Součástí první reakce států bloku na bezprecedentní krok europarlamentu je také žádost Evropské komisi, aby pro příští jednání členských zemí připravila přehled všech řízení pro porušení povinnosti, které vůči Maďarsku vede ve věcech souvisejících s kvalitou vlády práva.

Řízení ukotvené v unijní smlouvě by teoreticky mohlo vést až k odebrání hlasovacích práv Maďarsku.

Vláda premiéra Viktora Orbána, opakovaně obviňovaná ze snah o demontáž liberální demokracie v zemi, pohled europarlamentu odmítá s tím, že jde o "malichernou pomstu" za postoj země v migrační krizi. Budapešť se také kvůli hlasování hodlá obrátit na unijní soud.

Analogické řízení, iniciované ovšem tentokrát Evropskou komisí, už od prosince loňského roku vedou členské státy s Polskem. Důvodem je tamní soudní reforma, o níž se Evropská komise po měsíce snažila s Varšavou a vládou strany Právo a spravedlnost neúspěšně domluvit. Věc nakonec nyní předala Soudnímu dvoru EU, který také požádala o předběžné opatření mající zamezit změnám u polského nejvyššího soudu.

Varšava ale na unijní soud nečekala a polský prezident Andrzej Duda jmenoval minulý týden 27 nových členů tohoto soudu. Učinil tak přes mínění polského nejvyššího správního soudu, podle něhož by jmenování nových soudců mělo být pozdrženo, dokud se k problému nevyjádří právě soud EU.

Postup a postoj Varšavy dnes kritizoval první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který jednání s polskou stranou vede. "Věci se nezlepšují, bohužel. Naopak se podle našich analýz zhoršují," poznamenal. Mrzí jej právě snaha rychle určit nové soudce ještě před rozhodnutím unijní soudní instance. EK je podle Timmermanse znepokojena i rostoucími komplikacemi pro polské soudce ve chvíli, kdy si v případech žádají stanovisko unijního soudu. Dal navíc najevo také obavu, zda vláda ve Varšavě je připravena rozhodnutí soudu EU skutečně respektovat.