Při jednání o dohodě známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je podle závěrů summitu G7 třeba pokročit ve všech jejích oblastech. Cílem je, aby základní rámec dohody byl známý co nejdříve, nejlépe ještě do konce letošního roku. Zástupci EU už dříve uváděli, že by chtěli konečnou dohodu podepsat do konce roku 2017.

"My Evropané jsme zde dali jasně najevo, že tuto dohodu chceme," řekla Merkelová. Podle ní však zůstává v TTIP nevyřešená celá řada otázek, které jsou pro obě strany mimořádně citlivé. "Jsou části, které jsou pro nás velmi obtížné, například téma rozhodčích soudů. Pro Američany zase nejsou jednoduché části týkající se veřejných zakázek, tedy podpory nákupu amerického zboží tamními úřady," uvedla.

Merkelová rovněž podotkla, že vzhledem k tomu, že USA už téměř dokončily vyjednávání o smlouvě o volném obchodu s tichomořskými státy, budou se moct američtí vyjednávači brzy plně zaměřit na TTIP.

V debatě o klimatických otázkách se představitelé velkých světových ekonomik dohodli na společné snaze zastavit globální oteplování. "Jako G7 jsme se jasně shodli, že potřebujeme závazná pravidla, která budou jádrem klimatické dohody z Paříže," řekla Merkelová. V Paříži se na konci roku koná konference, jejímž cílem je dosáhnout celosvětové závazné dohody na omezení emisí oxidu uhličitého (CO2).

Podle Merkelové se země G7 shodly na potřebě omezit emise CO2 "v horním části" rozmezí, které doporučuje Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Ten mluví o potřebě snížit celosvětové emise CO2 o 40 až 70 procent proti úrovni roku 2010. Dosáhnout by se toho mělo výrazným snížením podílu uhlí a ropy na výrobě elektřiny.

Do budoucna je však podle Merkelové třeba, aby se svět zcela vzdal závislosti na fosilních palivech, jako jsou uhlí, ropa a zemní plyn. "Přihlásili jsme se k tomu, že do konce století potřebujeme dekarbonizaci světového hospodářství," řekla německá kancléřka.

Podle Merkelové je třeba zapojit do snah o omezení emisí i rozvojové země. Vyspělé státy jim proto podle kancléřky musí poskytnout levné technologie pro provoz obnovitelných zdrojů energie a zároveň jim nabídnout prostředky pro investice do transformace energetiky. "Hlásíme se k cíli dávat od roku 2020 každým rokem 100 miliard dolarů (2,4 bilionu Kč) ze soukromých a veřejných prostředků," řekla Merkelová.