"O pár dní později izraelský velvyslanec na Ukrajině Joel Lion prohlásil, že jej toto rozhodnutí šokovalo," připomněla televize TVN 24 na svém webu. "Byl jsem šokován, když jsem se dozvěděl o rozhodnutí lvovské oblastní rady vyhlásit rok 2019 rokem Stepana Bandery," uvedl velvyslanec. "Nemohu pochopit, jak má glorifikace těch, kteří se bezprostředně podíleli na strašlivých antisemitských zločinech, pomoci v boji proti antisemitismu a xenofobii. Ukrajina by neměla zapomínat na zločiny spáchané na ukrajinských Židech a neměla by je vzpomínat vyjadřováním úcty k jejich pachatelům," zdůraznil.
Šéf Ukrajinského ústavu národní paměti Volodymyr Vjatrovyč na diplomatovy výhrady odpověděl, že by bylo "záhodno podpořit fakty teze izraelského velvyslance o 'bezprostřední účasti Stepana Bandery na strašlivých antisemitských zločinech'".
TVN 24 poznamenala, že Bandera byl vůdcem jedné z frakcí OUN, jejíž ozbrojená složka - Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) - nese odpovědnost za etnické čistky, podnikané od února 1943 proti Polákům žijícím na Volyni a Haliči.
Sám Bandera byl v předválečném Polsku organizátorem teroristických akcí proti polskému státu a Sovětskému svazu, mj. atentátu na sovětském konzulátu ve Lvově v roce 1933 a o rok později atentátu na polského ministra vnitra Bronislawa Pierackého. Za ten byl odsouzen k trestu smrti, který mu byl změněn na doživotí. Na svobodu se dostal po útoku Německa a Sovětského svazu na Polsko v září 1939.
Bandera 30. června 1941 ve Lvově již za nacistické okupace vyhlásil vznik samostatného ukrajinského státu, za což jej následující měsíc zatkli Němci a uvěznili v Sachsenhausenu, kde setrval až do září 1944. Po druhé světové válce se usadil v Německu, žil v Mnichově pod smyšleným jménem. V říjnu 1959 jej zavraždil agent sovětské tajné služby KGB. V roce 2010 jej odstupující prezident Viktor Juščenko posmrtně vyznamenal titulem Hrdina Ukrajiny, ale tento dekret dodatečně zrušil soud. Udělení titulu vyvolalo protesty v Rusku i Polsku. Nedávno se ale v ukrajinském parlamentu objevil návrh rezoluce vybízejí prezidenta Petra Porošenka, aby titul Banderovi vrátil.
