K odehnání hejn ptáků letiště zatím využívají především živé dravé ptáky, ale i pyrotechnické a akustické metody. Bartuškova koncepce s drony kombinuje některé dosavadní metody, jako je třeba akustické odhánění ptactva, s využitím zařízení na palubě dronu, a speciální software. Software umožňuje částečně autonomní řízení bezpilotních prostředků v reakci na pohyb ptactva v jeho okolí. Drony prý navíc mohou spolupracovat navzájem v prostoru bezpečnostních letových zón u letiště, aniž by došlo ke střetu s letadlem samotným.

"Každý dron bude mít navíc na palubě kameru, která zároveň umožní monitorovat ostatní bezpečnostní parametry v okolí letiště. Lze tedy například zamezit narušení letového provozu jinými civilními drony, kdyby se někdo rozhodl s touto kvadrokoptérou létat v jeho okolí," řekl Bartuška.

Největší letiště v zemi, pražské Letiště Václava Havla, nicméně v nejbližší době neuvažuje o tom, že by dravce nahradilo těmito bezpilotními prostředky. Dravci rozhání hejna ptáků na Ruzyni už od roku 1982, řekla dnes ČTK mluvčí letiště Marika Janoušková. Dodala, že se sokolníky má letiště výborné zkušenosti. V současnosti se na letišti stará pět sokolníků o deset dravých ptáků, mezi kterými jsou orel skalní, káně harrysova, jestřábi a sokoli. Projekt takzvané biologické ochrany vyjde letiště ročně na tři miliony korun.

Přítomnost ptáků na letišti představuje nebezpečí především pro startující a přistávají cí letadla. V takovou chvíli hrozí, že stroje nasají ptáky do motorů, což může způsobit až fatální závadu na letadle.

Vzniklé škody leteckým společnostem způsobují ekonomické ztráty a především ohrožují bezpečnost dopravy. "Každé mezinárodní letiště proto musí mít biologickou ochranu," uvedl Bartuška.