Chceme zaměstnat lidi z ghett, volají starostové. Chybí ale potřebný zákon

Od března 2014, tedy více než rok a půl mají poslanci na stolech zákon, který s nadějí vyhlížejí starostové obcí a měst s problematickými vyloučenými lokalitami. Jeho schválení se ale neblíží. Senátní návrh by měl mimo jiné přinést obnovení institutu veřejné služby.

Ten nabízí možnost městům a obcím zaměstnat na 20 hodin měsíčně ty, kteří jsou dlouhodobě bez práce a pobírají dávky v hmotné nouzi. Cílem je dostat takové lidi zpět do zaměstnání. Fungoval do éry ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka z TOP 09. Poté ho ale zrušil Ústavní soud a vyslyšel tak kritiky, podle kterých šlo o nucené práce. 

„My bychom to velmi uvítali. Na tu veřejnou službu jsme je velmi dobře zařazovali. Byl to úklid města, hrabání listí a tak dále,“ okomentovala možnost místostarostka Litvínova Erika Sedláčková. „Opravdu je velká poptávka jednak po zlepšení institutu veřejně prospěšných prací tak, aby ho bylo možné používat dlouhodoběji. Veřejná služba je další nástroj, po kterém je ještě větší volání mezi starosty,“ řekl k tomu ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).

Podle starostů totiž peníze na zbourání vybydlených objektů nestačí. I proto vláda před několika dny představila „kuchařku“, která má pomoci zvrátit vývoj v sociálně vyloučených lokalitách. Třeba tím, že v ní starostové najdou možnosti dotací, které mohou získat. „Roste počet obcí, které spolupracují s Agenturou pro sociální začleňování a pevně věřím, že se díky tomu podaří využít peníze z Evropské unie,“ okomentoval situaci premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Romská ghetta v Česku: Jejich počet se zdvojnásobil, žije v nich 115 tisíc lidí

Začít se musí od nejmenších

Dostat lidi ze sociálního vyloučení je jedním z velkých vládních úkolů. Už dříve kabinet slíbil vyčlenit desítky milionů korun na demolici vybydlených domů, díky kterým se na sídlištích nejen šíří choroby, ale mohou tam kvůli hromadění odpadků také snadno vznikat požáry.

Strategie starostů je jasná – alespoň na několik hodin denně dostat z tísnivého prostředí děti a vštípit jim jiné hodnoty a styl života. V některých rodinách se totiž nepracuje už po několik generací, přesto díky sociálním dávkám stále mají co jíst. Toto myšlení se snaží změnit ve školkách, které ve vyloučených lokalitách vznikají nebo jsou obnovovány.

Mezi největší ghetta v regionu patří mostecký Chanov a litvínovský Janov. Blesk.cz se na tato místa vypravil s kamerou. Podívejte se na video:

Video Starostové chtějí obnovení veřejných prací. Zákon leží ve sněmovně. - Zuzana Štíchová, Jan Brunclík

Video se připravuje ...

„My jsme v Janově zrekonstruovali dvě mateřské školky i se sportovními prvky,“ okomentovala velkou změnu v litvínovském ghettu Sedláčková. „Musí se začít u té nejmladší generace, tedy u dětí, protože pokud se nezačne tam, tak by ta situace byla za 10 nebo 20 let stále stejná,“ souhlasí s místostarostkou hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM).

V Česku je už 600 ghett: Nejhůře je na tom Ústecký kraj

Komplexní řešení je ještě v plenkách

Vláda zatím volným krokem míří k balíčku zákonů, které by měly pomoci lidi ze sociálně vyloučených lokalit dostat zpět do aktivního života se zaměstnáním. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier na výjezdním zasedání v Ústeckém kraji seznámil vládu se změnami zákonů, které je potřeba vypracovat a přijmout.

„Je to například otázka zákona o sociálním bydlení nebo otázka řešení dluhů, protože zadlužení brání tomu, abychom dostali řadu lidí v sociálně vyloučených lokalitách na řádný pracovní trh,“ řekl ministr s tím, že další na řadě bude třeba podpora sociálního podnikání nebo možnost bezplatné právní pomoci.

Právě Ústecký kraj je sociálně vyloučenými lokalitami postižen nejvíce. „Pokud se uvádí, že je kolem 110 tisíc obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách, tak v Ústeckém kraji žije více než třetina těchto lidí. To si myslím, že je alarmující číslo,“ popsal situaci hejtman Bubeníček.