"Její práce přináší i vhled do toho, jak tuberkulózu prožívali reální lidé, kteří jí trpěli, jak byla vnímána veřejností. Co nakonec vedlo k omezování šíření nemocí, což byly kromě úprav podmínek na pracovištích, omezení prašnosti ve stolárnách i divadelní hry pro děti, v nichž účinkovaly zrádné bakterie," uvedl vedoucí diplomové práce Vladan Hanulík.

Tématu této nemoci v českých zemích se komplexně zatím nikdo nevěnoval. Kulturní reflexe tuberkulózy v českých zemích 1800-1945 letos vyšla jako vědecká monografie a loni vyhrála soutěž Nakladatelství Academia.

"Snažila jsem se poskytnout plastický pohled na tuberkulózu. Naprostý základ pro mě představovala dobová lékařská literatura. Dále jsem používala prameny pocházející z fondu Masarykovy ligy proti tuberkulóze, Hamzovy dětské léčebny a studovala jsem dobovou krásnou literaturu a především korespondenci Jiřího Wolkera," uvedla Caitlín Rábová.

Od roku 1850 byla tuberkulóza důsledkem rychlé modernizace společnosti. Nemoc stísněných prostor potlačil až vznik sociálního státu, který se začal starat o všechny své obyvatele. Zlepšila se zdravotní péče i životní podmínky lidí.

V Česku se proti tuberkulóze plošně očkovalo od roku 1953, povinné očkování stát zrušil v roce 2010. Počty nemocných tuberkulózou klesají, v roce 1990 jich bylo přes 1900, v roce 2005 už jen kolem tisícovky a loni 505. Tématem tuberkulózy se již v minulém století zabývala americká kritička Susan Sontagová ve svých esejích Nemoc jako metafora. Uvažuje nad fenoménem nemoci a jeho metaforickým užíváním i zneužíváním v umělecké, politické i sociální sféře.

Cenu Zdeňka Horského uděluje každoročně Společnost pro dějiny věd a techniky, chce tak podporovat vědeckou práci mladých badatelů do 35 let v oboru dějin věd, techniky a vzdělanosti.