviličkou jsme vyšli z budovy soudu s paní Michalákovou, jejím tatínkem, norskou advokátkou a panem Pavlem Hasenkopfem. Bylo to úmorné jednání od devíti hodin do sedmnácti. Bylo to i nedůstojné, co se týká podmínek jednání. Bylo tam hrozné horko pro všechny, a přesto na to nikdo nereagoval. Dokonce nedostali ani dostatek pití, vody uvnitř sálu. To mi připadalo opravdu ponižující a vyčerpávající.“

Vy však osobně nemůžete v soudní síni být, že?

„Co se týká dnešního jednání, tak nám s panem Hasenkofpem zamítli býti přítomni v jednacím sálem a máme zprostředkované informace od paní Michalákové. Zamítnutí bylo oznámeno včera, v pondělí jsme se dozvěděli jak my, tak paní Michaláková a její advokátka, že je změna v osobě soudce. Paní Michaláková při jednání znovu požádala, jestli bych tam mohla být přítomna, nicméně toto zamítli. Bylo ale určitě dobře, že jsme tam byli, v krátkých přestávkách jsme určitě mohli konzultovat s paní Michalákovou, mohli jsme ji podpořit a myslím si, že to bylo velice potřeba.

Dnes vypovídali napřed Barnevernet, advokát Barnevernetu, odpoledne vypovídala paní Michaláková, její advokátka a částečně pan Michalák a jeho advokáti. Ti ještě snad mají vypovídat. Co paní Michalákovou rozrušilo, bylo časové omezování jejího vystoupení, to znamená, že protistrany měly podle jejího časového odhadu podstatně více času. Když chtěla třeba předložit nějaké fotografie, jak se o děti starala, jak chodili na společné akce, tak to jí nepovolili, že na to není dostatek času. To je takové docela zvláštní.“

Maximální doba projednávání je dle nové norské soudkyně 4 týdny. Čekáte, že rozhodnutí padne dříve?

„Domnívám se, že oni využijí tyto čtyři týdny. Chtěla bych být potěšena, kdyby tomu mělo být jinak. Počítáme ale s dalším bojem. Dneska tam také byla ještě na přetřes otázka stejná, jako když jsem byla na jednání s Barnevernetem, kdy žádali po matce, abych nechala vystavit chlapcům pasy, a matka toto odmítá i s vysvětlením mezinárodně-právním, proč to možné není. Snad se paní Jáčová z velvyslanectví odhodlá promluvit a zítra tedy vysvětlí, jak to vlastně ve skutečnosti je, protože ty pasy jsou majetkem ČR a není možné, aby je někdo jen tak vydal cizím státním příslušníkům. Jsou to čeští státní občané a ČR je majitelem těch pasů, nikoli někdo jiný.“

Jak zvládala průběh prvního dne soudu paní Michaláková?

„Podle mě ona je velice dobře připravená, k tomu ještě přispívá i takové velmi jemné a odborné smýšlení, protože teď složila i zkoušky z ošetřování dětí se zdravotními poruchami a zvýšenými potřebami v té školce, dělá něco jako asistentku, vychovatelku ve školce, kde pracuje. Opravdu má i odborné znalosti a to je velice, velice dobře.

Je hlavně statečná, soustředěná, samozřejmě se bojí, protože jí na chlapcích záleží. A rozhodně bude ráda, že se jednou dozví, jak o ně bojovala. To je také strašně důležité, aby najednou nepřišli v 18 letech a neřekli, jako se v jiných případech může dít: ‚Maminko, tys ale za nás nebojovala. My jsme nevěděli, že máš o nás zájem.‘ Tam je totiž to, že ty vzkazy, že třeba chlapci nemají zájem o schůzky s matkou, to nikdo nikdy neslyšel, jsou to zprostředkované informace dokonce prostřednictvím psychologů, kteří psali ty posudky. Nikdo nikdy nic takového nedoložil, neslyšel ty chlapce, to není nijak verifikované.“

Změnil se dle vás nějak přístup norského Barnevernetu od doby, kdy je o případ takový zájem a proti Barnevernetu se často protestuje?

„Věřím, že tento případ pomohl i k tomu, že norská ministryně pro děti, rodinu paní Solveig Horne zadala vypracování auditu, který má zmapovat činnost Barnevernetu, dokonce vytvořit přešetření případů, které ukazují nějaké nejasnosti a třeba i přešlapy této služby Barnevernet. Z auditu, který máme kompletně k dispozici a překládáme si ho, vyplývá, že tam je problém v tom, že Barnevernet si najímá na spoustu posudků a činností soukromé organizace a potom už uznává jejich stanoviska, aniž je přezkoumává. To je opravdu vzhledem k té finanční motivaci velmi nebezpečné.

