Manželka Josefa Dobeše: Davida vrátili už druzí pěstouni
Manželka ministra Josefa Dobeše odmítla komentovat, že s manželem vrátili do ústavu patnáctiletého Davida, kterého měli v pěstounské péči. Lucie Dobešová argumentuje tím, že je to jejich soukromá věc. Dokud se ale o chlapce starali, ráda se tím pochlubila a neváhala zveřejnit i jeho příběh.
Takhle se rozpovídala loni v prosinci pro ženský server ona.idnes.cz:
● Nejstaršího syna máte v pěstounské péči, jak jste k němu přišli?
„Už když jsem manžela poznala, brával si ho občas na den z dětského domova. Jako psycholog totiž vedl program, kdy se studenti starají o děti, které se neumí začlenit do kolektivu. David v té době žil v dětském domově za Voticí, protože mu v necelých deseti letech umřela maminka a rok nato i babička. I David měl kamaráda, jenže ten se o něj brzy přestal zajímat. Manžel pro něj nemohl najít náhradu, a tak se rozhodl, že mu kamaráda bude dělat sám. A protože má ve střídavé péči syna z prvního manželství, podnikal výlety s oběma.“
● Když jste se seznámili, měla jste hned dva syny.
„Stejně jako jsem s manželem přijala Kryštofa, tak i Davida. K tomu, co ho potkalo, měl smůlu i na pěstouny před námi. Vzali si ho totiž k sobě starší manželé, ale po pár týdnech pán umřel a kluk se vrátil do domova. Dokonce já byla nakonec ta, která navrhla, abychom si ho brali na celé víkendy, než aby musel jezdit tu dálku k nám a zpět v jeden den.“
● Proč jste se rozhodli pro pěstounskou péči?
„Napadlo nás to, už když zemřel předchozí pěstoun, ale bydleli jsme tehdy v malém bytě v Praze a nebyly podmínky. Až když jsme se nastěhovali do baráku, jsme si řekli, že máme poslední možnost mu pomoct dostudovat a vyučit se. Chodí do deváté třídy na speciální škole, protože je lehce mentálně postižený. A vzhledem k tomu, že je manžel z katolické rodiny a jeho sestra má v pěstounské péči hned tři děti, všichni si mysleli, že mě manžel musel přemlouvat. Málokdo ví, že já první jsem navrhla, že bychom si ho měli vzít domů.“











blesk.cz, 9.7.2011, 5
Odkud si spadla
Kariéra takovýho šmejda, to chce ňáký plánování. A s dostatečným předstihem.
Podívej se do zahraničí. Tam některým politikům už rodiče plánovali kariéru od kolíbky. A ti naši jsou učenlivý. Čím pozdějc s tím začali, tím se víc snažej a jsou vynalézavější
si osvojit nebo vzít do pěstounské péče dítě. Celkově si myslím, že není u nás tato problematika moc diskutovaná, není k ní moc informací, proto obdivuji Dobešovi, že se o toto pokusili.