Velká pirátská svatba: Bartoš si vzal „kněžku chaosu“, hrála mu Znouzectnost
17. listopadu se po Praze odehrála spousta akcí. Od tradičních vzpomínkových u Hlávkovy koleje a na Národní třídě po projev Miloše Zemana před členy Bloku proti islámu na Albertově, což Pirát Ivan Bartoš (35) označil za ostudné. On sám se vydal do kostela. Vzal si totiž svou vyvolenou Pirátku.
Nepřehlédnutelný politik s dredy a někdejší a možná budoucí šéf Pirátské strany bude mít na 26. výročí 17. listopadu 1989 ty nejlepší vzpomínky. Rozhodl se totiž do toho se svou pohlednou rusovlasou partnerkou Lydií „praštit“ a posunout vztah na další úroveň.
„Známe se asi tři roky a i ona pochází z pirátské líhně. Je to členka Pirátů, a kandidovala za nás dokonce na Praze 8 s velmi vtipným povoláním ´kněžka chaosu´. A tu jsem si včera vzal,“ řekl Blesk.cz s úsměvem na tváři Ivan Bartoš.
„Manželka je krásná, chytrá, křehká, ale dokáže být i tvrdá. Je učitelka v mateřské školce. Sdílíme spolu základní životní hodnoty i ideály. Tolerance, sociální cítění, smysl pro spravedlnost, touhu po svobodě, rebelství. Ale hlavně se spolu smějeme a jsme kamarádi. To je podle mě nejdůležitější,“ dodal.
Svatbu měli v husitském kostele sv. Václava na Zderaze, zahrála jim k tomu kapela ve skotských kiltech. Na veselku pozvali svatebčany do pražského hudebního klubu Opossite, kde samozřejmě nechyběli kolegové Piráti. Do strun pak „hrábly“ legendy českého punku, hudební skupina Znouzectnost. Bartoš poskytl Blesk.cz i rozhovor.
Jak jste si užil svůj svatební den a proč zrovna 17. listopad?
Chtěli jsme, aby bylo toto datum v našem životě nějakým způsobem signifikantní. Každý rok jsou různé demonstrace, kde lidé vyjadřují své názory a v podstatě se zapomíná na důležitost tohoto svátku ve vazbě na zavírání vysokých škol, že je to studentský svátek a svátek demokracie. Je to pro nás symbolické datum a jinak bychom stejně byli akční jinde. Čekali jsme, že se v ulicích budou dít z našeho pohledu dost nedůstojné věci. Zvolili jsme jej také tak trochu z legrace, abychom si to dobře pamatovali, protože minimálně v řadě televizních novel se manželé hádají o tom, že zapomínají na výročí svatby. Myslím si, že když jsme zvolili 17. listopadu, tak pokud někdo nepřepíše dějiny, na naše výročí nezapomeneme.
V jakém duchu byla veselka? Pirátská?
Byla také trochu pirátská. Sraz jsme měli v centru města v 11 hodin na piazzettě Národního divadla např. vedle Amnesty International. Chtěli jsme se podívat, co se tam děje. Nepřipojili jsme se ale k žádné demonstraci. Svatba pak byla v husitském kostele. Oba dva jsme křtění husité. Bylo tam přes 300 lidí, to bylo perfektní. Hrála nám tam kapela Vintage Wine. Pak jsme všichni odcházeli do klubu Opossite, kde byl raut i dětský koutek. Bylo tam přes 200 lidí, odpoledne nám hrály naše oblíbené kapely – opět Vintage, již ne komorně, Poletíme?, večer klasika našeho mládí Znouzectnost. Veselka byla fakt vydařená.
Přišli i vaši političtí kolegové?
Bartoš: „Z Pirátské strany tam bylo padesát šedesát lidí. Oni se třeba i odběhli podívat na nějakou demonstraci a pak se vrátili. Protože jsou Piráti rozprostření po celé republice, kdo mohl, přijel třeba z Brna, Písku a dalších měst. Nebyla to politická svatba. Přijeli lidé, které jsme třeba od základky neviděli. Pozvali také přátele, kteří nám jsou názorově blízcí. Namátkou třeba Honzu Májíčka nebo Markétu Hrbkovou. Byla to samozřejmě trochu antisystémová svatba, mělo to ten punkový nádech. Ve 22:00 skončily kapely, všichni se výborně bavili, takže jsme spokojení.
Stihl jste si během svatebního frmolu všimnout i něčeho dalšího, co se dělo 17. listopadu po Praze? Třeba událostí na Albertově?
Bohužel stihl, nicméně se teď snažíme ještě alespoň den se hned po svatbě těmito věcmi nezabývat. Když jsme ale viděli Zemana s Konvičkou apod., že jsme si na oslavu 17. listopadu vybrali asi ten nejlepší lokál, protože některé události byly ostudné na to, jak to je významný svátek v české historii.
Takže zpět k tomu příjemnějšímu. Jaký byl váš první novomanželský den a plánujete nějaké líbánky?
Známe se s manželkou už pár let a partnery jsme něco přes rok. Pro nás to spíš bylo utvrzení toho, že to spolu chceme táhnout. Někteří lidé nám říkali dost tragicky, že něco končí, něco začíná. Myslím si, že se náš vztah prostě vyvíjí, takže to nebereme nijak dramaticky. Máme hezké prstýnky a užíváme si spolu náš dialog nyní už manželský. Ale nevidím v tom nějakou dramatickou změnu. Vycházíme spolu výborně nehledě na to, kdybychom byli sezdaní anebo ne.
Bartoš se pro změnu zviditelňuje na 17. listopadu. Jak počítám, tak mu tehdy bylo 9 let. Jistě z toho měl už tehdy rozum. U Jílkové byl tedy na kopanec do zadku.