To je jedna věc uvnitř Norska jako takového. Pak zde ještě dojde k účinnosti Haagské úmluvy o vzájemném uznávání soudních rozhodnutí, to zatím vůbec nebylo k dispozici. A proto se tak špatně komunikovalo s Norskem, protože oni si tady rozhodují o českých občanech, ale vůbec neberou v potaz státní příslušnost. To už i ta norská vláda uznala – už dvakrát dokonce, i v prosinci – že budou muset vzít v potaz i vazby těchto dětí na širší rodiny v zemích původu, což se týká přesně Michalákových.“ 

Michaláková i její příbuzní bez informací o dětech

Norská sociálka odebrala bratry Michalákovy jejich rodičům kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání, a dokonce i fyzického týrání. O zbavení rodičovských práv u Evy Michalákové rozhodly norské úřady loni na podzim, proti dání mladšího syna k adopci protestuje i exmanžel Michalákové Joseph Michalák, kterému byla rodičovská práva ponechána. „O dětech bohužel v této době informace žádné nemám,“ uvedla dnes také Eva Michaláková. 

Petiční výbor na podporu návratu dětí Michalákových do ČR nedávno uvedl: „Přestože žádné z obvinění, která proti rodině postupně vznášeli úředníci norské sociální služby Barnevernet, se nepotvrdila a děti mají a vždy měly, stejně jako jejich rodiče, pouze české občanství, už pět let vyrůstají odděleně ve dvou norských pěstounských rodinách bez možnosti kontaktu se svou vlastní rodinou.“

„Poslední dva roky Barnevernet pod různými záminkami vytrvale odmítá umožnit kontakt se starším Denisem, který je pěstouny prokazatelně manipulován a rodina se navíc na základě útržkovitých zpráv bojí o jeho zdravotní stav. Se svým mladším synem se viděla Eva Michaláková naposledy loni v srpnu, a to pod policejním dohledem, odůvodněným údajnými obavami z únosu. O schůzky opakovaně žádali i dědeček a babička chlapců, jejich teta, bratranec a sestřenice,“ prozradil výbor.

Ani dědečkovi ale nebyly schůzky umožněny s tím, že je starší Denis zaneprázdněn ve škole a že schůzky ostatně nelze umožnit, dokud běží soudní řízení. Ostatní příbuzní se prý nedočkali reakce od norských úřadů vůbec. „Rodina se samozřejmě snaží doručit chlapcům alespoň dopisy a dárky, o jejich dalším osudu jí není nic známo,“ dodává Petiční výbor.

Zeman: Z mé strany je odpracováno

Proti Barnevernetu se v minulosti několikrát ostře vymezil prezident Miloš Zeman, který v pořadu Blesk.cz S prezidentem v Lánech norskou sociálku přirovnal dokonce k nacistickému programu na převýchovu dětí Lebensborn.

Navrhl také předložit mezinárodní smlouvu s Norskem o vydávání dětí s českým občanstvím. „Nevím, jestli to víte, já už jsem asi před 14 dny poslal panu Hamáčkovi návrh smlouvy, takže z mé strany je odpracováno a všechno ostatní je na těch druhých,“ řekl ve středu Zeman novinářům po jubilejním 200. Žofínském fóru.

Video Zeman kritizoval norské „gangstery“: Unášejí naše děti - Blesk TV

 

 

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Koronavirus

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

sendrasak ( 27. května 2016 07:43 )

Když chtěla třeba předložit nějaké fotografie, jak se o děti starala, jak chodili na společné akce, tak to jí nepovolili, že na to není dostatek času. Asi jim chtěla ukázat ty záchodové fotografie.

e.44 ( 27. května 2016 01:51 )

Není pro dítě větší katastrofa, než být u pěstounů v Norsku. Něco si o tom zjisti. Z těch co se dožijí dospělosti (nejsou prodány na orgány, utýrány, nespáchají sebevraždu, ....), je jen 15% schopných normálního života. Z těch ostatních jsou kvůli tomu, že si je tam pěstouni přesouvaj mezi sebou jako věc, nebo třeba proto, že jsou dávány i pedofilním homosexuálním párům, alkoholici, feťáci, kriminálníci, prostituti, psychicky narušené trosky, ..... Bohužel pěstounská péče v Norsku je kšeft ve kterém je dobro dětí až na posledním místě.

sendrasak ( 26. května 2016 21:37 )

Pokud kluky vrátí, bude to pro ně karastrofa, navíc starší z chlapců je ve věku, kdy soud bude přihlížet i k jeho přání.

minehava ( 26. května 2016 08:26 )

Každá matka musí šílet z pomyšlení, že norské úřady nezajímá, komu dávají ukradené děti. To pomyšlení, že pokud je živý, může být zneužívaný pedofily, musí být pro p. M. hrozné. Když už nic jiného, úřady by Denise měly ukázat, pokud netají a nepodílí se na vraždě.

minehava ( 26. května 2016 08:22 )

Ano, souhlasím, to jak se k případu vyjadřovala Marksová bylo na žalobu. O líném Kapitánovi a ministrech zahraničí, posraných z norského plynu a norských fondů nemluvě.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud