Pro mírovou dohodu, která ukončila 52letý konflikt v Kolumbii, se v neděli vyslovilo v referendu 49,8 procenta voličů a proti 50,2 procenta. Účast v hlasování byla velmi nízká, pouze 37 procent.
"V tomto kontextu... kolumbijská mírová dohoda či kdokoli s ní spojený jednoduše není uchazečem o letošní Nobelovu cenu za mír," prohlásil ředitel norského mírového institutu Prio Kristian Berg Harpviken. "Domnívám se, že jednoduše není na seznamu," dodal s tím, že by šlo o ocenění v rozporu s vůlí kolumbijského lidu.
Podobně se vyjádřil i norský historik Asle Sveen. "Je to velmi nepravděpodobné," řekl na dotaz k možnému ocenění stran, které stojí za podpisem kolumbijské mírové dohody. Připomněl ale současně, že Nobelův výbor v minulosti několikrát dal ocenění i stranám v nedokončeném mírovém procesu, aby je podpořil.
"Výsledek nedělního referenda je strašlivou ranou vyhlídkám na mír v Kolumbii," prohlásil Dan Smith, ředitel Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). "Nobelova cena je (pro Kolumbii) nyní mnohem méně pravděpodobná, ale zcela ji nevylučuji," řekl Smith agentuře AFP.
Mezi dalšími kandidáty na Nobelovu cenu za mír, jejíž vyhlášení se chystá na pátek, nejčastěji zaznívají jména ruské obhájkyně lidských práv Svetlany Gannuškinové, vyjednávačů dohody o íránském jaderném programu a dobrovolných záchranářů ze Syrské civilní obrany.
Ocenění by podle expertů mohl ale dostat i spolupracovník americké tajné služby NSA Edward Snowden, který zveřejnil materiály amerických tajných služeb o rozsáhlém sledování komunikace Američanů i lidí v zahraničí, anebo Laurent Fabius, předseda pařížské konference o klimatu, kde byla dojednána nová mezinárodní dohoda o snižování emisí skleníkových plynů.
Sázkové kanceláře zase favorizují obyvatele řeckých ostrovů, kteří pomáhají zoufalým migrantům, kteří se vydávají na riskantní cestu z blízkovýchodních břehů přes moře do Evropy. Podle sázkových kanceláří má šanci na zisk ocenění také konžský gynekolog Denis Mukwege, který pomáhá obětem znásilnění, či Nadja Muradová z irácké komunity jezídů, která přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení bojovníky takzvaného Islámského státu. Po útěku z otroctví nyní usiluje na diplomatické úrovni o ukončení obchodování s lidmi, uvedla agentura AFP.
Na Nobelovu cenu za mír bylo letos nominováno rekordních 376 jednotlivců a organizací, což je podstatně víc než předchozí rekord 278 nominací z roku 2014. Podle agentury AFP mezi nominovanými nechybí kupříkladu ani kontroverzní republikánský kandidát na úřad amerického prezidenta Donald Trump, ačkoli jeho šance na vítězství jsou prý mizivé.
Loni Nobelovu cenu za mír překvapivě získala čtveřice tuniských organizací, která přispěla k budování demokracie v Tunisku po roce 2011, kdy se v zemi uskutečnila první z revolucí "arabského jara".
