„Každý se může stát terčem teroru,“ varují europoslanci. A zmínili migranty
Volání po euroboji proti teroristům, po rozlišování mezi uprchlíky a skutečnými teroristickými hrozbami. A také varování, že se terčem teroru může stát v Evropské unii kdokoli. Tak vypadala debata europoslanců o terorismu, při které padla i řada návrhů na nejrůznější opatření. Vystoupil mimo jiné šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, který opět varoval před svalováním viny na migranty.
Po útocích v Paříži dál obchází strach Evropou. Obavy z toho, kdy a kde udeří teroristé příště, jsou takřka hmatatelné. Europoslanci se tentokrát sjeli do Štrasburku, aby právě o hrozbě terorismu rokovali. „Děsivé obrázky útoků v Paříži budeme mít ještě dlouho v hlavě. Tolik obrázků mrtvých mladých lidí, kteří přišli o život při koncertu, v restauraci či na ulici,“ posteskl si nizozemský europoslanec Jeroen Lenaers.
„Jsem smutná za francouzské matky, jejichž děti byly zavražděny v Paříži, ale i za tisíce matek ze Sýrie, Tuniska, Mali,“ poznamenala španělská europoslankyně a socialistka Elena Valenciano, podle které nyní potřebujeme sjednocenou Evropu více než jindy. „Boj proti terorismu, džihádismu musí být neúprosný a globální,“ souhlasil lucemburský ministr práce a pro přistěhovalectví Nicolas Schmit.
„Paříž byla útokem na nás na všechny,“ poznamenal Brit s pákistánskými kořeny Afzal Khan, který mluvil o návrhu zřídit společné evropské protiteroristické středisko, na jehož provoz by dohlížel Europol. Vedle toho varoval i před šířením nenávistných nálad ve společnosti. „Muslimové nejsou nepřátelé. V Evropě i jinde ve světě jsou našimi spojenci,“ poznamenal také Khan.
„Teroristi ETA zabili mého bratra a jeho manželku,“ vzpomenula španělská europoslankyně Teresa Jiménez-Becerril Barrio. „Abychom byli svobodní, nejprve musíme být naživu... Všichni se můžeme stát oběťmi terorismu. Ale já se nebojím. Nechci jim však dát svůj život,“ dodala.
A polský europoslanec Michal Boni souhlasil: „Každý z nás se může stát terčem útoku, terorismus je veřejným nepřítelem nás všech.“
Jako čestný host vystoupil před europoslanci italský prezident Sergio Mattarella. „Evropa je zraněna. Brusel, Kodaň, Londýn, Madrid, Paříž trpí bolestnými ránami na našem evropském těle, které lze těžko zahojit,“ podotkl a vzpomenul na teroristické útoky v těchto metropolích.
Je prezident a Prezident. Italská elegance S. Mattarelly: Dámy poslankyně, pánové poslanci, dobrou práci ve službách Evropy a ve službách míru
— Martina Dlabajova (@Mdlabajova) 25. Listopad 2015
Přitvrzení na hranicích. A Schengen v kómatu
V případě možných opatření se často objevovalo především volání po tom, aby Evropa přitvrdila na hranicích. Zmiňovala se i nutnost povinných kontrol všech pasů. Tedy také u Evropanů, protože se řada z nich vrací z boje za ISIS.
„Musíme zachovat při životě ducha Schengenu,“ vyzval však ve svém projevu Jean-Claude Juncker a upozornil, že schengenský systém volného pohybu se nachází v kómatu. Podle něj je ale třeba, aby byl znovu vzkříšen. Jinak prý přestane dávat jednotná Evropa smysl.
V rámci překonávání hranic a cestování se pak debatovalo také o zavedení jmenných seznamů cestujících v letecké dopravě. Nejen při letech mimo Schengen, ale při všech. Europarlament toto opatření roky blokoval kvůli údajným rozporům s lidskými právy, jenže zoufalá situace si žádá i řadu ústupků.
Teroristé a uprchlíci
Řecký eurokomisař Dimitris Avramopoulos promluvil také o vazbě mezi migrací, náboženstvím a terorismem. „Musíme zcela oddělovat ty, kdo potřebují mezinárodní ochranu, a ty, kdo chtějí ohrozit naše základní hodnoty. To jsou přesně ti lidé, před kterými prchají uprchlíci. Téměř všichni pachatelé útoků na evropské půdě v poslední době byli občané EU,“ upozornil Avramopoulos s tím, že současná doba podle něj přeje černobílému myšlení.
„Neměli bychom nějak stigmatizovat imigranty,“ uvedl chorvatský europoslanec Andrej Plenkovič. Zmiňovala se však také potřeba zaútočit na financování terorismu. „Uprchlíci, to nejsou ti, kteří obchodují s ropou za ISIS,“ uvedla europoslankyně Valenciano.
O vytvoření evropské koalice proti ISIS mluvil šéf frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu Guy Verhofstadt. „Když Američané neudělají nic, tak se nic nestane,“ uvedl s tím, že Evropa zkrátka musí jednat.
Problémy uvnitř EU a odklepnutý rozpočet
Dalším propíraným problémem však byla i prevence radikalizace. Europoslanci debatovali o radikalizaci mládeže a náboru evropských občanů do teroristických organizací. V europarlamentu tak padaly výzvy k investování do vzdělávání a také sociálního začleňování, k zaměření se na vyloučené lokality.
To však bylo vodou na mlýn kontroverzní francouzské europoslankyni Marine Le Pen, která jako hlavní problém určila „hloupou politiku masivního přistěhovalectví“. Hlavním problémem a podhoubím pro terorismus jsou podle ní uzavřené komunity přistěhovalců.
„V mešitách po celém kontinentě probíhají radikalizace," varoval lucemburský europoslanec Frank Engel a vyzýval, aby se nebojovalo proti těm, kteří se snaží najít v EU útočiště, ale proti nebezpečí, které zde již je. Zazněla však i nedávná slova francouzského prezidenta Vallse „Nebyla to Francie, která řekla: ‚Přijďte!‘ Už nemůžeme přijímat v Evropě více uprchlíků, to není možné.“
Vedle toho si však europarlament schválil kompromisní návrh unijního rozpočtu na rok 2016. Jde o doposud největší rozpočet, jaký EU měla, uvádí ČTK. S částkami 155 miliard eur (4,2 bilionu Kč) v závazcích a 143,9 miliardy eur (3,9 bilionu Kč) v platbách.
