Předváděcí akce, kam firmy nalákají důchodce, doufajíc, že z nich vymámí peníze za předražené výrobky, mají vždy velice podobný scénář. Co se liší, jsou báchorky o slibně vypadajícím programu a samozřejmě naprosto otřesné zacházení.
Pan Vlastimil se zúčastnil v minulosti již několika akcí, kde si nakoupil několik věcí. Až ta poslední ho ale otrávila natolik, že už na žádnou pozvánku rozhodně nekývne.
Nepochopitelný převoz
V únoru tohoto roku vstal pan Vlastimil časně ráno v domnění, že ho čeká příjemný den. Dostavil se ke kulturnímu domu v Praze-Kyjích. Tam na něho i zbytek lidí, převážně seniorů, čekaly dva autobusy, které je posléze odvezly na druhou stranu Prahy.
Hlad a mráz!
Malé občerstvení po příjezdu, oběd v poledne a při odchodu nějaká ta pozornost v podobě klobásy, vínka a salámu. Nic z toho se ale nekonalo. Místo toho všichni celý den, bez možnosti si cokoliv koupit, zůstali o hladu! „Byla tam řada lidí, kteří mají cukrovku, s jídlem počítali a musí pravidelně jíst a byli od snídaně do 16 hod. bez jídla,“ napsal pan Vlastimil ve svém dopise.
Že předváděčka konečně skončila, by lidé ocenili. Tedy za předpokladu, kdyby je nečekalo další peklo. „Shodou okolností silně sněžilo, mrznulo a foukal vítr, lidé čekali před restaurací na chodníku a nevěděli, co se bude dít. Bylo mezi nimi několik osob invalidních, kteří chodili o berlích,“ dodává Vlastimil.
Šmejdi v anonymitě
I přesto, že se lidé dožadovali jména firmy, která je za tu hrůzu zodpovědná, odpovědi se jim nedostalo. Jedno pozitivum ale přece jenom na této zkušenosti je. Příště se pan Vlastimil podobných akcí vyvaruje. „Jsem šťastný, že jsem si na této prezentační akci nic nekoupil, protože bych trnul hrůzou, jak dopadnu,“ napsal na konec dopisu.
